LOKALITA: Týnec u Janovic nad Úhlavou
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.3454097N, 13.2615489E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel je umístěn na jihozápadní okraj vsi Týnec. Stavba kostela s areálem hřbitova, těsně přilehlé k hrobce Kolowrat-Krakowských. Naproti kostelu se nacházejí památkově chráněné sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Immaculaty.
DÁLKOVÝ POHLED NA KOSTEL.
Zasvěcení: Nanebevzetí Panny Marie
Status: Římskokatolický farní kostel, poutní.
Stavební fáze
Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Týnci pochází z období kolem poloviny 14. st. Ke stavbě byla v 2. pol. 17. st. (uvádí se r. 1666 z důvodu datace nejstaršího zvonu) přistavěna věž, dále sakristie a oratoř. Loď kostela byla byla v r. 1738 barokně upravena. V r. 1798 proběhla úprava a zvýšení věže o 2 m, tj. do 5. patra. Ke kostelu přistavěna v r. 1758 kaple sv. Barbory, jde o dílo mistra Jana Korbela z Týnce. Kaple se v r. 1839 stala hrobkou pro členy rodu Kolowratů. V r. 1798 proběhla přestavba, za níž byla zvýšena loď kostela. Z celé středověké stavby je nejpůvodnější částí presbytář.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.
POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZÁPADU.
Stavební podoba
Kostel v Týnci je orientovaná jednolodní stavba obdélného půdorysu s pětiboce zakončeným presbytářem. K severnímu boku presbytáře byla ještě ve středověku přistavěna hranolová věž. V přízemní části věže se nachází sakristie, do níž se vchází lomeným obloukem. Před vchody do kostela na západní a jižní straně byly postaveny předsíně, zřejmě s barokní úpravou v r. 1738. V tomto roce se zřejmě všechna původní okna přestavěla do dnešní podoby, spolu s vylámáním původních okenních kružeb, které se nacházely v presbytáři. Presbytář s vnějšími opěráky osvětlen hrotitými okny. Stopy po původních gotických oknech možno vidět podél severní zdi lodi. Loď je plochostropá, ve východní části se nachází triumfální oblouk s nástěnnou malbou. Presbytář sklenut jedním polem křížové klenby s kápěmi v závěru, sbíhající se do konzol. Přízemní patro věže sklenuto jedním polem křížové klenby bez žeber. Předsíň v průčelí je sklenuta jedním polem křížové žebrové klenby.
POHLED NA VĚŽ KOSTELA.
POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
První písemná zmínka o obci Týnec pochází z r. 1227 (v literatuře se uvádí i r. 1228), kde je uváděna jako majetek kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Stavba kostela je doložena k r. 1355 a dále k r. 1362 a 1367. V 2. pol. 14. století v obci zakládá již jmenovaný klášter benediktinek tvrz, která je v 16. století přestavěna. Na počátku 18. století je na místě původní tvrze vystavěn barokní zámek pro hraběte Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolovrat.
Vybavení kostela
Hlavní oltář s tordovanými sloupy pochází zřejmě z období před pol. 18. století, uctívaná zlacená dřevěná socha Matky Boží s Ježíškem zřejmě ze 16. století. Dále se zde nacházejí dvě dřevěné sochy světců – sv. Prokopa a sv. Vojtěcha, přenesené ze samostatně stojící kaple sv. Jana Nepomuckého (dnes nedaleká stejnojmenná zřícenina). Dva boční oltáře z 18. století jsou zasvěceny sv. Kříži a Čtrnácti svatým Pomocníkům. Jsou vybaveny sochami sv. Michaela a Anděla strážného.
Duchovní prvky
TÝNECKÁ MADONA
Významná středověká uctívaná socha Týnecké Madony, vysoká 137 cm, je vyřezaná z jednoho kusu měkkého dřeva a zadní část vydlabána. Nese mladší polychromii a na oltáři je umístěna do mandorly. Nahé partie na těle Ježíška v pozdější době zakryty pláštěm. Socha Madony stojí na nízkém soklu a je oblečena do modrého šatu a zlatého pláště. Svou pravou rukou Madona přidržuje tělo Ježíška. Na hlavě ji dnes spočívá kovová korunka, která ji byla nasazena v době barokní, avšak jsou znatelné pozůstatky původní koruny s polychromií. Tato Týnecká Madona je datována do období let 1460-1470 a řazena do skupiny Madon ze západních a severozápadních Čech. Podle dostupné literatury se autorství připisuje sochaři, který ještě vycházel z tradic krásného slohu. Zobrazení Týnecké Madony se nachází na jednom zastavení Svaté cesty z Prahy do Mladé Boleslavi.VÝZDOBA
Malba nacházející se na archivoltě (tj. plastickém orámování) vítězného oblouku pochází zřejmě ze 16. století. Zpodobněn je zde klečící rytíř (není upřesněno, zda jde o zpodobnění původního patronátu kostela sv. Jiří při Pražském hradě či nového majitele panství od r. 1555 rytíře Bořivoje Rochea z Otova nebo zcela jinou osobnost).KAZATELNA
Datována do 2. pol. 17. st. s dřevěnou ornamentální řezbou obložení.KŘTITELNICE
Barokní šestiboká cínová křtitelnice spočívá na třech nohách zakončených ptačími drápy a nese antropomorfická zpodobnění vousatých mužů a maskaronů. Obvod křtitelnice rozdělen do jednotlivých polí, které obsahují ornamenty lilií a dvě lví hlavy s kruhy v ústech, umístěné na protilehlých bocích.NÁHROBKY
Čtyři náhrobní desky umístěné v interiéru kostela, jsou silně poškozené a téměř nečitelné. Ze starších popisů víme, že jsou zde v náznacích erby rodů Janovských a Wideršpersků a náhrobní deska faráře Vavřince Vlasáka.JIŽNÍ VCHOD
Původní vchodové dveře na jižní straně pocházejí z r. 1617 a možno zde spatřit monogramy Jana a Aleny z Wiederspergu, členů šlechtického rodu původem z Německa, jenž vlastnil statky v jižních a západních Čechách od 2. pol. 15. st. Dveře vstupu jsou intarzované, s vyřezávanými liliovými motivy a kruhovým polem, v němž se nachází písmena odkazující k Ježíši Kristu _IHS_.ZVONY
Datovány roky 1666, 1667, 1669 a 1748.KAPLE SV. BARBORY
Stavba osmibokého půdorysu byla vystavěna kol. r. 1758 týneckým mistrem, Janem Korbelem. V r. 1839 se kaple stává hrobkou pro členy rodu Kolowratů a jsou sem přeneseny jejich ostatky z kostelní hrobky.Duchovní kontext
VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Týnecký kostel je zasvěcen Panně Marii Nanebevzaté (také nazývané Assumpta), často zpodobňované při aktu korunování od Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Jako samotná postava je vyobrazena jako Madona stojící na půlměsíci a se svatozáří kolem těla, někdy rovněž jako Madona v květnici, tj. kolem níž jsou stromy a keře uspořádány do tvaru mandorly. Vyobrazení Nanebevzetí Panny Marie je jedním z nejzobrazovanějších křesťanských motivů.