LOKALITA: Kdyně
Okres: Domažlice
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.3945706N, 13.0457239E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel sv. Mikuláš ve Kdyni stojí uprostřed hřbitova opodál města, na vyvýšenině, vystupující dále k blízkému vrchu.
Zasvěcení: sv. Mikuláš
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
V blízkosti kostela sv. Mikuláše kdysi stával kostel sv. Petra a Pavla, zmiňovaný od 14. do 17. století. Jednalo se o starou stavbu, která byla podle svého prastarého zasvěcení patrně předchůdcem dnešního kostela. Kostel sv. Mikuláše ve Kdyni se již ve 14. století připomíná jako farní. Stavba pochází ze 14. století, presbytář je v původním stavu, loď a věž byly barokizovány v 18. století. V tomto století byla také přistavěna sakristie a dvě boční kaple s oratořemi. Kostel byl rozšiřován a obnovován v roce 1763, poté byl i uvnitř nově vybaven a roku 1771 znovu vysvěcen. Roku 1806 byla zdejší fara povýšena na děkanství.
POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU
Stavební podoba
Kostel sv. Mikuláše ve Kdyni je orientovaná jednolodní stavba s jižní věží a polygonálním chórem, k němuž na severním a jižní straně přiléhají symetricky řešené patrové kaple s oratořemi. V ose chóru je přízemní čtvercová sakristie. Střechy jsou valbové a sedlové, na věži je nízká cibulová báň. Západní průčelí člení ploché pilastry ve třech polích, ukončená volutovým štítem. V ose je umístěna nika s kamennou sochou sv. Mikuláše. V přízemí západního průčelí je kamenný portál, ukončený segmentovou římsou, v jehož nadpraží je umístěna plochá deska se znakem patrona hr. Stadiona. Okna lodi a severní kaple jsou nečleněná, se stlačenými záklenky, okna chóru jsou lomená, zčásti zazděná, se zbytky kružeb, v jižní kapli jsou okna pravoúhlá. Hranolová věž se západním šnekem je ukončena profilovanou hlavní římsou a je opatřena okny v rámech. Do jejího přízemí vede lomený kamenný portál. Interiér lodi je osvětlen šesti páry oken.
POHLED NA KOSTEL Z JIHU.
POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel sv. Mikuláše patří nepochybně mezi hlavní dominanty města Kdyně a vyniká typickou cibulovitou bání s pozlaceným křížem.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je převážně pozdně barokní. Hlavní oltář je nasazen na kamenné tumbě. Nachází se zde čtyři sochy světců (mezi nimi Petr a Pavel) a sousoší Nejsvětější trojice s chórem andělů v hořejším nástavci, na něm je olejový obraz sv. Mikuláše, jak rozdává chléb chudým od významného barokního malíře Ignáce Raaba. V pravé kapli je malý oltářík s obrazem sv. Barbory, v lodi jsou prosté barokní oltáře sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého. Na oltáři sv. Martina z roku 1774 se nachází postranní sochy sv. Linharta a Vendelína, uprostřed je socha Matky Boží s Ježíškem v životní velikosti, vypracovaná podle gotizujících vzorů. Uvnitř kostela se dále nachází série 14 obrazů Křížové cesty.
Duchovní prvky
CENNÝ MOBILIÁŘ
V kostele se nachází cenný barokní mobiliář: kazatelna, křtitelnice, varhany s ornamentálním rámováním (jedna z nejstarších prací z tachovské dílny varhanářského rodu Gartnerů), lavice a velký krucifix pocházejí z roku 1763. Pozdně renesanční lampa ze 17. století před oltářem sv. Martina je měděná, postříbřená, se třemi uchy v podobě karyatid (socha ženy plnící nosnou nebo jen dekorativní funkci sloupu). Kaditelnice je měděná, barokní, hrubě tepaná z 18. století. Druhá kaditelnice je empirová.NÁHROBNÍKY
V presbytáři se nachází několik náhrobníků: náhrobník Viléma Collony z Felsu, zavražděného 6. dubna 1648 švédskými vojáky na blízké tvrzi. Deska je z červeného mramoru 2 m dlouhá a 1 m široká, nahoře jsou dva sdružené erby. Z nápisu německého, jak jej uvádí Schaller ve své Topografii, psaného švabachem, dnes až na počáteční písmena řádek nic více nelze přečíst. Další náhrobní kámen je žulový, 1.74 m dlouhý a 0.88 m široký, tvořil kdysi záklop hrobky, nyní slouží za schod před vchodem do sakristie. Ze dvou sdružených erbů levý svědčí pánům z Guttenštejna, pravý je znak Švamberský. Z nápisu na spodní kartušové desce se nic nezachovalo.VĚŽ
Ve věži se nacházejí dva zvony rozdílných velikostí, z nichž jeden je zasvěcen sv. Barboře. V roce 1734 byla věž kostela zvýšena a opatřena novým krovem. V kostele se nacházejí celkem tři zvony, z nichž pouze dva jsou funkční – velký zvon pochází z roku 1550 a jeho zhotovitelem je Blažej Kaplánek z Domažlic a menší zvon, tzv. pohřební, je z dílny Richarda Herolda. Třetí zvon je nejstarší (nefunkční) a pochází z počátku 15. století, je zasvěcen Panně Marii.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Městečko Kdyně se nachází v Plzeňském kraji. Písemné prameny se o Kdyni poprvé zmiňují v roce 1369. Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni (německy Gedein) a (Novou) Kdyni (německy Neu Gedein). Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Štít fasády kostela sv. Mikuláše má výklenek, ve kterém se nachází socha patrona sv. Mikuláše. Biskup v Myře v dnešním Turecku byl v době pronásledování za vlády císaře Diokleciána poslán do vyhnanství. Zemřel ve vysokém věku s pověstí svatosti. Je nejznámější pro ctnost milosrdné lásky. Svatý Mikuláš se po své smrti stal jedním nejuctívanějších světců a bývá vyobrazován s biskupskou berlou, knihou a třemi zlatými jablky.