Kostel sv. Jana Křtitele

LOKALITA: Zborovy

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.3802619N, 13.5151811E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Obec se nachází přibližně 15 km severně od města Sušice. Parkování možné v centru obce. Odtud je to ke kostelu 200 metrů mírného stoupání. Kostel i opěrná zeď jsou ve velmi špatném stavu, je třeba dbát opatrnosti.

Zasvěcení: sv. Jan Křtitel

Status: Hřbitovní kostel.

Stavební fáze

Výstavba kostela sv. Jana Křtitele bývá udávána ke konci 12. nebo do prvního desetiletí 13. století. Z této doby pochází kruhová loď a presbytář s apsidou. K autentickým prvkům původní stavby patří odkrytý zazděný portál lodi, severní okno presbytáře a východní okno v apsidě. První zmínky o vísce Zborovy se datují do let 1384–1418. Již tehdy tu však stál kostel svatého Jana Křtitele. Kostel je stavba z lámaného kamene, omítnutá, původně románská, s apsidou a původním okénkem, bez výraznějších architektonických a dekorativních prvků tohoto slohu. Kostel byl pravděpodobně založen kolem roku 1200, ale přesná doba založení není známa. Jedinými prameny jsou legendy o založení obce. Pozdější barokní úpravy jsou v literatuře řazeny do tří etap – 17. století, 2. čtvrtina 18. století a rok 1778. Ve 2. čtvrtině 18. století měl být zaklenutý presbytář a upraven i vítězný oblouk. V roce 1778 byla pravděpodobně zvýšena loď a vztyčený krov, poté postavený zděný plášť věže. V lodi byly prolomeny nové vstupy a okna – v presbytáři bylo zřízeno okno a výmalba. Jako novostavba vznikla barokní sakristie a předsíň a pravděpodobně byla postavena i kruchta. Kostel je památkově chráněn od roku 1958. Dnešní stav je ale žalostný, zeď se vlivem povětrnostních podmínek pomalu rozpadá a mohlo by dojít k jejímu zřícení. Obec Zborovy se již finančně podílela na opravách vnější i vnitřní omítky.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVERNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVERNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.

Stavební podoba

Jedná se původně o románskou stavbu s apsidou bez výraznějších architektonických a dekorativních prvků. Stavba se skládá z okrouhlé hlavní lodi a presbytáře, nad kterým se nachází barokní věž. Hlavní loď má podobu románské rotundy. Nad barokní římsou se nachází mansarda. Loď kostela měří v průměru 7,10 metru, nad ní se zvedá kopulové klenutí z lámaného kamene do výšky 8,40 metru. Mezi loď a půlválcovou apsidu je vložena hranolová věž. Věž byla přistavěna v 17. nebo 18. století. Věž je zaoblená a přikryta špičatou mansardou do níž se vstupuje zvenčí po železných schodech na jižní straně. Triumfální oblouk je polokruhový a otevírá se do presbytáře, který je klenutý plochostropě. Na levé straně jsou dveře do sakristie, vpravo barokní okno. Stavbu zakončuje 2,20 metru hluboká apsida sklenutá nepravidelnou konchou. Apsida nemá okna a její zdi jsou hladké. Hlavní vstup se nachází v západní ose. Na severní straně jsou barokní okna. Po kamenných schodech na východní straně se vstupuje na dřevěnou kruchtu. Presbytář je osvětlen jedním barokním oknem na jihu. Nízká sakristie je přistavěna k severní straně.

POHLED NA KOSTEL Z JIŽNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL Z JIŽNÍ STRANY.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Kostel sv. Jana Křtitele se nachází v malé vsi Zborovy, necelých 7 km od známějšího výletního místa Nalžovských Hor. Jedná se o druhou nejstarší centrální sakrální památku v Plzeňském kraji. První je rotunda ve Starém Plzenci. Okolo kostela je malý neudržovaný hřbitov, který je obehnán kamennou zdí. Před vchodem na hřbitov je kamenný kříž a torzo stoleté lípy.

Vybavení kostela

Vnitřek kostela je prostý. Zděná mensa oltáře v presbytáři je barokní, na zdi apsidy je primitivní malba sv. Jana Křtitele z novější doby. Uvnitř kostela jsou lavice a velmi skromný oltář, na kterém jsou pouze svíce.

Duchovní prvky

ROTUNDA

Rotunda je typ středové stavby na kruhovém půdorysu typický pro předrománský a románský sloh, tedy období raného středověku. V širším významu výraz označuje i jiné stavby na centrálním půdorysu, zejména stavby označované též jako rondel.

APSIDA

Apsida je oltářní nika (výklenek) obvykle půlkruhového půdorysu či ve tvaru podkovy, může však mít také tvar pravoúhlý či polygonální. Kruhová apsida bývá zaklenutá konchou (specifický typ kulové klenby, která tvoří horní část apsidy). Apsida vznikla v římské antické architektuře a byla používaná především v románské a románsko-gotické architektuře.

POHLED NA APSIDU KOSTELA.

POHLED NA APSIDU KOSTELA.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

O založení kostela vypravují různé legendy. Podle jedné z nich kostel založil rytíř jménem _Hošek z Borov_, který se účastnil křižácké výpravy, která měla vysvobodit Boží hrob a Jeruzalém z rukou mohamedánů. Zde padl do zajetí, ze kterého mu pomohly modlitby ke sv. Jan Křtiteli a slib, že vybuduje blízko svého sídla jemu zasvěcený kostel. Podle druhé legendy kostel založil Jaroslav ze Šternberka na památku svého vysvobození z bojů s Tatary. Jaroslav ze Štenberka podle pověsti později nechal na zeď kostela vymalovat výjev _bojů s Tatary_.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

O mučednické smrti sv. Jana Křtitele píší tři evangelisté, Matouš, Marek a Lukáš i židovský dějepisec Josef Flavius. Herodes Antipas dal Jana uvěznit kvůli výtkám vůči Herodovu nemravnému životu a jeho cizoložná manželka Herodiada pak dosáhla toho, že ve vězení dal Janovi setnout hlavu. Atributy sv. Jana Křtitele jsou beránek, kříž, kožešina, křest, nápis _Ecce agnus Dei_, řeka a sekera.

Literatura

Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 4., Praha 1982, s. 344. Marcela Nováková, Chrámy a kostely Čech, Moravy a Slezska, Praha 2011, s. 392. František Dvořák – Adolf Starý, Západní Čechy – krajina, architektura, umění, Plzeň 1982, s. 69.