LOKALITA: Klatovy – Luby
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.3772872N, 13.3010067E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází v obci Luby, která je součástí okresního města Klatovy a leží na jeho jižním cípu. Kostel sv. Mikuláše stojí v severní části Lubů v blízkosti hlavní silnice a je obklopen veřejně přístupným hřbitovem.
Zasvěcení: sv. Mikuláš
Status: Jedná se o původně farní kostel, který je dnes filiálním. Spadá pod římskokatolickou farnost v Klatovech.
Stavební fáze
Kostel vznikl v polovině 14. století. První zmínky pochází z roku 1352 a již v této době sloužil jako farní kostel. Na konci 15. století došlo k rozšíření kostelní lodi směrem na jih, neboť byla zbořena stěna lodi a nová byla posunuta tak, že vznikl čtvercový půdorys. Při přestavbě byl po rozebrání zdi zachován a znovu vystavěn vstupní portál. Po tomto stavebním zásahu byl interiér kostela vyzdoben figurálními malbami. Roku 1756 proběhly na kostele barokní úpravy, mezi které patří přestavba oken, a to jak v kostelní lodi, tak i v presbytáři. K portálu na jižní straně byla přistavěna předsíň a byla vystavěna kruchta. Západní vstup do kostela byl vybudován v 1. polovině 20. století. V této době došlo také ke zboření barokní kruchty. Roku 1986 proběhla oprava kostelní fasády a střechy. Je pravděpodobné, že již od svého vzniku byl kostel chráněn příkopem a valem. Do současnosti se dochovala část opevnění, kterou můžeme nalézt v jižní a západní části hřbitovní zdi. Zbytek obvodové zdi pochází z 20. století.
Stavební podoba
Sv. Mikuláš je jednolodní kostel s nepravidelným pětibokým presbytářem a vnějšími opěrnými pilíři. Presbytář je zaklenut křížovou žebrovou klenbou s paprsčitým zakončením závěru. Plochostropá čtvercová kostelní loď je v severní ose pojena k presbytáři lomeným triumfálním obloukem. Po jižní straně lodi se dnes nachází komora, která měla dříve funkci předsíně. Obdélný vstupní portál se nachází na západním průčelí.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODNÍ STRANY.
POHLED NA KOSTEL ZE ZÁPADOVÝCHODNÍ STRANY.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Poprvé se o obci Luby můžeme dočíst v roce 1316, kdy vznikl predikát Ctibora z Lub, jehož nositel byl zavražděn synem Dětlebem. Na východním okraji obce se dochovaly zbytky původní tvrze ze 14. století.
Vybavení kostela
V kostele se nachází oltář z konce 16. století s kamennou menzou a oltářním obrazem, kde je zachycen sv. Mikuláš s pohledem na město Klatovy v pozadí.
Duchovní prvky
VSTUPNÍ PORTÁL
Na jižní straně kostela stojí v přístavbě zachovaný gotický portál. Jedná se o hrotitý portál s výraznou profilací tvořenou čtyřmi pruty. Pravděpodobně byl jeho součástí nedochovaný tympanon či kružba v horní části.SOCHY
V prostoru kostela sv. Mikuláše se nacházely pozdně gotické sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, které byly přesunuty do muzea v Klatovech. Předpokládá se, že tyto sochy byly součástí sousoší Kalvárie či oltáře.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
O patronovi kostela sv. Mikuláši se traduje legenda, ve které pomohl třem spícím dívkám, kterým do pokoje hodil měšce s penězi. Dívky byly dcery šlechtice, který přišel o všechen majetek a byly tak odsouzeny k životu v bídě. V další legendě tento světec vzkřísil tři chlapce, kteří zemřeli násilnou smrtí z rukou hostinského, který je po rozsekání jejich těl, vložil do sudů. Je zobrazován jako starší biskup se třemi zlatými koulemi na knize. Sv. Mikuláš je mimo jiné patronem dětí, cestujících či lékárníků. Sv. Kryštof, který se nachází vyobrazen na severní stěně lodi, je podle tradice vesnických kostelů postaven naproti původnímu vstupu do kostela. Tento světec je patronem poutníků, horníků a ochraňuje před náhlou smrtí. Bývá zobrazován v nadživotní velikosti s holí a Ježíškem na rameni. Je viděn, jak stojí ve vodě nebo ji brodí a kolem něj se nachází vodní živočichové.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
V kostele se nachází nástěnné figurální malby ze začátku 16. století a které byly objeveny roku 1937. V prostoru lodi je obvod triumfálního oblouku zdoben iluzivní červenou archivoltou s kraby a křížovou gotickou kytkou usazenou na špici. V prostoru nad obloukem je vyobrazena votivní scéna Zvěstování s jedenácti prosebníky, kteří klečí mezi postavou Panny Marie a archanděla. Po stranách triumfálního oblouku se nachází iluzivní vyobrazení dvou oltářů s predelami a horními nástavci. Uvnitř levého oltáře je pravděpodobně vyobrazen světec držící knihu s apokalyptickým beránkem. Předpokládá se, že se jedná o obraz Jana Evangelisty, ale není možné vyloučit, že se jedná o postavu Jana Křtitele. V iluzivní predele je umístěna busta sv. Petra s klíčem a knihou. Zobrazený oltář na pravé straně je o poznání větší. Po jeho stranách jsou umístěny obrazy světic na konzolách. Postava z leva je sv. Barbora a z pravé strany sv. Apolena. Uvnitř malovaného oltáře se nachází korunovaná Panna Marie s dítětem a v pozadí je obklopena slunečními paprsky. Nad Marií se vznáší dva andělé, kteří jí nasazují na hlavu korunu. V predele spíše tušíme zpodobnění tří bust světců. V neposlední řadě se nad obrazem sv. Apoleny nachází částečně dochované vyobrazení tváře Ježíše Krista na roušce neboli veraikon. Na severní stěně lodi kostela sv. Mikuláše se na levé straně nachází mohutná nástěnná malba sv. Kryštofa. Světec je zachycen, jak prochází vodou a kolem něj jsou vyobrazeni vodní tvorové. Při chůzi v ruce drží dřevěnou hůl, ale bohužel kvůli baroknímu zásahu, při kterém byla do kostela vsazena nová okna, se nedochovala světcova hlava a rameno na kterém je usazen Ježíšek. Dále se na severní stěně jen částečně dochovalo pět polí pašijového cyklu. Kostelní presbytář byl mezi žebry vyzdoben stylizovanými vegetabilními motivy. Ze zbylé výmalby presbytáře se nad oknem v horní části jižní stěny dochovaly fragmenty hlav svatých biskupů či opatů. Jižní pole presbytáře zdobí dva biskupové se svatozáří, kteří stojí na iluzivních konzolách. Ze zobrazení sv. Václava na severní straně presbytáře se dochoval pouze fragment praporce s černou orlicí a část pláště.
INTERIÉR KOSTELA S POHLEDEM NA PRESBYTÁŘ A NÁSTĚNNÉ MALBY.