Kostel Nanebevzetí Panny Marie

LOKALITA: Nezamyslice

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.2642544N, 13.6706406E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Areál kostela se nachází na vyvýšenině severozápadním směrem od středu obce, spolu s hřbitovní kaplí sv. Erazima, hřbitovem a s budovou Muzea kostelů.

POHLED NA CELÝ AREÁL KOSTELA.

POHLED NA CELÝ AREÁL KOSTELA.

Zasvěcení: Nanebevzetí Panny Marie

Status: Farní kostel.

Stavební fáze

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je zmiňován jako původně raně středověký kostel se zvonicí kol. 1350, avšak jeho přesnější datování je dosti problematické, hlavně kvůli častým a rozsáhlým úpravám stavby. Prvotní část kostela je románská hranolová věž na severní straně, s dnes již zazděnými sdruženými podvojnými okénky ve třetím patře. V další stavební fázi ve 13. století byly vystavěny zdi chrámové lodě, část chóru a spodní část věže. Jako další byl přistavěn presbytář a závěr chóru ve druhé polovině 14. st. (asi kol. roku 1390). Další stavební úpravy kostela se uskutečnily na počátku 16. st., kdy byl sklenut rovný strop sklípkovou klenbou a z vnější strany kostela přistaveny opěráky. Kostel prošel kompletní rekonstrukcí v r. 1736, téhož roku proběhlo sejmutí střešní krytiny na věži. Ta byla následně vyvýšena a nasazena na ni jehlancová střecha, r. 1800 byli stavební práce na věži dokončeny.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

Stavební podoba

Kostel v Nezamyslicích je trojlodní orientovaná stavba s omítnutou fasádou, převážně z lámaného kamene s kvádrovými hranami a opěráky. Půdorysně je stavba zakončena pravoúhlým presbytářem s transeptem. Do hlavního vchodu v západním průčelí se vstupuje po pěti schodech a prostor nad vchodem vyplňuje okno, kde se nachází barokní malovaný erb knížat Lambergů. Kostel míval další vchody – jižní, který byl zazděn při budování krypty a severní, který ustoupil stavbě oltáře sv. Kříže. Chrámový interiér rozdělují tři páry pilířů na tři jednotlivé lodě, z nichž hlavní loď je jen o půl metru širší a oddělena širokými polokruhovými oblouky od lodí bočních. Tupě lomený triumfální oblouk odděluje prostor trojlodí kostela se sklípkovou klenbou od vyvýšeného presbyteria s polygonálním závěrem a křížovou klenbou. Z lodi se vstupuje na kruchtu po točitém schodišti do patra.

ZAZDĚNÝ JIŽNÍ PORTÁL S DOCHOVANÝM OSTĚNÍM.

ZAZDĚNÝ JIŽNÍ PORTÁL S DOCHOVANÝM OSTĚNÍM.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Stavba kostela byla realizována zřejmě na náklad Viléma z rodu Dubských, sídlící v Třebomyslicích. Kostel byl podřízen klášteru v Břevnově a sídlilo zde benediktinské probošství.

Vybavení kostela

Z vybavení kostela se nám dochoval např. barokní obraz Umírajícího Krista (r. 1652), gotická socha stojící Madony držící v levé ruce nahého Ježíška s jablkem a v ruce pravé svírá žezlo. Na hlavě ji spočívá koruna, ze které září paprsky. Tato řezbářská práce je datována do 2. pol. 15. st. Dále gotická cínová křtitelnice ve zvoncovém tvaru, z kterého vybíhají tlapy. Její dolní okraj vyplňují zoomorfní ornamenty (medvěd a groteskní vepř) a vyrytý letopočet 1510 nám udává dokončení této křtitelnice. Dále alabastrový barokní krucifix s ukřižovaným Kristem, alabastrová soška Jana Nepomuckého a tři gotické zvony. Jeden ze zvonů obsahuje vlys s vyobrazením lilií, jetelových listů a několik vylitých majuskulních textů.

Duchovní prvky

PRESBYTERIUM

Presbyterium je obvykle datováno do období kol. r. 1390 podle detailu plaménkové kružby, jíž podobnou můžeme shlédnout i v kostele Narození Panny Marie v Miličíně. V presbytáři se po pravé straně zachovalo trojdílné lomené výklenkové okno se sedile z období 15. st. Kružba v těchto oknech je v pozdější úpravě zbarokizována. Na levé straně od sedile se nachází jehlancové kamenné gotické sanktuárium (též sanktuář, eucharistický svatostánek) z období vladislavské gotiky, zdoben fiálami, kraby, opěráky s vlnitým zakončením a třemi erby (pana Půty Švihovského, jeho manželky Bohunky z Mezeříče a rodu Dubských z Třebomyslic – asi rodu matky pana Půty).

KAMENNÉ GOTICKÉ SANKTUÁRIUM.

KAMENNÉ GOTICKÉ SANKTUÁRIUM.

NÁHROBKY

V lodi kostela se nachází 7 náhrobníků vyrobených z mramoru a žuly a jeden se nachází před kostelem. Většina náhrobníků obsahuje vyobrazení erbů rodů a jejich fragmenty, většina textů z nich je však již vyšlapána. Ke stavbě kostela patří krypta, umístěna v přízemí stavby, zde je strop členěn křížovou klenbou.

KOSTNICE A KAPLE

Ke kostelu přiléhaly stavby kostnice, kaple sv. Antonína Paduánského a kaple sv. Karla Boromejského, které byly pobořeny. Kostnice byla stržena r. 1732, kaple sv. Antonína se nacházela na jižní straně a datum zrušení není známo, poslední zmíněná kaple byla zrušena r. 1815. V 1. pol. 17. st. nechal Jindřich Libštejnský z Kolovrat přistavět mešní kapli sv. Erazima. Kapli nechal rod hrabat a knížat Lambergů zrekonstruovat, vyzdobit a regotizovat v r. 1860 do podoby rodové hrobky. V areálu spolu se stavbou kostela je situována i klasicistní márnice z doby kol. r. 1900 a ohrazený hřbitov s branami.

KAPLE SV. ERAZIMA.

KAPLE SV. ERAZIMA.

POHLED NA SKLÍPKOVOU KLENBU V LODI KOSTELA.

POHLED NA SKLÍPKOVOU KLENBU V LODI KOSTELA.

Duchovní kontext

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel v Nezamyslicích je zasvěcen Panně Marii, nazývanou též jako _Královna nebes či Bohorodička,_ jež po své smrti byla vzata do nebe. Nejsvětější ze všech panen byla vyvolena, aby přivedla na svět Ježíše Krista a zůstala stále panensky čistá. Na čistotu často poukazují vyobrazení symbolů lilie, jednorožce a obecně bílé barvy. Dvoukřídlý hlavní oltář z 19. století tvoří gotizující architektura s výjevy ze života Panny Marie dle nákresů architekta Josefa Mockra. Boční oltáře pocházejí z 18. st. Sochařská výzdoba je přisuzována řezbáři Ignáci Homrovi z Dobré Vody, olejová malba stětí sv. Barbory z 18. st. malíři Műllerovi, obraz sv. Anny z r. 1879 malíři Herzogovi z Plzně a obrazy smrt sv. Václava a vynesení těla sv. Jana Nepomuckého z vody jsou přemalbou poškozeny a jejich autor neznám.

Literatura

Karel Hostaš, Nezamyslice – Kostel Nanebevzetí P. Marie, Soupis památek, 12. Politický okres sušický, Praha 1900. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Památkový katalog NPÚ. Dostupné: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-nanebevzeti-panny-marie-12415199. Jiří Kuthan, Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, České Budějovice: 1977. Václav Mencl, Česká architektura doby lucemburské, Praha 1948. Hynek Rulíšek, Postavy, Atributy, Symboly. Slovník křesťanské ikonografie, České Budějovice 2006.