Kostel sv. Máří Magdaleny

LOKALITA: Malý Bor

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.3285289N, 13.6468975E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Ves 5 km SZ od Horažďovic. Kostel je umístěn na výrazné vyvýšenině nad obcí, s přilehlou plochou bývalého hřbitova na jedné straně a navazující současný hřbitov na straně druhé.

POHLED NA VSTUPNÍ BRANKU.

POHLED NA VSTUPNÍ BRANKU.

Zasvěcení: Marie Magdalena

Status: Farní kostel.

Stavební fáze

Původní části, tj. loď a věž kostela sv. Máří Magdaleny jsou datovány do období 1. poloviny 13. století (1230-1240, uváděno i 1200-1220). Písemně je kostel doložený rokem 1352, v tomto období nazván jako farní. Románské období zde dokládají dnes již zazděná okna v podkroví kaplí, zachovalé románské zdivo věže a sdružená románská okna po každé straně vrcholku věže. Dalším románským prvkem je místnost v 1. patře, původně sloužící jako tribuna, která v přízemí přechází do tribuny pavlačové.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

Stavební podoba

Kostel je konstituován jako jednolodní stavba s podlouhlou lodí, hranolovou věží, dvěma gotickými kaplemi umístěné na boku a presbytářem ze 16. století. Loď je klenuta dvěma poli křížové klenby bez žeber s mezi klenebním pasem a širokými oblouky oddělující vstup do věže a tribuny. Do půdního prostoru se vstupuje severní stranou přes půlkruhově zaklenutý průchod. Tribuna v těchto prostorech většinou sloužila jako čestné místo, kde při mši seděl vlastník panství. Kaple, jež jsou na severní a jižní straně lodi, byly přistavěny v gotice. Barokními dostavbami jsou předsíň u západní stěny a kruchta s presbytářem. Kostel je oddělen zdí od nového areálu hřbitova s budovou márnice. Původní lomové, granitové (žulové) zdivo kostela je překryté několika vrstvami omítek. Kostel, pro svou atypickou stavební dispozici hranolové věže, která stojí v koutu lodi (další takové příklady: Újezdec u Blatné, Čestice), je řazen do staveb strakonické huti.

POHLED NA KOSTEL Z JIHU.

POHLED NA KOSTEL Z JIHU.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Osada Malý Bor se objevuje v listině krále Václava I. z roku 1243, kdy je nazýván jen _Bor_. Kostel sv. Máří Magdaleny se považuje za nejstarší stavbu nacházející se v dnešní vsi Malý Bor. Jako stavebníci kostela jsou uváděni páni z Boru – Bohuslav a Dluhomil z Boru. Návrší kostela sv. Máří Magdaleny bylo 12. října 1420 svědkem konfliktu, dnes známého jako bitva u Horažďovic (též u Panského Boru), kdy zde Jan Žižka z Trocnova porazil místní rožmberskou posádku.

Vybavení kostela

Naprostá většina vnitřního vybavení kostela pochází z doby po r. 1750. Výjimku tvoří kamenná křtitelnice z roku 1565. Další vybavení tvoří hlavní oltář kostela, který pochází ze zrušené lorety v Horažďovicích, kazatelna pocházející z dob klasicismu a zvon. Tento zvon daroval kostelu pražský občan Jaroslav Benedikt r. 1923.

Duchovní prvky

NÁHROBKY

V areálu dnešního kostela se dříve nacházely zřejmě i pohřby, dochovaly se však náhrobníky až z doby renesanční, které byly původně umístěny do podlahy kostela. Dnes jsou již nápisy sešlapány, literatura se však zmiňuje o nápise na třech mramorových náhrobnících, patřící členům rodu Boubínských z Újezdu (zemřelý roku 1605, 1606 a 1616). Tomu nasvědčuje i reliéf na náhrobnících třech per v klenotu, které nalezneme v rodovém erbu zmíněného rodu.

KRYPTA

Pod sakristií se nachází krypta rodu Rumerskirchů. Tento rod zde měl výsostné právo pro pochování svých členů, jednalo se totiž o majitele horažďovického panství (1799-1843). Do krypty je vchod po jižní straně, po sejití kamenných schodů se ocitneme v malé místnosti s valenou klenbou. Nalézají se zde čtyři rakve, z toho jedna s dětskými ostatky a klekátkem před rakvemi. Ve 30. letech 19. stol. se tento stísněný prostor krypty plánoval rozšířit, z vyhotovených plánů a rozpočtů však nebylo nakonec nic realizováno.

KAPLE

Na vyvýšeném místě u stavby kostela se nachází samostatně stojící pohřební neobarokní kaple rodu Benedyktů vybudovaná r. 1921 na místě původního hřbitova. Tuto drobnou stavbu snadno poznáme, díky nápadnému zbarvení cementové omítky do červené barvy a jasnému nápisu v průčelí _RODINA BENEDYKTOVA._ Kaple vznikla na základě iniciativy stavebníka Václava Benedykta, který se tím zasadil o možnost pochování členů rodu ve své rodné vsi.

Duchovní kontext

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

V prvním patře kostela, u tribuny, se nacházejí odryté nástěnné malby. Dále i ve věži, zde se nacházejí středověké nástěnné malby, kde jsou vyobrazeni dva lukostřelci.Sakristie je nepravidelně vyzdobena lunetami ve valené klenbě. Kostel v Malém Boru je zasvěcen Marii Magdaleně, která je patronkou žen, kajících hříšníků, vězňů, zahradníků, žáků a studentů, mimo jiné i měst: Vézelay, Čkyně a Sv. Majdalena. Ve vyobrazeních je obvykle zpodobněna jako mladá žena oděna do bohatého šatu s dlouhými rozpuštěnými vlasy spadajícími až do půli zad, v rukou svírající nádobky s vonnou mastí a oleji.

Literatura

Klára Benešová, Architektura románská, Praha 2001. Vladimír Červenka – David Tuma, Sepulkrální památky v areálu kostela v Malém Boru na Horažďovicku, Památky západních Čech VI/VII – 2016/2017, Plzeň 2017. Václav Choutka, Evidenční list Národního památkového ústavu, 1969. Dostupné: https://iispp.npu.cz/mispublic/searchDocument.htm?search=id%3A%28864487+OR+1457522+OR+194773%29 Tomáš Koutek, Románské kostely Čech, Praha 2014. Václav Mencl, Panské tribuny v naší románské architektuře, Umění XIII, 1965, č. 1.