Plzeňský kraj

Kostel sv. Martina v Blížejově pochází z konce 13. století. Jádro stavby je gotické, později přestavované. Kostel byl upraven kolem roku 1556 pánem z Chotiměře jménem Kašpar Gottfried ze Žebnice řečený Bernášek. Kostel má boční věž a gotický vchod a raně barokní štít.

Vrcholně gotický kostel pochází z druhé poloviny 14. století je díky své podobě architektonickou raritou regionu. Kostel stojí v rovinaté krajině podél toku Chuchle. První písemná zmínka pochází z roku 1356, není však jasné, zda již tehdy měl svou současnou podobu či zda šlo o jeho předchůdce.

Kostel byl stavěn pravděpodobně od doby založení města Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. První zmínka o farním kostele Narození Panny Marie v Domažlicích pochází až z roku 1385, kdy byl kostel označen za natolik zchátralý, že musel být uzavřen a začala jeho kompletní přestavba.

Areál kostela Stětí sv. Jana Křtitele se nachází při západním okraji obce Čestice v blízkosti barokní fary. Areál kostela s farou tvoří významný urbanistický a architektonický prvek v historickém intravilánu obce Čestice. Kostel sv. Jana Křtitele je architektonicky zajímavou stavbou z počátku 13. století.

Nejstarší románské zdivo kostela Všech svatých pochází z poslední čtvrtiny 12. století. Toto zdivo je tvořeno pečlivě opracovanými žulovými kvádry v jižní a západní zdi kostelní lodě. Z rozsahu tohoto neporušeného románského zdiva lze vyčíst původní rozměry románského kostela,

Kostel byl postaven kolem poloviny 13. století. Byl stavěn na biskupském panství v Horšovském Týně patrně již s úmyslem učinit z něj sídelní kostel horšovských arcijáhnů. To by vysvětlovalo jeho velikost, která byla značně neobvyklá u stavby v tehdy ještě málo významné vsi. 

Kostel byl postaven pravděpodobně nedlouho po dokončení stavby biskupského hradu, který byl stavěn asi v druhé polovině 60. let 13. století. V roce 1283 byl kostel opevněn. Vyhořel při požáru města během renesanční přestavby hradu v roce 1547 a opětovně v roce 1708.

Kostel stojí stranou Horšovského Týna, 2 km jihozápadním směrem od centra města, obklopen lesíkem. Velká část původní pozdně gotického kostela se dochovala dodnes. Z první čtvrtiny 16. století pochází široká prostorná loď, která původně nebyla kamenně zaklenutá. 

V blízkosti kostela sv. Mikuláše kdysi stával kostel sv. Petra a Pavla, zmiňovaný od 14. do 17. století. Jednalo se o starou stavbu, která byla podle svého prastarého zasvěcení patrně předchůdcem dnešního kostela. Kostel sv. Mikuláše ve Kdyni se již ve 14. století připomíná jako farní. 

Kostel sv. Václava je dominantou obce. Jedná se o původní gotický kostel postavený v první čtvrtině 14. století. Jádro stavby, tedy severní zeď lodi s portálem, pochází z doby kolem roku 1340. V období renesance byla přistavěna sakristie, následovala velká barokní přestavba.

Kostel je nejvýraznější stavbou obce. Nachází se na starém hřbitově. Kostel je obehnán zdí, do které je na východě vestavěná zděná nečleněná polygonální márnice, krytá jehlancovou střechou z eternitu. Směrem k faře je původní zděná branka, členěná pilastry se zvlněným štítem.

Kostel archanděla Michaela je významnou sakrální památkou na Domažlicku. Kostel je ve svém jádru gotická stavba postavená před rokem 1384. Jeho zakladatelem byl Dobrohost z Ronšperku. V presbytáři se nachází původní gotická žebrová klenba.

Kostel sv. Jiljí pochází z konce 13. století. Z tohoto období se dodnes dochovala věž a portál. Ve druhé polovině 14. století byla svatyně goticky přestavěna. Kostel patří mezi ohrožené církevní památky. V roce 1996 byla opravena pouze krytina a krov. Kostel však nezadržitelně chátrá.

Kostel sv. Víta je významnou dominantou obce Mířkov při severním okraji návsi, v nevýrazném svahu klesajícím východním a jižním směrem. Jádrem gotický kostel byl pravděpodobně postaven v první polovině 14. století. Dnešní podoba kostela je z 15. století,

Klášter se nachází 7 kilometrů JZ od Poběžovic a 18 kilometrů SZ od Domažlic. První písemná zmínka o konventu augustiniánů pochází již z roku 1379, k jeho vzniku však došlo zřejmě dříve, podle dochovaného presbytáře, který je datován do 13. století.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poběžicích je jádrem pozdně gotická stavba z roku 1490. Kostel byl založen Dobrohostem z Ronšperka, který byl tehdejším majitelem panství a je v kostele pohřben. Kostel měl funkci pohřebního místa držitelů hradu Ronšperka.

Kostel sv. Jiří se nachází v nejvýše položeném místě při jižním okraji obce. Kostel je jádrem gotická stavba ze 14. století. Podle údajů v literatuře zde stál kostel již ve 13. století, ale nelze určit, zda se jednalo o současný, zda byl přestavěn, nebo vystavěn zcela nový.

Kostel sv. Víta byl postaven v románském slohu, ale již s prvními stopami gotiky. Na klenbě stropu je nápis Anno 28 Octobris 1199, který odkazuje na pravděpodobné datum založení kostela dne 28. října 1199. Proti okolním kostelům se zde projevuje bohatší architektonická výzdoba.

Kostel stojí na mírném svahu na křížení cest uprostřed vsi. Kostel byl postaven kolem poloviny 14. století jako vrcholně gotická stavba. O něco později následovala stavba věže. Ta byla v druhé polovině 15. století opravována. V 17. a 18. století došlo k barokním stavebním úpravám kostela.

Gotická svatyně z 2. poloviny 14. století byla vystavěna v prostoru velkého pravěkého a raně středověkého hradiště nad řekou Radbuzou. Jelikož zde archeologové odkryly několik hrobů z 11. století, lze předpokládat, že se zde nacházela starší církevní stavba.

Kostel a bývalý hřbitov se nachází na návsi. Je obklopený kamennou ohradní zdí. Jedná se o gotický jednolodní kostel ze 2. poloviny 14. století, který byl barokně přestavěný ve 2. čtvrtině 18. století. Z gotické etapy se dochovala původní klenba a okenní kružby v presbytáři.

Kostel je raně gotický kostel ze 13. století. Z této doby se dochovalo patrně zdivo lodi a spodní část hranolové věže. Ve 2. polovině 14. století byl přistavěn nový presbytář a sakristie. Při barokní přestavbě v roce 1763 byla postavena kaple sv. Anny s oratoří a schodišťovým přístavkem.

Kostel byl vybudován někdy mezi 50. a 80. lety 14. století. Zdivo je tvořeno lámaným kamenem, k vytesání složitějších architektonických článků byl použit hrubozrnný pískovec. K barokním přístavbám patří předsíň se stupňovitým štítem a patrová oratoř s kruhovými okénky na jižní straně kostela.

Kostel je v jádru románsko-gotický z 1. poloviny 13. století. Z období přechodného slohu se dochovala půlkruhově zakončená okénka v jižní stěně lodi a severní portál. Okénka mají románský charakter, zatímco portál se svou lomenou archivoltou hlásí ke gotickému stylu.

Kostel sv. Mořice stojí v řídkém lese na vrcholku kopce, který je obtékán ze tří stran řekou Otavou. Původně románský kostel byl vystaven ve 20. letech 13. století. V 15. století bylo nově zaklenuto kněžiště a také okna, která získala gotický tvar.

Budětice s kostelem sv. Petra a Pavla se nacházejí v mírném údolí jižně od kopce, kde stával budětický hrad. Kostel byl pravděpodobně stavěn ve 40. letech 13. století. Nedlouho poté byla přistavěna věž. K drobnějším úpravám došlo pak kolem přelomu 15. a 16. století.

Kostel pravděpodobně vznikl kolem roku 1240. Toto tvrzení je podloženo zachovalým soudobým portálem. Kromě vstupního portálu se z původní stavby dochovalo obvodové zdivo lodi, presbytář a triumfální oblouk. Roku 1690 byl kostel podroben barokní přestavbě.

Kostel sv. Václava vznikl před rokem 1352. Z první stavební fáze se zachovala klenba v presbytáři, triumfální oblouk a východní okno presbytáře. Loď byla znovu zaklenuta a zvýšena pravděpodobně v 1. polovině 16. století, ale existují dohady tom, že již ve 2. polovině 15. století.

Vznik tohoto původně gotického kostela Povýšení sv. Kříže se datuje kolem poloviny 14. století. Z této doby pochází presbytář se zaklenutím a předpokládá se, že v této fázi také vznikl triumfální oblouk. Renesanční a barokní fáze není na kostele nijak významně patrná.

Kostel vznikl ve 2. polovině 13. století. Ve stejné době jako kostel byl v obci postaven také hrad. O kostelu nacházíme první písemné zmínky z roku 1352. První větší úpravy proběhly roku 1764, kdy byl kostel barokně upravován a k západnímu průčelí byla přistavěna věž.

Kostelvznikal od poloviny 14. století. Původně byl zasvěcený sv. Linhartu. Z gotické fáze se zachovalo obvodové zdivo presbytáře s opěráky, zdivo sakristie a bočních lodí kostela. Uvnitř kostela v presbytáři a v obou bočních lodích jsou k vidění částečně dochované gotické klenby.

Současná stavba kostela vznikla kolem roku 1315 a první dochované záznamy pocházejí z roku 1330. Na počátku 14. století vznikaly základy lodě, presbytáře a věže se sakristií. Je možné, že ve stejné době bylo stavěno i prvotní opevnění kostela. V 18. století prošel kostel barokními úpravami.

Kostel vznikl v polovině 14. století. První zmínky pochází z roku 1352 a již v této době sloužil jako farní kostel. Na konci 15. století došlo k rozšíření kostelní lodi, která byla posunuta tak, že vznikl čtvercový půdorys. Při přestavbě byl po rozebrání zdi zachován a znovu vystavěn vstupní portál. 

Vznik kostela sahá do konce 12. století. Předpokládá se, že z nejstarší románské stavební fáze se v kostele zachovalo obvodové zdivo lodi, vstupní portál a části presbytáře na jeho západní straně. Z tohoto období se dále dochovaly zbytky původního opevnění a krypta pod presbytářem. 

Stavba kostela se datuje od poslední čtvrtiny 13. století, kdy pravděpodobně vznikla kostelní loď. Presbytář podle zaklenutí pochází z poloviny 14. století. V 16. století vznikly nástěnné malby, které zdobí presbytář a triumfální oblouk. Kostel prošel barokními úpravami ve 2. polovině 18. století.

První zmínka o kostelu pochází z roku 1352 a kostel se tím řadí k nejstarším v klatovském děkanátu. V literatuře je často uváděna dispozice pozdně románského kostela, loď s presbytářem však byla postavena v období gotiky. V 15.-16. století byla přistavěna věž a v 16.-17. století kruchta.

Původní části, tj. loď a věž kostela sv. Máří Magdaleny jsou datovány do období 1. poloviny 13. století. Písemně je kostel doložený rokem 1352. Románské období dokládají dnes zazděná okna v podkroví kaplí, zachovalé románské zdivo věže a sdružená románská okna na vrcholku věže.

Kostel pochází pravděpodobně z 1. pol. 14. st. Do tohoto období spadá stavba presbytáře s klenbou, vítězný oblouk, ostění portálu lodi, okno presbytáře na východní straně a zřejmě západní štít lodi. Později byla postavena sakristie, která byla následně upravována.

Kostel je zmiňován jako původně raně středověký kostel se zvonicí kol. 1350, avšak jeho přesnější datování je dosti problematické, hlavně kvůli častým a rozsáhlým úpravám stavby. Prvotní část je románská hranolová věž s dnes již zazděnými sdruženými podvojnými okénky ve třetím patře. 

Stavba se datuje před rok 1372 (uvádí se i rok 1352). Kostel je gotická stavba, půdorysně řešena jako jednolodní. V 18. století k ní byla přistavěna čtyřboká kaple Panny Marie s kupolí, která svou rozlohou pojímá třetinu plochy kostela na a je doplněna o obdélnou předsíň. 

Zejména starší zdroje označují věž kostela za románskou, hlavně z důvodu typických sdružených oken. Avšak pozdější badatelé stavbu datují do konce 13. stol., do období gotiky. Románské prvky mohu být anachronismem – v prostředí venkova slohová přeměna probíhala často se zpožděním.

Kostel sv. Markéty je datován do 1. pol. 14. stol. do stylu gotického slohu. První písemná zmínka pochází z r. 1357, kde se o kostelu hovoří jako o kapli. Zřícenina leží necelých 10 m od stavby farního kostela Všech svatých, jež zřejmě předcházela kostelu sv. Markéty.

Gotický kostel (s původním zasvěcením Panně Marii) byl vybudován na začátku 14. století. Do tohoto období spadá stavba zdiva lodi, presbytáře s klenbou, vítězného oblouku, vstupního portálu na severní straně a možná také oba štíty lodě. Věž a předsíň byly přistaveny v 16. století.

Kostel Nejsvětější Trojice, označovaný též jako kostel Svaté Trojice, nechal postavit Půta Švihovský z Rýzmberka roku 1498. Původně se jednalo o hradní kapli. Dnešní podoba kostela je jednolodní orientovaná stavba s obdélnou lodí s presbytářem úzkých rozměrů, který je trojboce zakončen.

Kostel je raně gotická stavba ze 13. století s pozdějšími barokními úpravami a dostavbou věže a brány v 1. polovině 19. století. Kostel je jednolodní stavba s presbytářem, k němuž přiléhá sakristie s přístavbou hranolové čtyřpatrové věže s pilastry, při severní straně presbytáře. 

Původ kostela není přesně znám, v literatuře se názory rozchází. Buď je původním sušickým farním kostelem, jenž je v písemných pramenech zmíněn k r. 1233, nebo se jedná o nedostavěný chrám, který nechal zbudovat rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou v r. 1352.

Původní stavba, která stávala na místě dnešní baziliky sv. Václava v Sušici, se řadí ještě do románského období, ale z tohoto období se v základech stavby nenalezly žádné pozůstatky. Na místě údajně starší stavby byla po r. 1322 zbudována gotická bazilika, která zde stojí dodnes.

Kostel sv. Jana Křtitele postaven ve 3. čtvrt. 13. století jako raně gotický hřbitovní kostel – v této době byly postaveny presbytář a loď. Dnešní podoba kostela je orientovaná jednolodní stavba s obdélným půdorysem, ukončena čtvercovým presbytářem a s podlouhlou sakristií.

Raně gotický kostel je datován na konec 13. století (někdy se datuje do 2. pol. 13. stol.), písemně je doložený v r. 1367. Nejstarší částí kostela je presbytář s vítězným obloukem a obvodovými stěnami lodi. Do lodi se vstupuje lomeným portálem s profilovaným ostěním a drobnými oblounky.

Na místě, kde vznikl kostel sv. Jiljí, se dříve nacházela tvrz. Ta byla založená počátkem 13. století a patrně v 1. polovině 14. století byla opuštěna. Pozůstatky opevnění této tvrze dokládá už pouze mělký žlab, nacházející se na přilehlém hřbitově. Pozůstatkem této tvrze je i kostel sv. Jiljí.

Nejstarší zmínka o špitálu a kostelu sv. Jana Evangelisty pochází z roku 1343. V tomto období je stavba různě nazývána, a to buď jako kostel, kaple či špitál. V roce 1788 byl kostel odsvěcen a přizpůsoben pro obytné účely, tento účel stavba plní dodnes.

Gotický kostel pochází z období kolem poloviny 14. st. Ke stavbě byla v 2. pol. 17. st. přistavěna věž, dále sakristie a oratoř. Loď kostela byla byla v r. 1738 barokně upravena. Ke kostelu byla přistavěna v r. 1758 kaple sv. Barbory, dílo mistra Jana Korbela z Týnce.

Gotická stavba pochází z konce 15. – poč. 16. st. Původní částÍ stavby jE klenba presbytáře, vítězný oblouk, opěrné pilíře u presbytáře, západní štít lodi, jižní portál lodi a všechna okna v lodi i presbytáři. Předsíň spolu s opěrnými pilíři při západní straně zřejmě dostavěny v období baroka.

Kostel pochází z počátku 13. st. Z pozdně románského období pocházejí stavební části prvního patra západní věže, západní a jižní stěna lodi a pavlačová tribuna. Kolem r. 1325 byla provedena gotická přestavba kostela a stavba nového presbytáře s žebrovou klenbou.

V roce 1373 farář jménem Zdat zahájil stavbu druhého velhartického kostela. V 16. st. byl kostel pozdně goticky přestavěn, z této doby pochází síťová klenba v lodi kostela. V 16. st. byla přistavěna severovýchodní předsíň, ve které se nachází sklípková klenba. Dnes je v havarijním stavu.

Výstavba kostela sv. Jana Křtitele bývá udávána ke konci 12. nebo do prvního desetiletí 13. století. Z této doby pochází kruhová loď a presbytář s apsidou. K autentickým prvkům původní stavby patří odkrytý zazděný portál lodi, severní okno presbytáře a východní okno v apsidě. 

Kostel Zvěstování Panny Marie je románského původu. Byl pravděpodobně postaven na konci 12. nebo počátkem 13. století. Dříve byl kostel obehnán obrannými hradbami, valy a příkopy – kromě bohoslužebných úkonů totiž sloužily kostely jako útočiště při ohrožení obyvatel.

Kostel sv. Jiljí je jádrem gotická stavba ze 14. století. Barokní přestavba proběhla v roce 1688. Další přestavba proběhla v roce 1754. Jedná se o jednolodní stavbu s polygonálně uzavřeným presbytářem, se čtvercovou sakristií v závěru a s výraznou hranolovou věží na západním průčelí.

Kostel je románsko-gotická stavba, kterou datujeme do třetího čtvrtletí 13. st. Patří k nejstarším kostelům v kraji. V historických listinách je kostel roku 1314 zmiňován již jako farní. V první polovině 14. století původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně.

Z raného, případně vrcholně středověkého kostela se v současné stavbě pravděpodobně nic nedochovalo. Podle pověstí stál předchůdce kostela výše východním směrem než dnešní stavba. Prameny uvádí první písemné zmínky o zdejším kostele v odlišných letech, 1332, 1352 nebo 1369.

Původně románský kostel byl postaven na počátku 13. století. Z nejstarší stavební etapy se dochovaly přibližně dvě třetiny obvodového zdiva východní části lodi a úzké okno na jižním boku lodi. Ve 2. polovině 14. století došlo ke gotické přestavbě.

Původně pozdně románský kostel byl založený ve 2. čtvrtině 13. století. Z nejstarší stavební etapy se dochoval presbytář s nárožními příporami, k němuž z obou stran přiléhaly dnes nedochované věže. Jižní věž byla odbouraná patrně v 18. století a severní věž až na počátku 20. století. 

Písemné zprávy o existenci kostela v raném středověku se nedochovaly. Na základě archeologického výzkumu je založení stavby kladeno do počátku 13. století. Kostel vzniklý na přechodu mezi románským a gotickým slohem byl vystavěn na slovanském pohřebišti.

Výstavba původně gotického kostela je kladena do první čtvrtiny 14. století. První zmínky osídlení obce pochází z roku 1115, kdy byla odebrána z majetku kladrubského kláštera. Samotný kostel je písemně připomínán ve 2. polovině 14. století v souvislosti s jeho patronátem.

Původně románská stavba, ze které se nám dochovalo obvodové zdivo lodi, prošla přibližně v 1. pol. 14. st. gotickou přestavbou. Ze 14. st. pochází vystavěný presbytář s opěráky a křížovou žebrovou klenbou, vítězný oblouk, sakristie a okna lodi. Rok 1429 je spojen s požárem, jenž byl pravděpodobně způsoben vypleněním města husity.

Datace výstavby tohoto gotického kostela s hřbitovem se v literatuře rozchází. Kostel byl pravděpodobně postaven na začátku 14. století, ale některé zdroje uvádí vznik stavby od 2. poloviny 13. století nebo až v 15. století. Loď a presbytář byly pravděpodobně vybudovány v jedné stavební etapě.

Kostel je původně románský, ale datace není jednoznačná. Za nejpravděpodobnější se považuje doba mezi lety 1260–1270, ale další zdroje uvádí období kolem roku 1230. Roku 1384 proběhla gotická přestavba, ze které se zachoval krov nad presbytářem a lodí a v něm zazděné gotické okno

Dnes již nevyužívaný kostel, který původně sloužil jako farní. Tento gotický kostel byl pravděpodobně postaven v období kolem roku 1280–1300, i když zmínky o něm se objevují až po polovině 14. století. V původní výstavbě byla vybudována jak loď, tak presbytář.

Románský kostel s pavlačovou tribunou a s výraznou věží je řazen do kladrubského stavebního okruhu. První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1156.  Dendrochronologický výzkum západní věže potvrdil vztah dřevěných stavebních prvků k létům 1159/1160.

Kolem roku 1300 nechal klášter Kladruby postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vesnici Staré Sedlo. Šlo o jednolodní kostel s presbytářem, k němuž byla brzy připojena sakristie, která nejprve sloužila jako boční kaple. K této části kostela byla později dostavěna i jižní věž.

Kostel je původně románský kostel z doby kolem roku 1200. Jednalo se o starý pevnostní kostel. Z původního kostela se dochovala věž se sdruženým oknem a půlkruhovým portálkem na tribuně, který byl v baroku nahrazen kruchtou, a kvádříkovým zdivem podél lodi.