LOKALITA: Úboč
Okres: Domažlice
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.4445231N, 13.0874011E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází při severním okraji svažité obce Úboč a stojí v jejím skoro nejvýše položeném místě.
Zasvěcení: sv. Mikuláš
Status: Filiální kostel příslušící pod římskokatolickou farnost Koloveč.
Stavební fáze
Kostel sv. Mikuláše v Úboči je raně gotický jednolodní kostel ze 13. století. Z této doby se dochovalo patrně zdivo lodi a spodní část hranolové věže. Ve 2. polovině 14. století byl přistavěn nový presbytář a sakristie. Při barokní přestavbě v roce 1763 byla postavena kaple sv. Anny s oratoří a schodišťovým přístavkem. Ve stejném období byla pravděpodobně překlenuta hlavní loď. Další úpravy proběhly v 19. století, jejichž součástí bylo zvýšení věže o jedno patro v roce 1852. Poslední obnovy kostela proběhly v roce 1994, ve kterém byla opravena střecha a fasáda.
POHLED NA KOSTEL SV. MIKULÁŠE ZE SEVERNÍ STRANY.
POHLED NA POLYGONÁLNÍ PRESBYTÁŘ A KAPLI SV. ANNY.
Stavební podoba
Jedná se o jednolodní obdélný kostel s hranolovou věží v čele, ke kterému se pojí polygonální presbytář s opěráky. Presbytář je klenutý křížovou žebrovou klenbou a je opatřený hrotitými okny s původními kružbami. V severní stěně je zachovaný gotický nástěnný sanktuář a v jižní stěně původní sedile se segmentovým záklenkem. Presbytář se do lodě otevírá hrotitým vítězným obloukem, který je po obou stranách vyžlabený. Na severní straně k němu přiléhá sakristie s křížovou klenbou. Z druhé jižní strany se připojuje čtvercová kaple sv. Anny. Loď je klenutá valenou klenbou s lunetami a členěná obdélnými segmentově zakončenými okny. V jižním nároží lodi se nalézá zděný nekrytý vstup na kruchtu. Na západní straně kostela je vztyčená hranolová věž, jejíž vstupní portál kryje nízká předsíň.
POHLED NA ČELNÍ HRANOLOVOU VĚŽ S PŘEDSÍNÍ.
POHLED NA HROTITÁ OKNA S KRUŽBAMI V PRESBYTÁŘI.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel sv. Mikuláše zaujímá spolu s věží dominantní pozici obce Úboč. Prostranství kolem kostela je ohraničené na severu a východě ohradní zdí, na ostatních stranách jej lemují pozemní komunikace. Naproti kostelu se nalézá fara s mansardovou střechou, která byla postavená v roce 1728. V prostoru farní zahrady se dochovala značná část rozlehlého tvrziště, které je pozůstatkem tvrze založené na přelomu 13. a 14. století.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je převážně pseudogotické z období kolem roku 1900.
Duchovní prvky
VITRAJE
V oknech presbyteria se dochovaly fragmenty původních ornamentálních sklomaleb z konce 14. století. Malby obsahují rostlinné ornamenty ve formě stylizovaných květů, motivů růžic či vinných listů. V jednom poli lze vidět fragment oděvu, což nasvědčuje tomu, že okna zdobila i figurální malba.
POHLED NA OKNO PRESBYTERIA.
KAPLE
Barokní kaple sv. Anny se do lodě otevírá nízkou arkádou, nad kterou je zvlněná poprsnice oratoře, která je umístěná do jejího patra. Kaple je čtvercová, osvětlená segmentovými okny a je plochostropá. Stavbu kaple inicioval a financoval v roce 1763 správce chudenického panství Václav Podivín Holeček.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Obec Úboč je v písemných pramenech doložena od roku 1251 jako rytířské sídlo. Ve středověku jsou historickými prameny uváděny Horní a Dolní Úboč se samostatnými farami, v nichž stávaly kostely. V Horní Úboči existoval středověký kostel sv. Václava, který byl v roce 1785 za josefínských reforem zrušen a v roce 1791 zbořen. K Dolní Úboči náležel dosud dochovaný gotický kostel sv. Mikuláše, na němž lze pozorovat různé stavební proměny.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Kostel v Úboči je zasvěcen sv. Mikuláši, jednomu z nejuctívanějších křesťanských světců. Mikuláš byl biskupem v maloasijském městě Myra ve 4. století. Středověká legenda zmiňuje, že byl zbožný již od nejranějšího dětství, ve kterém v postní dny nepřijímal potravu, aby od malička utlumil nároky svého těla. Jako devocionální postava je zobrazován v biskupských rouchách s berlou v ruce. Jeho atributy jsou tři zlaté koule nebo měšce, tři děti v kádi a kotva, neboť je patronem námořníků. Mnohočetná narativní témata z Mikulášova života se většinou týkají jeho schopností dělat zázraky. V kostele je světec vypodobněn na obraze hlavního novogotického oltáře, který podle návrhu Antonína Cechnera vytvořil Adolf Liebscher.