LOKALITA: Domažlice
Okres: Domažlice
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.4406407N, 12.9300438E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel stojí na hlavním náměstí města Domažlice.
Zasvěcení: Narození Panny Marie
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Kostel Narození Panny Marie byl stavěn pravděpodobně od doby založení města Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. První dochovaná zmínka o městském farním kostele Narození Panny Marie v Domažlicích pochází až z roku 1385, kdy byl kostel označen za natolik zchátralý, že musel být uzavřen a začala jeho kompletní přestavba. Ta začala až po roce 1406 a pomalu probíhala až do 16. století. Dokončeno bylo ovšem pouze kostelní trojlodí, ze severu přilehlá kaple svaté Barbory a nová vysoká kostelní věž – později v polovině 16. století ještě zvýšená. Protože kostelu chybělo kněžiště, sloužil po celou dobu přestavby jako domažlický farní kostel starší kostel sv. Jakuba na Dolejším předměstí (dnes zaniklý, stál poblíž lokality U Svatých). Požár kostela v roce 1747 způsobil propadnutí krovů i kleneb a následnou barokní přestavbou mezi lety 1751-1756 získal kostel většinu své dnešní podoby.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.
POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.
Stavební podoba
Z gotického zdiva kostela se dodnes skládá čelní západní zeď a částečně také severní loď. Část propadlého a strženého gotického zdiva byla během barokní přestavby znovu použita, a tak lze vidět ve zdech severní lodi mezi lomovým kamením zapracované kusy gotických okenních kleneb a klenebních žeber. Mimo to se dochovaly dva gotické portály. Starší z nich se nachází v západní stěně nalevo od barokního vstupu, mladší je pak na jižní straně zakryt barokní předsíní. Také kostelní věž pochází z doby ambiciózní gotické přestavby. V případě původního kostela postaveného po založení města se uvažuje o možných dvou věžích, které by dříve stály ve východních koncích bočních lodí podobně, jako tomu bylo u městského kostela v Plané, který byl také stavěn ve 13. století.
POHLED NA GOTICKÝ ZÁPADNÍ PORTÁL.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel stojí zhruba uprostřed severní strany podlouhlého hlavního náměstí. Jeho válcová věž je nejvyšší stavbou Domažlic a středobodem jejich panoramatu.
Vybavení kostela
Barokní, kostel nově vybaven po požáru v roce 1747.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
PORTÁL
Jižní gotický portál zakrytý barokní předsíní je dokladem významné snahy o snoubení středověké tradice s novými formami. Během barokních přestaveb kostelů docházelo nezřídkakdy ke zničení a překrytí starých gotických prvků. Domažlický městský architekt Jiří Zahořík zjevně nechtěl jižní gotický portál zaslepit a prorazit vedle nový, tak, jak to provedl na západní stěně. Nabízela se možnost buď portál vybourat, nebo zakrýt novým klenutím. Zahořík raději zvolil variantu „soužití“ starého s novým a gotický portál ponechal, aby se v barokní stavbě vizuálně uplatnil.
POHLED NA GOTICKÝ JIŽNÍ PORTÁL.
VĚŽ
Vysoká kostelní věž byla symbolem životní opory, kterou středověkým obyvatelům Domažlic poskytovala křesťanská víra a zároveň i symbolem hrdosti a významnosti královského města. Její velká podobnost s věží blízkého chodského hradu odkazuje také na středověkou dualitu moci světské a duchovní. Domažlická kostelní věž šplhá do výše 56 metrů a svou zděnou částí neobvykle výrazně převyšuje střechu kostela. Dvanáct vnitřních pater věže lze chápat jako odkaz k dvanácti Ježíšovým apoštolům či obecněji jako symbol úplnosti. Svatý Augustin pak dvanáctku označil za „nejsvětější počet“.
POHLED NA VĚŽ KOSTELA Z JIHOZÁPADU.
ADVENTNÍK
Zvonek v samém vrcholu věže pochází z patnáctého století. Ve středověku visel ve Spodní bráně města a oznamoval začátek prodeje mláta. Po požáru města v roce 1747 byl přesunut do kostelní věže, kde začal sloužit městskému hlásnému, který měl ve věži svůj příbytek. Na zvonu je odlit třikrát nápis „hilf got mit“, tedy „s pomocí Boží“.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Domažlice byly založeny v místě starší tržní vsi v 60. letech 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z řady nových královských měst. Jejich obchodní význam se odvíjel od jejich pozice na starobylé stezce mezi Prahou a Řeznem. Právě pod správu řezenských biskupů spadaly české země před zřízením biskupství pražského v roce 973 a tato stezka tak byla hlavním spojením nově pokřesťanštěných Čech s německým katolickým světem. Jejich vojensky-strategický význam se odvíjel od jejich pozice jakožto centra oblasti Chodska. Chodové byli privilegovaní sedláci, kteří byli přímými poddanými českých králů a kteří plnili funkci strážců hranic s Bavorskem a Horní Falcí. Purkrabí sídlící na domažlickém hradě zde byl hlavním zástupcem panovníka, na kterého se Chodové mohli obracet. Poté, co byl domažlický farní kostel Narození Panny Marie prohlášen v roce 1385 za neopravitelný, začala jeho pomalá přestavba. Město Domažlice jen těžko shánělo peníze na stavbu, dokladem čehož je i to, že už roku 1406 pověřila městská rada Jana ze Sušice sběrem almužen za účelem získání prostředků pro pokračování stavby. Problémy s financováním provázely kostel Narození Panny Marie celá staletí a není jisté, zda od vyhlášení záměru přestavby v roce 1385 až do ničivého požáru v roce 1747 vůbec sloužil ke konání bohoslužeb. Také není zřejmé, proč se stavitelé rozhodli začít stavět nejprve kostelní loď a až později kněžiště. U velkých katedrál významných evropských center, jejichž stavba probíhala také mnohdy v rozsahu několika set let, se zpravidla začalo právě se stavbou kněžiště, aby byly co možná nejdříve vytvořeny podmínky pro konání bohoslužeb.