LOKALITA: Budětice
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.2838848N, 13.5834342E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel stojí uprostřed vesnice obehnán hřbitovní zdí.
Zasvěcení: sv. Petr a Pavel
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Kostel svatého Petra a Pavla v Buděticích byl pravděpodobně stavěn ve 40. letech 13. století. Nedlouho poté byla přistavěna věž. K drobnějším úpravám došlo pak kolem přelomu 15. a 16. století. Z ještě pozdější doby je jižní předsíň před hlavním portálem a také barokně rozšířená okna a kruchta uvnitř kostela.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOZÁPADU.
Stavební podoba
Budětický kostel sv. Petra a Pavla je dokladem slohových změn v českých zemích v průběhu 13. století. Románský štaufský sloh přicházející přes Bavorsko se zde setkává s nastupujícím raně gotickým slohem šířeným z cisterciáckého kláštera v Nepomuku. Z románského slohu vychází krátké kněžiště s půlkruhovým závěrem a podvojná okna věže. Na zvolna se prosazující gotický sloh odkazuje hlavní portál na jižní straně lodi s lomeným obloukem a oblým prutem v ostění. Je také zjevné, že ještě nebylo použito žebrových křížových kleneb, loď má plochý strop a kněžiště, podvěží i sakristie jsou zaklenuty valenou klenbou.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.
DETAILNÍ POHLED NA OKNO SAKRISTIE.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Budětice s kostelem sv. Petra a Pavla se nacházejí v mírném údolí jižně od kopce, kde stával budětický hrad.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je z většiny barokní, boční oltáře pak renesanční. Výjimkou je masivní žulová křtitelnice ze 13. století.
Duchovní prvky
KŘTITELNICE
Křtitelnice byla vždy důležitou součástí kostela a spolu s oltářem také často jedinou kamennou výbavou interiéru. To jí i v případě tohoto kostela umožnilo přečkat ničivé požáry, které byly nejčastější příčinou ztráty původního vybavení. Křest je první ze svátostí, které za svůj život katolický křesťan obdrží, skrze něj se stává součástí křesťanské komunity..Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Budětice byly ještě v za vlády českého krále Václava I. královským majetkem, později je získal Dluhomil, který byl předkem pánů z Velhartic. Význam blízkého budětického hradu a s ním i kostela sv. Petra a Pavla se zmenšil v poslední čtvrtině 13. století, kdy tehdejší majitel vsi Bohuslav z Budětic přesunul své sídlo blíž řece Otavě na hrad Rabí. Budětice spolu s hradem Rabí později patřily rodu Švihovských z Rýzmberka a dále pánům z Dlouhé Vsi. Rodu Dlouhoveských také patří většina náhrobků z červeného mramoru, které lze v interiéru shlédnout.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Prut v ostění hlavního portálu kostela je zakončen při zemi dvěma patkami, z nichž každá má jiný tvar. Patek připomínajících svým tvarem obrácený talíř využíval v 13. století na svých stavbách především řád cisterciáků. Pravá patka tohoto motivu cisterciácké patky využívá trojnásobně.