LOKALITA: Janovice nad Úhlavou
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.3452589N, 13.2155406E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází při náměstí Janovic nad Úhlavou. Stavbu z jedné strany obchází hlavní silnice, z které vede přístup ke kostelu.
Zasvěcení: sv. Jan Křtitel
Status: Kostel působil jako farní již od doby svého založení, ale dnes se jedná o filiální kostel, který spadá pod římskokatolickou farnost Nýrsko.
Stavební fáze
Stavba zasvěcená sv. Janu Křtiteli vznikla po roce 1260. První větší úpravy proběhly roku 1764, kdy byl kostel barokně upravován a k západnímu průčelí byla přistavěna věž. Je pravděpodobné, že přistavěná jižní předsíň a presbytář rovněž pochází z 18. století. Fasáda kostela se společně se střechou a okny dočkala renovace mezi lety 1949–1950. Obnova střechy kostelní věže se uskutečnila roku 1990. Od roku 2018 na kostele probíhaly opravy, které byly financované jak církví, tak městem.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODNÍ STRANY.
POHLED DO PRESBYTÁŘE KOSTELA.
Stavební podoba
Jednolodní kostel s plochostropou lodí a čtvercovým presbytářem, který je zaklenut křížovou žebrovou klenbou. Loď je s presbytářem propojena hrotitým vítězným obloukem. Na jižní a východní straně presbytáře se nacházení hrotitá okna a severní strana je obohacena menším půlkruhovým špaletovým oknem, které má románský charakter. V prostoru presbytáře se nachází nástěnné malby s náboženskou tematikou. Na prostor presbytáře navazuje po severní straně mladší sakristie, která je klenutá valeně s lunetami. Z jihu je ke kostelní lodi přistavěna malá předsíň, která chrání gotický vstupní portál. Prostor lodi je osvětlený skrze pětici oken, z nichž jsou tři gotická okna hrotitá a pravděpodobně byla původně dvojitá. Dominantou západního průčelí je věž s jehlancovou střechou.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Město se je poprvé písemně doloženo již roku 1290, ale pravděpodobně vzniklo o mnoho let dříve. Založení Janovic nad Úhlavou podpořila geografická důležitost místa, jelikož zde vedla cesta, která propojovala Bavorsko a vnitrozemí Čech. O kostelu sv. Jana Křtitele, který vznikl ve 2. polovině 13. se poprvé píše roku 1352. Ve stejné době jako kostel byl v obci postaven také hrad.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je barokní.
Duchovní prvky
VSTUPNÍ PORTÁL
Vrcholně gotický vstupní portál s lomeným obloukem ze třetí čtvrtiny 14. století je vložen do jižní strany kostelní lodi.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
O Janu Křtiteli se traduje, že žil v 1. století a byl předchůdcem Krista. Zároveň je také považován za jednoho z proroků příchodu Spasitele. Jeho matkou byla sv. Alžběta, k níž se uchýlila Panna Marie v době těhotenství, což zobrazuje oblíbená scéna Navštívení Panny Marie. Byl to právě on, kdo pokřtil Krista v řece Jordánu. Stejně jako mnoho světců i Jan Křtitel zemřel mučednickou smrtí. Jan Křtitel byl nejprve uvězněn, jelikož kritizoval tetrarchu jménem Héródés Antipas, protože se oženil s manželkou svého bratra Herodiadou. Poté Herodiada přiměla svou dceru Salome, aby zatančila Héródovi, který jí byl tak okouzlen, že svolil splnit dívce jedno přání. Salome si na žádost své matky přála hlavu Jana Křtitele. Jan Křtitel je mimo jiné patronem krejčích, kožešníků a tkalců. V umění bývá často zobrazován jako vyhublý muž, oblečený do kůže či bederní roušky. Mezi hlavní poznávací atributy této osobnosti patří beránek a hůl, jejíž vršek je zakončený vytvarovaným křížem.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Presbytář, a to včetně triumfálního oblouku je pokryt freskami, které pochází z počátku 14. století a byly objeveny díky restaurátoru Františku Kotrbovi v roce 1995. Klenbě dominuje zobrazení Krista Vševládce (Pantokratora) na východě, kde Kristus sedí na nebeském trůnu v červeném plášti. Na jeho těle jsou patrné známky krvavých ran způsobených umučením. Vyobrazení doprovází dva andělé, kteří jsou umístěni pod Kristem a nesou nástroje umučení. Po pravé straně, v jižní klenební kápi se nachází zobrazená Panna Marie, a na druhé severní straně Jan Křtitel. Oba mají funkci přímluvců, kteří orodují za duše zemřelých křesťanů. V posledním západním poli se opět nachází Jan Křtitel, ale tentokrát ve chvíli své mučednické smrti, kdy světci stíná hlavu kat. Mezi výjevy můžeme zahlédnout pásky s náboženskými texty. Stěny presbytáře jsou pokryty postavami světců v nadživotní velikosti včetně sv. Petra, sv. Pavla a dalších, bohužel se tato část nedochovala v celém svém rozsahu. Pod pásem světců se nachází zobrazení démonů a nestvůr. Na východní stěně se přímo pod klenbou a malbou Krista nachází zpodobnění dvou donátorů, kteří se v prosebném gestu obrací ke spasiteli.
POHLED NA KLENBU PRESBYTÁŘE S NÁSTĚNNOU MALBOU.
DETAIL NÁSTĚNNÉ MALBY S VYOBRAZENÍM SVĚTCŮ.