LOKALITA: Planá u Mariánských Lázní
Okres: Tachov
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.8673664N, 12.7375597E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází jižně od náměstí Svobody poblíž městských hradeb.
Zasvěcení: Nanebevzetí Panny Marie
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Původně pozdně románský kostel byl založený ve 2. čtvrtině 13. století. Z nejstarší stavební etapy se dochoval presbytář s nárožními příporami, k němuž z obou stran přiléhaly dnes nedochované věže. Jižní věž byla odbouraná patrně v 18. století a severní věž až na počátku 20. století. V roce 1902 byla zbořena její horní část a o dva roky později, v roce 1904, byla nahrazena současnou věží přistavěnou k její severní stěně. K nejstarší stavební fázi náleží patrně i výstavba hlavní lodi se západním portálem a zazděnými jižními okénky. Ve 2. polovině 14. století došlo ke gotické přestavbě lodi, jejíž součástí bylo připojení bočních lodí. V průběhu 1. poloviny 16. století získala hlavní loď pozdně gotické křížové klenby. Barokní přestavba proběhla ve dvou hlavních etapách. V letech 1745-1747 mělo dojít k postavení kruchty a empor, úpravě stěn a prolomení oken v bočních lodích, presbytáři a sakristii. Uvedené barokní úpravy provedl stavitel Tomáš Pötzl. Rovněž byla provedená malířská a štuková výzdoba interiéru. Druhá fáze barokní přestavby probíhala v letech 1765-1768 především v prostoru presbytáře. Klenbu presbytáře spolu s dalšími úpravami provedl polír M. Neuner z Jihlavy.
POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.
POHLED NA POLYGONÁLNÍ KNĚŽIŠTĚ A VĚŽ.
Stavební podoba
Trojlodní bazilika je opatřená trojboce uzavřeným presbytářem, k němuž na jižní straně přiléhá čtvercová kaple a obdélná sakristie. Na severní straně se nalézá vstupní prostor bývalého přízemí věže, na který navazuje novobarokní hranolová věž. Západní průčelí kostela vrcholí vysokým třípatrovým štítem s volutami po stranách. Uprostřed se nalézá hrotitý portál s postranními sloupky. Nad ním je umístěné vysoké hrotité okno a po jeho bocích další dvě segmentově uzavřená okna. Boční stěny jsou členěné vysokými okny s šambránami s klenáky. Hranolová věž má osmibokou nadstavbu s ochozem a je ukončená cibulovou bání s lucernou. Prostorná hlavní loď v sobě spojuje gotické křížové žebrové klenby se štukovou výzdobou pozdního baroka. Stěny trojlodí jsou členěné rokokovými pilastry. Nad bočními loděmi jsou vztyčeny empory a v západní části kostela je umístěná kruchta. Jejich poprsnice jsou konvexně vypjaté do lodi. Presbytář je klenutý barokní plackou se štukovým rámem s bohatou rostlinou výzdobou a v závěru konchou. Do lodi se otevírá hrotitým vítězným obloukem.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
POHLED DO BOČNÍ LODI.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Mohutná trojlodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie je významnou dominantou obce Planá. U bývalé hřbitovní zdi, která navazovala na hradby městského opevnění, se nalézá několik hodnotných náhrobníků. V kostelní věži je dnes umístěná městská galerie. Kostel je spolu se sousední farou od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
POHLED NA KOSTEL Z JIŽNÍ STRANY.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je barokní, pochází z 18. století.
Duchovní prvky
KAPLE
Mezi východní zdí jižní boční lodi a sakristií leží bývalá Kalmberská kaple, která je klenutá plackovou klenbou. Kaple uchovává fresku Korunování Panny Marie od plánského rodáka V. S. T. Schmidta z roku 1748.NÁHROBNÍ KAMENY
V kostele se dochovaly náhrobní kameny z 15. a 16. století, které byly vytvořeny pro členy plánských patricijských rodin. V jižní boční lodi a za kazatelnou se nalézají náhrobníky Viktorina ze Žeberka z roku 1500 a Alžběty z Rýzmberka z roku 1507. Vně presbytáře je umístěna kamenná tumba z roku 1715, patřící rodině známého lékaře a profesora Josefa Františka Löwa z Erlsfeldu, který byl dvorním lékařem císaře Leopolda I. a rektorem Karlovy univerzity.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Nejstarší písemná zpráva o Plané pochází z roku 1251, kdy král Václav I. udělil patronátní právo nad plánským kostelem cisterciáckému klášteru v nedalekém Waldassenu v Horní Falci. V zápisu se neuvádí, zda se jednalo o kostel sv. Petra a Pavla, nebo tehdy významnější kostel Nanebevzetí Panny Marie. Chrám, který byl již v rané gotice opatřen dvěma hranolovými věžemi podél presbytáře, nemá mezi kostely v okolních městech obdoby a vypovídá o důležitosti raně středověké Plané.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Výraz označuje událost, při níž byla Panna Marie vzata do nebe s duší i tělem tři dny po své smrti. Bývá zobrazována na trůnu, nesená do výše andělskými sbory, jež často hrají na hudební nástroje. Učení se opírá o apokryfní literaturu 3. a 4. století a tradici katolické církve. Rozšířilo se díky vyprávění ve Zlaté legendě. V plánském kostele je Panna Marie ústředním motivem hlavního oltáře a pravého bočního oltáře, které navrhl Adam Lauterer. Patronka kostela je dále vyobrazená na oltářním obraze v severní boční lodi. Samotná malba je patrně italského původu a pochází ze 16. století.