LOKALITA: Sušice

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.2291469N, 13.5233147E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Stavba kostela je situována na Hořejším Předměstí na mírném návrší města Sušice.

Zasvěcení: Nanebevzetí Panny Marie

Status: Hřbitovní kostel.

Stavební fáze

Původ kostela Nanebevzetí Panny Marie není přesně znám, v literatuře se názory rozchází. Buď je původním sušickým farním kostelem, jenž je v písemných pramenech zmíněn k r. 1233, nebo se jedná o nedostavěný chrám, který nechal zbudovat rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou v r. 1352.

Stavební podoba

POHLED NA ZAKLENUTÍ HLAVNÍ LODĚ A PRESBYTÁŘE.

POHLED NA ZAKLENUTÍ HLAVNÍ LODĚ A PRESBYTÁŘE.

POHLED NA VÝZDOBU STĚN ŠLECHTICKÝMI A MĚŠŤANSKÝMI ERBY.

POHLED NA VÝZDOBU STĚN ŠLECHTICKÝMI A MĚŠŤANSKÝMI ERBY.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v městské památkové zóně Sušice. Areál s bývalou hřbitovní plochou odděluje ohradní zeď od zbytku města.

Vybavení kostela

POHLED NA HLAVNÍ OLTÁŘ V KOSTELE NANEBEVZETÍ PANNY MARIE.

POHLED NA HLAVNÍ OLTÁŘ V KOSTELE NANEBEVZETÍ PANNY MARIE.

Duchovní prvky

KABÁTOVSKÁ KAPLE

Tzv. Kabátovská kaple je datována do 2. poloviny 15. století. Vchází se do ní z jižní strany půlkruhovým portálem, následuje vnitřní vřetenové schodiště. Po sejití schodiště, následuje průchod pozdně gotickým lomeným portálem, se sedlovým průřezem vloženým do ostění. Takto se ocitneme v interiér kaple, kterou v nárožích zdobí dva polosloupy s pultovou stříškou. Při jihozápadní stěně se nachází dva polosloupy s plastickým hrotitým štítem a pětilistou růží. Druhý opěrák umístěn na jižní stěně kaple, kde jsou dvě hrotitá okna s trojlistou kružbou a vysoké okno s půlkruhovým zakončením, umístěné v nice, které zdobí vitraj s motivem sv. Ludmily. Kaple je zaklenuta jedním polem hvězdové klenby s žebry s profilem vyžlabeného klínu. Konzoly jsou jehlancového tvaru s kruhovými svorníky. Název Kabátovské kaple je odvozen od tzv. kabátovské fundace, kterou založil vikář Adam Kabát ve 3. čtvrt. 17. stol. Fundace spočívala v možnosti užívání polí, louky a sklepa městem. Městská obec, která s poli hospodařila, pak platila roční poplatek sušickému děkanovi, který za tuto platbu sloužil v kapli devět mší ročně.

GERLOVSKÁ KAPLE

Kaple sv. Fabiána a Šebestiána (tzv. Gerlovská kaple) je dílem poslední čtvrtiny 17. století. Kaple je orientovaná a leží na severní straně kostela. Je přístupná obdélným vstupem s žulovým ostěním a nadsvětlíkem a letopočtem 1691. Kaple je zaklenuta jedním polem valené klenby s lunetami. Gerlovskou kapli nechal v r. 1688-1689 postavit Sebastian Gerl, původně jako pohřební kapli pro sebe a svou rodinu. V kapli se nachází rodinný epitaf v podobě malby na dřevěné desce, která vyobrazuje ukřižovaného Krista s 15 modlícími se členy rodiny Gerlů.

NÁHROBNÍKY

V interiéru kostela se nacházejí náhrobníky např. Jana Koberovského z r. 1620 či Petra Pretlíka z r. 1580, které byly na konci 19. století. umístěny do stěn, aby nedocházelo k jejich dalšímu ošlapání.

VĚŽNÍ HODINY

Věžní hodiny na mechanický pohon, umístěné na všechny strany věže, zhotovil jej čáslavský hodinář Karel Adamec v r. 1910. Zhotovil větší a menší cimbál pro odbíjení celých a čtvrthodin. Roku 2010, spolu s opravou elektronického stroje hodin, byl vyměněn menší cimbál.

ZVONY

Původní zvony místního kostela jsou datovány r. 1604, 1605 a 1704. Všechny tyto kostelní zvony se zřítily při požáru v r. 1707. Jeden z nich (zřejmě zvon z r. 1605) byl poškozen a přelit v r. 1719. Jeden ze zvonů, byl r. 1710 dán do kostela sv. Václava a nahradil jej jiný, ulitý v r. 1745.

KOSTNICE

Při požáru r. 1707 se přilehlá kostnice obešla takřka bez škod, tato stavba pak ale byla odstraněna v r. 1836.

Duchovní kontext

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je zasvěcen jedné z nejzobrazovanějších světic – panenské Bohorodičce Marii, která počala z Ducha svatého a po své smrti je usazena na nebeský trůn vedle svého Syna. Nanebevzatá Panna Marie bývá často zobrazována při jejím korunování, nebo stojící na půlměsíci a obklopená svatozáří.

Literatura

Jan Lhoták – Jaroslav Pachner – Vladislav Razím, Památky města Sušice, Sušice 2012. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3 P/Š, Praha 1980. Miloslav Čelakovský, Sušice: průvodce městem, Sušice 1992. Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha 2021. Milan Buben, Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou, Praha 1996.