Kostel Narození Panny Marie

LOKALITA: Loučim

Okres: Domažlice

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.3665158N, 13.1102789E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel Narození Panny Marie v obci Loučim se nachází na mírné vyvýšenině na okraji obce, u hlavní silnice č. 22.

CELKOVÝ POHLED NA KOSTEL Z JIHOZÁPADU.

CELKOVÝ POHLED NA KOSTEL Z JIHOZÁPADU.

Zasvěcení: Narození Panny Marie

Status: Farní kostel.

Stavební fáze

První zmínka o existenci farního kostela Narození Panny Marie v obci Loučim pochází z roku 1357. Z hlediska architektury byl gotický kostel inspirován jihoněmeckou gotikou čtrnáctého století, která jej řadí k vesnickým stavbám tohoto typu s kvalitními kamenickými detaily. Podle historického a stavebního průzkumu je výstavba datována do let 1325 až 1350. Jako stavebník je uváděn rod Příchovských. Mezi lety 1760-1770 se na kostele udály mnohé opravy (výměna oken, zvýšení věže, podlahy atd.), které se ale podstaty stavby nedotkly. Z tohoto období je také veškeré vnitřní zařízení. Věž je z počátku 16. století a byla zvýšena v pozdním baroku roku 1770. Poničená střecha věže byla obnovena po vichřici roku 1843 a znovu 1908.

POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.

POHLED NA VĚŽ KOSTELA Z JIHOZÁPADU.

POHLED NA VĚŽ KOSTELA Z JIHOZÁPADU.

Stavební podoba

Kostel Narození Panny Marie je omítaná dvoulodní stavba s mohutnou hranolovou čtyřbokou věží na západě, a obdélnou lodí s válcovým výstupkem vřetenového schodiště na jihu s opěráky na severním boku a polygonálně zakončeným presbytářem s opěráky, k němuž na severním boku přiléhá obdobně uspořádaná kaple. Střecha na věži je jehlancová a krytá eternitem, na lodi je střecha sedlová, na presbytáři a sakristii je též eternit. Věž má ve třech podlažích štěrbinová okénka. V lodi po dvou štíhlých, segmentově zakončených oknech ve špaletách, pod západnějšími pravoúhlé boční vstupy. Okna v presbytáři jsou obdobná jako v lodi. Triumfální oblouk je lomený. Presbytář i sakristie (bývalá kaple sv. Kateřiny) jsou sklenuty dvojitými žebry o hladkých kruhových svornících na konzolách.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Kostel Narození Panny Marie je nejvýraznější stavbou obce. Stavba se nachází na starém hřbitově. Kostel je obehnán zdí, do které je na východě vestavěná zděná nečleněná polygonální márnice, krytá jehlancovou eternitovou střechou. Směrem k faře je původní zděná branka, členěná pilastry se zvlněným hladkým štítem.

Vybavení kostela

Původní gotické vybavení se nedochovalo. Nynější vybavení je převážně z barokního období a pochází pravděpodobně z Klatovska. Ze starého vybavení se dochovala pouze socha piety Bolestné Panny Marie s Kristem na klíně. Jedná se o hrubou řezbu, pocházející pravděpodobně z 16. století a je umístěna uprostřed rokokového oltáře. Další sochy oltáře jsou již barokní. Jedná se o sochy sv. Petra, sv. Václava, sv. Víta a sv. Pavla. Oba postranní oltáře jsou dřevěné. Na věnci lomeného oblouku je zavěšena barokní socha Panny Marie Růžencové. Na stěnách lodi se nachází moderní křížová cesta, která pochází z let 1968-1972.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

Duchovní prvky

KAPLE SVATÉ KATEŘINY

Roku 1404 založili bratři Stojmír Trubes na Příchovicích, Vilém Trubec a Martin Rochce z Útova na Kvičovicích při kostele dosud stojící kapli sv. Kateřiny, která dnes slouží jako sakristie.

POHLED NA SAKRISTII KOSTELA, DŘÍVE KAPLI SV. KATEŘINY.

POHLED NA SAKRISTII KOSTELA, DŘÍVE KAPLI SV. KATEŘINY.

DETAIL GOTICKÉHO OKNA KAPLE SV. KATEŘINY.

DETAIL GOTICKÉHO OKNA KAPLE SV. KATEŘINY.

ČERNÁ MADONA

Oba postranní oltáře v barokovém provedení jsou též dřevěné a podobají se hlavnímu. Pozornost zasluhuje především „Černá madona“ s mečem v hlavě umístěná na levém oltáři. Podle barokní pověsti ukryly ženy před husitskými nájezdníky sošku v šumavském lese. Když byla soška husitským vojevůdcem nalezena, byla jí násilně useknuta hlava a následně vystříkla z rány čirá krev. Jedná se o repliku známé gotické sošky Panny Marie Loučimské, dnes umístěné v Bavorsku v Neukirchen b. Hl. Blut. Kopii nechal v roce 1760 zhotovit loučimský farář Ferdinand Gerl. Po 600 letech se v sobotu 9. listopadu roku 2019 do kostela Narození Panny Marie vrátila i soška loučimské Madony. Po skončení mše byly obě sošky postaveny vedle sebe na oltář. Možná někoho zarazilo, že loučimská kopie je oděna ve zlaté roucho a vůbec její barvy jsou pěkně jasné, zatímco originál je poněkud omšelý. Loučimská kopie má výrazně zlatou a černou polychromii.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Vesnice Loučim byla založena v roce 1357. Obec se nachází v polovině cesty mezi Klatovy a Domažlicemi. Obě tato královská města byla založena Přemyslem Otakarem II., Klatovy v letech 1260-63, Domažlice v letech 1262-65, Loučim vznikla o sto let později. Nyní v obci žije 120 obyvatel. Kostel Narození Panny Marie byl dlouhá léta poutním místem. Ve středověku byl jedním z nejvíce navštěvovaných poutních míst v kraji. Obliba Loučimi jako poutního místa však poklesla poté, co byla z kostela odnesena oblíbená madona na ochranu před husity a uložena v klášteře v Neukirchen beim heiligen Blut, kde kult pokračoval. Zejména od 17. století byl klášter oblíbeným poutním místem pro české věřící, kteří sem za Pannou Marií Loučimskou putovali. Tradici poutí do Loučimi se po roce 1989 podařilo obnovit.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel je zasvěcen Narození Panny Marie (liturgický svátek 8. září, slaví jej katolická i východní církev). Na hlavním oltáři kostela jsou umístěny sochy sv. Petra, sv. Václava, sv. Víta a sv. Pavla. Atributy svatého Petra jsou klíče, kohout, kříž, loď, ryba a ucho. Atributy svatého Václava jsou dva andělé, hrozny a klasy, korouhev či kopí s praporem, orlice, kníže na koni, štít a zbroj. Svatého Víta doprovází dítě nebo mladík, havran s chlebem, kniha, kohout, kotel event. mísa, lev a palma, a atributy svatého Pavla jsou kniha a meč.

Literatura

Loučim, kostel Narození P. Marie. Evidenční list kulturní památky – původní. Irena Bukačová a Václav Podestát, Památky Plzeňského kraje, Plzeň 2004, str. 108. Veronika Ševčíková a Lenka Kovářová, Česká republika města a obce České republiky: tradice, historie, památky, turistika, současnost, Rožnov pod Radhoštem 2014, str. 835.