Kostel Nanebevzetí Panny Marie

LOKALITA: Bukovec

Okres: Plzeň-jih

Kraj: Plzeňský kraj

GPS: 49.5866172N, 12.9949378E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na návsi obce Bukovec blízko u autobusové zastávky na mírné vyvýšenině. Kostel je obklopen statnými lípami a kaštany.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROVÝCHODU.

Zasvěcení: Nanebevzetí Panny Marie

Status: Farní kostel.

Stavební fáze

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bukovci je původně románský kostel z doby kolem roku 1200. Jednalo se o starý pevnostní kostel. Z původního románského kostela se dochovala věž se sdruženým oknem a románským půlkruhovým portálkem na tribuně, který byl v baroku nahrazen kruchtou, a kvádříkovým zdivem podél lodi. Chór byl přistavěn kolem roku 1300. V první polovině 14. století došlo k rozšíření kostela. Při gotické přestavbě byl kostel rozšířen o presbytář s žebrovými klenbami, gotickým sanktuářem a sedilem (v kostele nebo středověkém domě výklenek se sedadlem). Kostel byl upraven roku 1722. V 18. století byl kostel uvnitř restaurován, 1855 pak zvenku, a ještě před první světovou válkou opatřen novou malbou.

POHLED NA KOSTEL Z JIHU.

POHLED NA KOSTEL Z JIHU.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

Stavební podoba

Jedná se o jednolodní orientovaný kostel s věží v ose západního průčelí. Na jižní straně se nachází předsíň a k východnímu chóru na severu přiléhá patrová sakristie. Průčelí lodi i chóru je opatřeno opěrnými pilíři. Okna jsou lomená s hlubokými ostěními s původními kružbami. Jižní lomený a bohatě profilovaný vstupní portál kryje předsíň. Hranolová věž je hladce omítaná a je opatřena úzkými okénky. Z boku ji kryje vykrajovaný štít kostela. Střechy jsou valbové a pultové, na věži je nízký stan. Interiér lodi je osvětlený dvěma okny a kryje jej kazetový strop s ornamentální malbou. V západní části je vložena sloupky podepřená dřevěná kruchta. Vítězný oblouk s lomenou archivoltou se otevírá do chóru, zaklenutého jedním polem křížové klenby a závěrem. Žebra jsou hrušková. V jižní zdi chóru je zachován profilovaný rám sedile, v severní sanktuář. Sakristie je přístupná sedlovým portálem, má valenou tunelovou klenbu s lunetami.

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU

POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Jedná se o jednu z nejstarších staveb v okrese, která dokládá stáří zdejšího osídlení. V kostele se konají mše, koncerty nebo dokonce i svatby. Do kostele dojíždí děti z nejrůznějších církevních škol.

Vybavení kostela

V kostele se nachází barokní vybavení. Na hlavním oltáři z druhé poloviny 18. století se nachází gotická socha Madony z druhé čtvrtiny 15. století.

Duchovní prvky

PIETA

V kostele se nachází gotická pieta z 1. poloviny 15. století. Pieta je zobrazení Panny Marie na klíně s tělem Krista po jeho snětí z kříže vyvinuté ze scény Oplakávání izolováním obou postav. Italský výraz pietà znamená soucit, slitování, lítost apod. Michelangelova Pieta zobrazuje vnitřní utrpení Matky Boží, která, držíc na klíně umučeného Ježíše, je osamocena ve ztrátě svého jediného syna.

ZVONY

Roku 1777 odlil zvonař Jakub Seitz z Plzně velké zvony. Zvony byly v roce 1917 roztaveny. Český kněz Josef Jačka obstaral nový zvon, který pravděpodobně padl za oběť druhé světové válce. Kněz Jačka se po první světové válce při jedné mši pokusil modlit se a nechal věřící zpívat jen česky, což mu přineslo stížnosti a protestní oznámení na faře.

HŘBITOV

Hřbitov se dříve nacházel okolo kostela, potom byl přemístěn poblíž pozdější cihelny a konečně jako centrální hřbitov pro celou farnost za Malým Malahovem a patřil napůl církvi a obci.

KAZETOVÝ STROP REKONSTRUKCE

Dřevěný kazetový strop pochází z renesanční doby.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

První písemná zmínka o obci Bukovec pochází z roku 1177. V tomto roce byla bratry Mutinou a Dobrohostem z Bukovce postavena tvrz a později kostel Nanebevzetí Panny Marie. Bukovec byl sídlem farnosti, ke které patřily ještě vesnice Doubrava, Malý Malahov, Čečovice, Šlovice, Nemněnice, Černovice, samota Sv. Barbora, jakož i Hradišťany v okrese Stříbro a Všekary a Štíchov, které dřívě měly alespoň německou menšinu, posléze byly české. Obec často měnila majitele: Velhartičtí, Gutštejnští, vladykové z Ronspergu, Rožmberkové, a roku 1546 Lobkovicové, kteří obec sjednotili s horšovským panstvím. Panství roku 1623 zkonfiskovali Trauttmansdorfové. Trauttmansdorffové jsou rakouský šlechtický rod, původně ze Štýrska, od 17. století usazený v Čechách. V roce 1598 byli povýšeni do panského stavu, významný diplomat a dvořan Maxmilián Trauttmansdorff (1584–1650) dosáhl hraběcího titulu roku 1623. Tento šlechtický rod nechali roku 1771 přestavět zanedbanou tvrz na barokní lovecký zámek, který byl později přenechán k využívání místnímu faráři.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Nanebevzetí Panny Marie je podle učení katolické církve a pravoslavných církví událost v dějinách spásy, při níž byla Ježíšova matka Maria s tělem i duší vzata do nebeské slávy. Učení se opírá o apokryfní literaturu a katolickou tradici a rozšířilo se také díky vyprávění ve Zlaté legendě. Tento svátek připadá na 15. srpna.

Literatura

Petr Kokaisl a Pavla Kokaislová, Kostely a kaple v domažlickém okrese. Po stopách současných i zaniklých církevních památek., Praha, 1999. Hynek Rulíšek, Slovník křesťanské ikonografie: Postavy, atributy, symboly, České Budějovice, 2006. Bukovec, kostel Nanebevzetí P. Marie. Evidenční list kulturní památky – původní.