Kostel svatého Petra a Pavla

LOKALITA: Horšovský Týn

Okres: Domažlice

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.5295986N, 12.9441516E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel stojí uprostřed náměstí Republiky v Horšovském Týně na severním břehu řeky Radbúzy, v centru středověkého města nedaleko původního biskupského hradu.

Zasvěcení: sv. Petr a Pavel, původní zasvěcení sv. Petru bylo až mnohem později rozšířeno o sv. Pavla, podobně jako tomu bylo u románských rotund sv. Petra v Budči nebo ve Starém Plzenci

Status: Farní kostel.

Stavební fáze

Kostel svatého Petra a Pavla byl postaven pravděpodobně nedlouho po dokončení stavby biskupského hradu, který byl stavěn asi v druhé polovině 60. let 13. století. V roce 1283 byl kostel opevněn. Vyhořel při požáru města během renesanční přestavby hradu v roce 1547 a opětovně v roce 1708.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL Z JIHOZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL Z JIHOZÁPADU.

Stavební podoba

Na obdélníkovou loď kostela navazuje snížené a zúžené kněžiště s výraznou věží na severní straně s iluzivním renesančním kvádrováním. Západní průčelí je zdobeno barokním volutovým štítem s polosloupy kolem výklenků, kde dříve pravděpodobně stály sochy obou patronů kostela – sv. Petra a sv. Pavla. Celá stavba je v pravidelných rozestupech podepírána původními gotickými opěrnými pilíři. Západní část kostela je rozdělena do tří místností. V jižní místnosti je komora, v severní místnosti schodiště na kruchtu a prostřední místnost slouží jako předsíň pro vstup do kostelní lodi. Vzhled interiéru je z velké části určen barokní přestavbou v 18. století.

POHLED NA KNĚŽIŠTĚ A VĚŽ KOSTELA.

POHLED NA KNĚŽIŠTĚ A VĚŽ KOSTELA.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Horšovský Týn byl jedním z nejdůležitějších držav pražských biskupů a arcibiskupů. Ti ho také často využívali k zastávkám při mnoha cestách mezi Prahou a Řeznem.

Vybavení kostela

Vybavení kostela je převážně barokní.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

Duchovní prvky

ZVONICE

Každá kostelní zvonice musela mít svého zvoníka a v případě Horšovského Týna šlo na přelomu 14. a 15. století o funkci neobyčejně prestižní a dobře placenou. K funkci zvoníka totiž patřil dvůr s polem, loukami, obytným domem a dalšími příjmy.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Blízký biskupský hrad vybudovaný pražským biskupem Janem III. z Dražic vznikl v rámci systematického opevňování českobavorské hranice kvůli dlouhodobým mocenským sporům českého krále Přemysla Otakara II. s bavorskými Wittelsbachy. Byl postaven osamoceně na levém břehu řeky Radbúzy naproti trhové vsi Horšovský Týn. V podhradí bylo poté na zelené louce vystavěno městečko. Pravděpodobně první budovou tohoto plánovaného městečka byl právě kostel sv. Petra a Pavla na náměstí. Obě poloviny dnešního Horšovského Týna tak původně měly každá svůj vlastní farní kostel. Ke spojení obou polovin města do jednoho celku došlo pravděpodobně až za Janova nástupce, biskupa Tobiáše z Bechyně. V roce 1363 se do Horšovského Týna na půl roku odebral bývalý notář císaře Karla IV. Milíč z Kroměříže, který pravděpodobně právě v kostele sv. Petra a Pavla začal svou kariéru populárního kazatele. K učení Milíče z Kroměříže se hlásili pozdější představitelé českého reformního proudu Matěj z Janova nebo rektor pařížské univerzity Sorbonny Vojtěch Raňkův z Ježova.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Je nápadné, že zatímco opěráky podepírající kostelní loď jsou omítnuté, kvádrování opěráků kněžiště je ponecháno neomítnuté. Z nepravidelného zubatého provedení tohoto kvádrování je ale jasné, že původně byly i tyto opěrné pilíře omítnuté. Jediné viditelné kvádrování takovýchto silně nepravidelných tesaných kamenických prvků mohlo být kvádrování iluzivní, tedy nakreslené, tak jak ho můžeme vidět na kostelní věži.

POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU A OPĚRNÉ PILÍŘE PRESBYTÁŘE A LODĚ.

POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU A OPĚRNÉ PILÍŘE PRESBYTÁŘE A LODĚ.

Literatura

Jan Fridrich, K nejstarším dějinám Horšovského Týna do počátků husitské revoluce, in: Minulostí Západočeského kraje, 1984, s. 155-173.