Kostel sv. Jiljí

LOKALITA: Třebnice

Okres: Domažlice

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.4827906N, 12.9315794E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel je obklopený bývalým hřbitovem a je situovaný na návsi obce Třebnice.

Zasvěcení: sv. Jiljí

Status: Filiální kostel příslušící pod římskokatolickou farnost Domažlice.

Stavební fáze

Jedná se o gotický jednolodní kostel ze 2. poloviny 14. století, který byl barokně přestavěný ve 2. čtvrtině 18. století. Z gotické etapy se dochovala původní klenba a okenní kružby v presbytáři. Dále se dochovaly dva gotické portály, jeden vedoucí do sakristie a druhý v předsíni kostela. V důsledku zanedbání po druhé světové válce se budova kostela nalézá v havarijním stavu. V roce 2007 bylo provedeno provizorní zajištění poškozené římsy, v roce 2010 proběhla rekonstrukce střechy a o několik let později rekonstrukce krovu a makovice kostelní věže.

POHLED NA KOSTEL SV. JILJÍ Z JIŽNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL SV. JILJÍ Z JIŽNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTELNÍ VĚŽ.

POHLED NA KOSTELNÍ VĚŽ.

Stavební podoba

Jednolodní obdélný kostel je opatřen užším polygonálně zakončeným presbytářem. Na severu k němu přiléhá sakristie a dvoupatrová hranolová věž, která vznikla zvýšením původní sakristie. Presbytář je klenutý jedním polem křížové žebrové klenby s navazujícím paprsčitým závěrem. Klínová žebra se sbíhají na jehlancové a kuželové konzoly. Prostor presbytáře osvětlují hrotitá okna s původními kružbami. Do sakristie, která je klenutá křížovou klenbou, vede gotický půlkruhově zakončený portál. Presbytář se do lodi otevírá triumfálním obloukem, který je zdobený štukovými rámy s páskovými výplněmi. Loď kostela je krytá dřevěným kazetovým stropem a je opatřená dřevěnou kruchtou na západní straně. Na jižní straně lodi je umístěná čtvercová předsíň, která je klenutá křížovou hřebínkovou klenbou. V předsíni se nalézá gotický profilovaný portál.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA SV. JILJÍ.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA SV. JILJÍ.

POHLED NA OKNA PRESBYTÁŘE.

POHLED NA OKNA PRESBYTÁŘE.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Protáhlá obec Třebnice se v severní části rozšiřuje v náves, kde je umístěn kostel sv. Jiljí. Kostel s prostorem bývalého hřbitova je obklopený kamennou ohradní zdí, ve které je na jižní straně vstupní brána, na východní straně branka a na severu je do ohradní zdi vestavěná bývalá márnice.

POHLED NA KOSTEL SV. JILJÍ OD SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL SV. JILJÍ OD SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KAMENNOU OHRADNÍ ZEĎ SE VSTUPNÍ BRÁNOU.

POHLED NA KAMENNOU OHRADNÍ ZEĎ SE VSTUPNÍ BRÁNOU.

Vybavení kostela

Zařízení kostela je převážně z poloviny 18. století.

Duchovní prvky

OLTÁŘE

Hlavní portálový oltář kostela je barokní a nese obraz patrona kostela, sv. Jiljí. V oltářním nástavci se nalézá obraz Nejsvětější Trojice. Dva boční oltáře jsou opatřené obrazy sv. Rocha a Klanění tří králů.

VĚŽ

V makovici na věži kostela byla objevena skleněná schránka, která ukrývala mince, vyřezávaný krucifix a několik německy psaných vzkazů. Vzkazy popisovaly okolnosti stavebních pracích na kostele a jména zúčastněných. Nejstarší pocházel z roku 1906.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

První zmínky o vsi Třebnice pochází z roku 1369. Vesnice patřila k panství Horšovský Týn. Po roce 1848 se Třebnice staly samostatnou obcí. V současnosti spadají pod obec Meclov, ležící v jihozápadních Čechách mezi městy Domažlice, Horšovský Týn a Poběžovice.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel je zasvěcený poustevníkovi sv. Jiljí, svatému patronovi žebráků a mrzáků. Jiljí byl opatem benediktinského kláštera Saint-Gilles, který se stal střediskem jeho kultu. S jeho jménem se pojí královská příhoda, související s lovem zvěře. Když král při lovu vystřelil šíp po prchajícím jelenu či lani, byl na mýtině zastižen Jiljí, jak zvíře chrání ve svém náručí. Měl probodnuté tělo šípem a jakousi zázračnou silou od sebe zadržoval smečku loveckých psů. Z toho důvodu bývá zobrazován s jelenem či laní, případně s parohy a šípem. Na výtvarných zobrazeních je obvykle v benediktinském hábitu. Ve středověku byl zařazen mezi 14. svatých pomocníků.

Literatura

Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 4, Praha 1982. James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991. Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000149137, dostupné: pamatkovykatalog.cz Simona Kidlesova, Jiří Špaček, Česká republika od A do Z, Praha 2009. Zdeněk Wirth, Antonín Bartušek, Umělecké památky Čech, Praha 1957.