LOKALITA: Svojšín
Okres: Tachov
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.7672106N, 12.9104983E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází v na severním okraji centra obce Svojšín, a to v těsném sousedství zámku.
Zasvěcení: sv. Petr a Pavel
Status: Farní kostel, již od 14. století.
Stavební fáze
Románský kostel s pavlačovou tribunou a s výraznou věží je řazen do kladrubského stavebního okruhu. První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1156. Dendrochronologický výzkum západní věže potvrdil vztah dřevěných stavebních prvků k létům 1159/1160. Stavební průzkum potvrdil, že výstavba věže byla na chvíli přerušena, tudíž lze očekávat jak založení kostela před rokem 1159, tak nelze vyloučit existenci starší kostelní dispozice bez věže. Stavebníkem kostela byl s největší pravděpodobností Ctibor ze Svojšína, královský komorník Pražského hradu. Spolu s žateckým a plzeňským kastelánem je třetím svědkem na donační listině Vladislava II. z roku 1165 pro klášter ve Waldsassenu. V následujících desetiletích byli páni ze Svojšína pravidelnými donátory pozemkového majetku a svědky na listinách kladrubského kláštera.
CELKOVÝ POHLED NA KOSTEL Z JIŽNÍ STRANY.
Stavební podoba
Kostel ve Svojšíně je obdélná stavba s polygonálním závěrem a zachovanou románskou věží a barokní kaplí. Severní stěna nenavazuje přímo na věž kostela, ale je posunuta o přibližně 1 metr k severu. Tato stěna byla vyzděná z velkých arkózových pískovcových kvádrů, stejně jako průčelí věže. Severovýchodní nároží lodi bylo zvýrazněno plochou lizénou a nároží vyzděno hrubým lomovým zdivem a kvádrování zde bylo naznačeno rytím. Přízemí věže tvořila čtvercová klenutá místnost se středovým sloupem na patce. V prvním patře věže se nacházela tribuna, která navazovala na vnitřní prostor kostela a dokonce mohla být i vysunutá do prostoru lodi. Tribuna byla spojena s blízkým panským dvorcem portálem v jižní zdi a mostkem. Šířka lodi dosahovala cca 8,9 metru a šířka vnitřní části 6,5 – 7 metru. Barokní přestavba prodloužila loď kostela a jižní zeď s apsidou byly zbořeny. Tento materiál byl sekundárně použit na výstavbu nové barokní podoby kostela. Svými zachovalými románskými prvky patří k nejvýznamnějším středověkým stavbám jihozápadních Čech.
CELKOVÝ POHLED NA KOSTEL ZE SEVERNÍ STRANY.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel svojí věží a posazením na malém návrší nad řekou Mží dominuje vesnici i okolní krajině.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je barokní.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
MASIVNÍ VĚŽ
Masivní románské hranolové věže jsou typické pro objekty úzce spojené s benediktinským stavitelstvím. V Čechách podobné stavby pozorujeme v Praze, Pařížově či Brně-Komárově. Svojšínskou věž osvětlovaly dvě řady čtyřosých oken, jejichž sloupky byly opatřeny atickými patkami s drápky a kubickými hlavicemi s vpadlými poli. Svojšínská věž v sobě pojí stylové vlivy vyspělé západní, hornorýnské románské architektury s ambicemi stavebníka, jímž byl komorník krále Vladislav II. Ctibor, zakladatel rodu pánů ze Svojšína.
POHLED NA VĚŽ KOSTELA.
DETAIL SDRUŽENÝCH OKEN VĚŽE.
SLOUP POD VĚŽÍ
Výrazným prvkem je sloup v přízemí věže, k němuž se sbíhají výrazné hranolovité pasy oddělující od sebe čtyři klenební pole křížové klenby. Sloup byl opatřen patkou s drápky a kubickou hlavicí s nárožními nosy. Tento prvek byl rozšířen v hornorýnské románské architektuře, kde se využívala od konce 11. do 2. třetiny 12. století. Jde o jeden z typických znaků tzv. hirsauského reformního stavitelství na benediktinských stavbách.
SLOUP POD VĚŽÍ.
RELIÉF Z NÁROŽNÍHO KVÁDRU
Reliéf z nárožního kvádru věže kostela byl nově interpretován jako koruna a je podobný jiným vyobrazením z denárů doby Vratislava II. a krále Vladislava II. Mohl být vytvořen na počest korunovace tohoto panovníka, což by časově souhlasilo s předpokládanou výstavou kostela kolem roku 1158.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Ve Svojšíně se snoubí biblická poselství se zbožností a ideály pravděpodobného stavebníka, Ctibora ze Svojšína, který zastával úřad královského komorníka na dvoře českého krále Vladislava II. Jako královský komorník (lat. summus camerarius) byl nejvyšším hospodářským a finančním úředníkem, který zodpovídal za panovníkovy příjmy, spravoval knížecí šaty, skvosty a peníze. De facto se jeho úřad v mladším středověku postupně stal čtvrtým nejvyšším úřadem ve dvanáctičlenném kolegiu nejvyšších zemských stavovských úředníků Českého království. Kostel nechal zasvětit dvěma nejvýznamnějším apoštolům Petrovi a Pavlovi. V raném středověku zasvěcení Sv. Petrovi a Pavlovi odkazovalo na pevnou vazbu k západnímu křesťanství a Římu. V západní křesťanské tradici byl sv. Petr zástupcem Krista na zemi. Získal vůdčí postavení mezi apoštoly a stal se vedoucím prvotní křesťanské obce v Jeruzalémě (Ga 1,18n, 2,9) a v Římě. V raně křesťanské obraznosti to bylo znázorněno Předáním zákona či Předáním klíčů sv. Petrovi. Petr tak byl vyobrazován s klíči od Království nebeského. Pavel ze sicilského Tarsu byl zprvu horlivým pronásledovatelem křesťanů, avšak po zásahu paprskem světla z nebe a hlasem Ježíše, jehož fanaticky pronásledoval, stal se jeho největším zastáncem a propagátorem. Jeho zásluhou se křesťanství začalo šířit i mimo židovské obce. Přímé svědectví o jeho působení máme z jeho listů. Mezi základní Pavlovo poselství patřilo, že „Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk“ (F(p) 1,21). Stejně tak se Pavel považoval za „služebníka Krista Ježíše“ (Ř 1,1 aj.) a zároveň „apoštola“ (Ř 1,5 aj.).VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Uvnitř kostela se nacházejí pískovcové kvádry s malovanými konsekračními kříži. Vně se nachází nárožní kvádr s reliéfní výzdobou se symboly Alfa a Omega, a Sluncem a Měsícem. Řecká písmena symbolizují počátek a konec a ve středověké imaginaci jsou spojena s Kristem – Kristus je počátkem a koncem světa, neboť přináší spasení. Symboly Slunce a Měsíce jsou často uváděny v souvislosti s Kristovou obětí na Kříži, neboť v ten moment došlo k zatmění slunce.
DETAIL NÁROŽNÍHO KVÁDRU SE SYMBOLEM KŘÍŽE A SLUNCE.