Kostel Nanebevzetí Panny Marie

LOKALITA: Poběžovice

Okres: Domažlice

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.5106969N, 12.8018139E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v centru města Poběžovice, na mírné vyvýšenině a je obklopen zástavbou. V současné době je kostel pravidelně využíván ke konání bohoslužeb a jiných kulturních akci. Duchovní správa sídlí v přilehlé farní budově a od roku 2005 jsou Poběžovice sídelní farností pro ostatní sloučené farnosti. Kostel patří pod římskokatolickou farnost Poběžovice, přesněji pod vikariát domažlický. Kontaktní adresa je náměstí náměstí Míru 54, 345 22 Poběžovice.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZÁPADU.

Zasvěcení: Nanebevzetí Panny Marie

Status: Děkanský kostel.

Stavební fáze

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poběžicích je jádrem pozdně gotická stavba z roku 1490. Kostel byl založen Dobrohostem z Ronšperka, který byl tehdejším majitelem panství a je v kostele pohřben. Kostel měl funkci pohřebního místa držitelů hradu Ronšperka. Ve druhé polovině 17. století (1632) byl vyhořelý kostel přestavěn do barokní podoby. Kostel měl v hlavním průčelí dvě věže. Kolem roku 1900 byla věž napravo od vstupu snesena. Zvonová stolice pochází z první poloviny 20. století.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ.

Stavební podoba

Jedná se o orientovanou jednolodní stavbu s polygonálním chórem, k němuž na jihu přiléhá sakristie, na severu je předsíň s oratoří. Střechy jsou valbové a pultové. Průčelí lodi je na západním straně zesíleno čtyřmi opěrnými pilíři, jsou hladká a člení je pouze hlavní římsa. Okna mají segmentové záklenky, v chóru jsou zachovány kružby. Západní vstup je krytý otevřenou, mezi pilíři vloženou a valeně zaklenutou předsíní. Interiér lodi je nečleněný, osvětlený třemi páry oken a kryje jej dřevěný kazetový strop. V západní části je umístěna dřevěná, dvěma pilíři nesená kruchta, která je přístupná dveřmi v západním průčelí. Vítězný oblouk, který je zdoben třemi znakovými kartušemi se otevírá do chóru, zaklenutého valenou lunetovou klenbou, kterou pokrývají štukové festony a vložené kartuše s postavami andělů. Malby v klenbě jsou novodobé. Na severní straně je štukem ozdobený balkon. Oratoř je zdobena znakem rodiny jménem _Coudenhove_. V sakristii je zachováno gotické okno.

POHLED NA KOSTEL Z JIHU.

POHLED NA KOSTEL Z JIHU.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Stavba má cenné gotické jádro s pozdější hodnotnou barokní přestavbou. Významně se podílí na panoramatu města a je dominantou celého náměstí.

Vybavení kostela

Interiér kostela obsahuje zařízení, které pochází především ze 17.-19. století. Hlavní oltář zdobí raně barokní socha Panny Marie a dřevěná soška sv. Václava. Kostel měl sloužit jako pohřební místo držitelů hradu Ronšperka. V presbytáři jsou zachovány mimo náhrobních desek Dobrohosta z Ronšperka a Petra ze Švamberka dva pozdější náhrobníky rodu _Coudenhov_e.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

Duchovní prvky

OBRAZ SVATÉHO MIKULÁŠE

Pozoruhodný je obraz sv. Mikuláše, který sem byl přenesen z nedalekého kostela v Šitoboři. Svatý Mikuláš je vzýván za šťastný sňatek, jako ochránce na cestách, proti vodním pohromám, proti strachu, kvůli znovuzískání odcizených věcí a na ochranu před zloději. Jeho atributy jsou berla, biskupská mitra, kniha evangelií, tři zlaté koule nebo jablka, chleby, kostel, kotva, křtitelnice, loď, měšec a tři chlapci v kádi. Svátek svatého Mikuláše slavíme 6. listopadu.

BAROKNÍ FARA

Barokní fara v Poběžovicích byla postavena koncem 17. století, stojící taktéž na horním náměstí. Vedle fary se nachází detailně propracovaná barokní socha sv. Jana Nepomuckého, pravděpodobně dílo Jana Brokofa z roku 1682.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Poběžovice se nachází nedaleko bavorské hranice na úpatí Českého lesa, 15 km od Domažlic. Celkový pohled na obec dotváří poběžovický zámek. První historická zmínka o Poběžovicích pochází z roku 1359. Písemně je poběžovická tvrz prvně zmiňována roku 1419. Významný zlom v dějinách Poběžovic nastal roku 1459, kdy městečko s tvrzí získal Dobrohost z Ronšperka. Dobrohost zde sídlil až do konce života (1516). Nechal zde vystavět gotický hrad a městský kostel, v němž měla být uchována rodová památka. Městečko nechal opevnit hradbami a baštami a třemi branami. Významná je listina z roku 1502, kterou Dobrohost povýšil Poběžovice na město, daroval mu četné výsady, soudní právo, městský znak a pečeť.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel v Poběžovicích je zasvěcen Panně Marii, patronce všech křesťanů. Atributy Panny Marie jsou lilie, oliva, cedr, jitřní hvězda nad mořem ohlašující příchod slunce – Krista, 12 hvězd kolem hlavy, měsíc a had pod nohama. Je znázorňována s holubicí symbolizující Ducha svatého, nebo jako bolestná s mečem (se sedmi meči) v srdci. Její nanebevzetí se odehrává v doprovodu andělů a je oslavena korunovací Kristem či Nejsvětější Trojicí. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie je v některých křesťanských církvích nejdůležitější mariánský svátek, který se slaví 15. srpna. Vyjadřuje, že Marie jako matka Ježíše Krista již dosáhla života „v dokonalé a oslavené tělesnosti“, to jest jako individuální osoba. Nejčastěji je Panna Marie zobrazena s dítětem Ježíšem v náručí.

Literatura

Ivo Paulík, Okolím Plzně, Praha 2008, s. 11-18. Josef Kafka, Plzeň s okolím a Český les, Praha 1902, s. 133. Josef Böhm, Poběžovice – 650 let: 1359-2009, Poběžovice 2009, s. 7-60. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého (díl 9. Domažlicko a Klatovsko), Praha 1893, s. 87-98. Poběžovice, kostel Nanebevzetí P. Marie. Evidenční list kulturní památky – původní.