Kostel sv. Jakuba Většího

LOKALITA: Kolinec

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.3007506N, 13.4386200E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostelní stavba s přilehlým hřbitovem se nachází na severním okraji městečka Kolinec. Vstupní brána je umístěna v blízkosti hlavní silnice, která vede směrem k městu Klatovy.

Zasvěcení: sv. Jakub Větší

Status: Již od 14. století se jednalo o farní kostel, který dnes je součástí kolatury farnosti Sušice.

Stavební fáze

Vznik kostela sv. Jakuba Většího sahá do konce 12. století. Předpokládá se, že z nejstarší románské stavební fáze se v kostele zachovalo obvodové zdivo lodi, vstupní portál a části presbytáře situované na jeho západní straně. Z tohoto období se dále dochovaly zbytky původního opevnění a krypta pod presbytářem. Pravděpodobně v 1. polovině 14. století byla ke kostelu postavena sakristie s žebrovou klenbou. Zásadní proměny probíhaly v období mezi lety 1727 až 1730 a 1749 až 1755, kdy byl prodloužen a zaklenut presbytář, jehož strop byl zároveň doplněn štukovou výzdobou. V 18. století rovněž vznikla jižní předsíň před románským vstupním portálem. Dále byla roku 1854 vystavěna hranolovitá věž, která se tyčí nad kostelním chórem. Tato věž nahradila starší a podstatně menší středověkou věž. Při této přestavbě došlo ke zboření kaple sv. Barbory, která stála na severní straně kostelní lodi.

Stavební podoba

Jde o jednolodní kostel s polygonálně zakončeným presbytářem. Kostelní loď je plochostropá se štukovým zrcadlem. Na východní stranu lodi navazuje křížově zaklenutý chór a barokně upravený presbytář. Při jižní straně chóru se nachází sakristie. V prostoru kostelní lodi se na jižní straně nachází románský ústupkový portál s půloválným obloukem, v jehož tympanonu se částečně zachovala gotická malba. K tomuto portálu navazuje přistavěná vstupní předsíň s plochým stropem. Po severní straně lodi se nachází zazděný triumfální oblouk, který je pozůstatkem zbořené kaple. Západní stranu zakončuje kruchta s varhany. Průčelí kostela je bez architektonických prvků a je pouze narušeno vstupem vybudovaným v 19. století.

POHLED NA KOSTELNÍ VĚŽ A PRESBYTÁŘ ZE SEVERNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTELNÍ VĚŽ A PRESBYTÁŘ ZE SEVERNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADNÍ STRANY.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Kolinec leží na trase mezi městem Klatovy a Sušicí v blízkosti říčky Ostružná. V pramenech je Kolinec poprvé zmiňován roku 1290. Místo bylo majetkem královny Elišky Přemyslovny a až roku 1350 jej získali páni z Velhartic. Vlastnictví se dále přesunulo k pánům z Hradce, a to od konce 14. století až do roku 1435. Od roku 1506 byli vlastníky Švihovští z Rýzmberka a později byl Kolinec majetkem Zdeňka Lva z Rožmitálu.

Vybavení kostela

Vybavení kostela je převážně barokní, a to včetně hlavního oltáře sv. Jakuba s postranními sochami sv. Petra a Pavla, který pochází z 18. století. V blízkosti triumfálního oblouku se nachází boční oltáře ze začátku 18. století a dále křtitelnice ze 17. století.

Duchovní prvky

SOCHA PANNY MARIE

Dřevěná socha Panny Marie, která pochází z konce 15. století.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Sv. Jakub Větší či Starší byl jeden z apoštolů. Jeho bratrem byl apoštol Jan Evangelista, se kterým následoval Krista. Tento světec zemřel mučednickou smrtí, o které vypráví legenda, v níž vystupuje postava farizeje Josiáše. Josiáš byl muž, který zatkl a doprovázel Jakuba na popravu. Při této cestě byl svědkem zázraku, kdy světec uzdravil muže, který nemohl chodit. Tato událost přiměla Josiáše k obrácení, a proto požádal sv. Jakuba o odpuštění a vyznal se k víře v Ježíše Krista. Od světce přijal políbení pokoje a oba byli sťati. DUCHOVNÍ_KONTEXT

Literatura

Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980. František Mára, Dějiny městečka Kolince: Kostel sv. Jakuba Většího a jeho farnost, díl III, 1996, upravil Jan Vích, 2007. Dostupné online. Ondřej Faktor, Středověká nástěnná malba v jihozápadních Čechách (okresy Klatovy, Prachatice, Strakonice) (disertační práce), Ústav pro dějiny umění UKFF, Praha 2016. Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000149994, dostupné na: pamatkovykatalog.cz Věra Remešová, Ikonografie a atributy svatých, Praha 1991.