Kostel sv. Petra a Pavla

LOKALITA: Planá u Mariánských Lázní

Okres: Tachov

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.8681144N, 12.7472475E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel je obehnaný ohradní zdí a nachází se na mírném svahu zhruba 0,5 km východně od náměstí Svobody, v horní části tzv. Starého Města, rovněž nazývaného Svatopetrským předměstím.

Zasvěcení: sv. Petr a Pavel

Status: Filiální kostel příslušící pod římskokatolickou farnost Planá u Mariánských Lázní.

Stavební fáze

Písemné zprávy o existenci kostela v raném středověku se nedochovaly. Na základě archeologického výzkumu provedeného kolem roku 1980 je založení stavby kladeno do počátku 13. století. Kostel vzniklý na přechodu mezi románským a gotickým slohem byl vystavěn na slovanském pohřebišti a podle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v 10. –11. století. Z románské etapy se zachoval půlkruhový portál na jižní straně lodi a východní okno presbyteria. Ve 13. století byl patrně vystavěn vítězný oblouk a stěny presbytáře vyzdobeny nástěnnými malbami. V druhé polovině 14. století byla při severní straně presbytáře postavena dnes již nedochovaná hranolová věž a sakristie. Během třicetileté války kostel spolu s celým předměstím vyhořel. V roce 1675 byl opraven a následně zbarokizován, zdivo však zůstalo nezměněno. V roce 1787 byl kostel za císaře Josefa II. zrušen a později adaptován na stodolu. Koncem 20. století prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je využíván jako víceúčelová kulturní síň.

POHLED NA KOSTEL SV. PETRA A PAVLA ZE SEVERNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL SV. PETRA A PAVLA ZE SEVERNÍ STRANY.

CELKOVÝ POHLED DO LODI KOSTELA.

CELKOVÝ POHLED DO LODI KOSTELA.

Stavební podoba

K jednolodnímu obdélnému kostelu se pojí užší pravoúhlý čtvercový presbytář, na jehož severním boku jsou patrné základy bývalé sakristie. Loď s dřevěným kazetovým stropem je krytá sedlovou střechou s pultovými vikýři a nad presbytářem je umístěn osmiboký sanktusník se strmou jehlancovou stříškou. Do hlavní lodi vede od jihu románský portál s obloučkovým vlysem. Loď kostela je osvětlena dvěma úzkými okénky s půlkruhovým záklenkem na jižní i severní straně. Presbytář kostela je opatřen sedlovým portálem, který vedl do bývalé sakristie a je osvětlen dvěma úzkými okénky. Prostor je zaklenut jedním polem křížové klenby a jeho stěny pokrývají středověké nástěnné malby. Presbytář je od lodi oddělen lomeným vítězným obloukem.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší dochovanou památkou obce Planá. Nalézá se v centru bývalé osady, která se později stala předměstím. V současné době je prostor kostela využíván jako galerie, dále také pro pořádání kulturních a společenských akcí.

Vybavení kostela

Zařízení kostela bylo po jeho zrušení povětšinou rozprodáno.

Duchovní prvky

PORTÁL

Nejvýraznějším architektonickým článkem kostela je původní románský portál na vnější stěně lodi. Ostění portálu se skládá z žulových kvádrů a půlkruhová archivolta z tesaných klenáků. Čelní stranu ostění spolu s archivoltou, která je oddělená jednoduše profilovanou římsou, provází obloučkový vlys.

NÁSTĚNNÉ MALBY

Restaurátorský průzkum odkryl fragmentárně zachovalé malby, které byly objevené v roce 1935 na stěnách presbytáře. Na severní straně jsou zobrazené postavy sv. Petra a Pavla, dále pak řada apoštolů a svatých směřující podél závěru až k jižní straně, kde byla odkryta postava jezdce na koni. Malby zobrazující figury světců na červeném pozadí pochází z druhé poloviny 13. století.

POHLED DO PRESBYTÁŘE KOSTELA.

POHLED DO PRESBYTÁŘE KOSTELA.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Předchůdcem města Planá bylo osídlení kolem kostela sv. Petra a Pavla na předměstí dnešního města. První písemná zpráva pochází z roku 1251, kdy král Václav I. potvrdil patronátní právo nad plánským kostelem cisterciáckému klášteru v nedalekém Waldassenu v Horní Falci. Potvrzení patronátu samotným panovníkem naznačuje, že Planá nebo alespoň její část s kostelem byla původně královským majetkem. Později se v držení panství Planá vystřídalo několik šlechtických rodů.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel je zasvěcen dvojici apoštolských knížat, sv. Petrovi a Pavlovi. Apoštol Petr, vlastním jménem Šimon, byl galilejský rybář, jeden z dvanácti původních apoštolů a jeden z nejbližších Kristových učedníků. V katolické církvi bývá považován za prvního římského biskupa. Jeho typickým atributem jsou „klíče od království nebeského“, které mu předal Kristus. Sv. Petr byl za vlády císaře Nerona zajat a ukřižován hlavou dolů, z toho důvodu je jeho dalším atributem obrácený kříž. Dále bývá zpodobňován s knihou, kohoutem, berlou, lodí nebo rybou. Apoštol Pavel, původním jménem Šavel, pocházel z židovské rodiny z Tarsu, která získala římské občanství. Na příkaz jeruzalémského Synedria byl velkým pronásledovatelem křesťanů. Po zjevení Ježíše v Damašku však obrátil a z pronásledovatele se stal největší hlasatel Kristova učení. V Římě se setkal se sv. Petrem, kde byli oba zatčeni, vrženi do stejného vězení a stejný den umučeni. Sv. Pavel byl popraven stětím hlavy mečem, jenž se stal jeho nejběžnějším atributem. Dalšími jsou kniha nebo svitek, jako narážka na jeho autorství epištol. Velmi často je sdružován s apoštolem Petrem, buďto samotným nebo ve spojení s ostatními apoštoly, Kristem či Pannou Marií.

NÁSTĚNNÁ MALBA NA SEVERNÍ STĚNĚ PRESBYTÁŘE.

NÁSTĚNNÁ MALBA NA SEVERNÍ STĚNĚ PRESBYTÁŘE.

NÁSTĚNNÁ MALBA NA JIŽNÍ STĚNĚ PRESBYTÁŘE.

NÁSTĚNNÁ MALBA NA JIŽNÍ STĚNĚ PRESBYTÁŘE.

Literatura

Anežka Merhautová, Raně středověká architektura v Čechách, Praha, 1971. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 2, Praha 1980. Hana Hanzlíková a František Frýda, Románský kostel Petra a Pavla v Plané, okr. Tachov, Archaelogia historica 7, Brno 1982. Hana Krasanovská, Městská archeologie v Plané u Mariánských Lázní, Plzeň 2011 (bakalářská práce). James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991. Jaroslav Pešina (ed.), Gotická nástěnná malba v zemích českých, Praha 1958. Joachim Bahlcke, Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska, Praha 2001. Klára Benešovská, Předrománská a románská architektura v západních Čechách, Plzeň 1978. Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000136303, dostupné: pamatkovykatalog.cz .