Kostel sv. Václava

LOKALITA: Bukovník

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.2231825N, 13.6614589E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel, který je obklopen hřbitovem, je umístěn při severním okraji vesnice. Areál je obklopen zdí, ke které je přístup z hlavní silnice po její východní straně a rovněž z vedlejší cesty, která vede po obvodu kostelní zdi z jihozápadní strany.

Zasvěcení: sv. Václav

Status: Již roku 1360 byl kostel zaznamenán jako kostel farní a zůstal jím do současnosti. Jistá změna nastala v období od roku 1620 do roku 1703, kdy byl pouze kostelem filiálním.

Stavební fáze

O kostelu se uvádí, že pravděpodobně vznikl kolem roku 1240 a toto tvrzení je podloženo zachovalým soudobým portálem. Kromě vstupního portálu se z původní stavby dochovalo obvodové zdivo lodi, presbytář a triumfální oblouk. Není přesně určeno, kdy vznikla kostelní sakristie, ale jedna z teorií ji klade do románsko-gotické doby. Ovšem je nutné podotknout, že existují dohady, které sakristii staví do pozdně gotické stavební etapy. Roku 1690 byl kostel podroben barokní přestavbě, při které vznikla na severní stěně lodi kaple sv. Josefa, která byla později změněna na kapli Panny Marie. Z této etapy dále pochází hrobka Jany Chanovské z Dlouhé Vsi. Předpokládá se, že při této přestavbě byla probourána severní stěna lodi, která byla hned poté znovu vystavěna a vznikla na ní nová štuková výzdoba. Další přestavba proběhla v roce 1750, kdy byla opravena kruchta a s ní i okna umístěná v kostelní lodi.

POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

Stavební podoba

Jednolodní kostel s presbytářem, který je zakončený půlkruhovou apsidou. Valeně zaklenutý presbytář je ve vrcholu zdoben štukovým zrcadlem a po jeho severní straně je k němu napojena patrová sakristie. Do nadzemního patra sakristie je přístup veden skrze venkovní schodiště. Presbytář je od lodě dělen půlkruhovým triumfálním obloukem, který je dnes zdoben štukovým rámováním. K plochostropé lodi je po severní stěně postavena kaple Panny Marie. Na jižní straně se naopak nachází valeně zaklenutá předsíň s románským vstupním portálem. Z jižní strany vedou do lodě tři barokně upravená okna. Do lodi je možné shlížet z tribuny, která je umístěna při západní stěně lodi. Na jihozápadním nároží kostela se tyčí hranolovitá věž, kde se na severní straně zachovalo románské podvojené okno. Zbylá věžní okna jsou již barokně upravena. Západní průčelí tvoří štít, který je plynule propojený se západní stěnou kaple Panny Marie a z druhé strany se nachází menší prostora umístěná vedle věže, která je přístupná vstupem vedeným, jak z vnitřních, tak i dalším z venkovních prostor. Z této strany je druhotně vloženo gotické okno vedoucí do mariánské kaple, které dříve zdobilo prostory sakristie a dnes se nachází v blízkosti jejího vstupu.

POHLED NA ČÁST ZÁPADNÍHO PRŮČELÍ S GOTICKÝM OKÉNKEM.

POHLED NA ČÁST ZÁPADNÍHO PRŮČELÍ S GOTICKÝM OKÉNKEM.

POHLED NA KOSTELNÍ VĚŽ A VSTUPNÍ PŘEDSÍŇ.

POHLED NA KOSTELNÍ VĚŽ A VSTUPNÍ PŘEDSÍŇ.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Obec Bukovník leží východně od Sušice a první písemné zmínky o tomto místě pochází z roku 1251. Předpokládá se, že obec vznikla v místě bukového lesa, a to v době kolonizace našeho území. Ve zdejší oblasti to byl pravděpodobně západoslovanský kmen Zličanů či kmen Doudlebů.

Vybavení kostela

Vybavení kostela je převážně barokní.

Duchovní prvky

KŘTITELNICE

V kostele se zachovala románská žulová křtitelnice, která má tvar kalichu.

NÁHROBNÍ KAMENY

V interiéru kostela se nachází deset náhrobních kamenů, ale pouze u dvou je patrný jejich původní vzhled.

VSTUPNÍ PORTÁL

Jedná se o ústupkový bohatě profilovaný portál s půlkruhovým zakončením, který je datovaný do roku 1240. Prostřední ústupek je zdoben jedenácti pupeny.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Kostel sv. Václava byl vystavěn vladykou Dobczem z Bukovníka, jehož tvrz stála v blízkosti kostelní stavby. Uvádí se, že tvrz byla s kostelem propojena a bylo tak možné se přímo přesunout do prostor kostelní kruchty. Byl to výraz statutu rodiny, ale i jedna z možných forem obrany v případě napadení.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Sv. Václav je znám z 10. století jako český kníže a mučedník, patron české země. Je popisován jako velmi ctnostný a zbožný panovník, kterého v křesťanské víře vychovávala jeho babička sv. Ludmila. Datum smrti tohoto panovníka je sporné, ale traduje se, že zemřel rukou mužů svého bratra Boleslava ve Staré Boleslavi r. 935. Sv. Václav je poměrně hojně zobrazován v umění jako muž s knížecím čepcem či ve zbroji s helmicí, mečem, štítem a praporcem s orlicí. Dále je sv. Václav zpodobňován jako věřící s atributem dvou andělů či s klasy a hrozny.

Literatura

Anežka Merhautová, Raně středověká architektura v Čechách, Praha 1971. Bukovník – Kostel sv. Václava, Soupis památek, 12., Politický okres sušický (1900). Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 1, Praha 1980. Ladislav Novák, Obec Bukovník, Klatovy 2011. Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000136854, dostupné na: pamatkovykatalog.cz Tomáš Koutek, Románské kostely Čech, Praha 2014. Věra Remešová, Ikonografie a atributy svatých, Praha 1991.