LOKALITA: Čachrov
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.2667656N, 13.3033103E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází v severovýchodní části městečka na lehce vyvýšené ploše. Ze tří stran se kolem stavby rozprostírá hřbitov s ohradní zdí, která je prolomena dvěma vstupy.
Zasvěcení: sv. Václav
Status: Již od svého vzniku se jedná o farní kostel, který je dnes součástí českobudějovické diecéze.
Stavební fáze
Kostel sv. Václava vznikl před rokem 1352. Z první stavební fáze se do současnosti zachovala klenba v presbytáři, triumfální oblouk a východní okno presbytáře. Loď byla znovu zaklenuta a zvýšena pravděpodobně v 1. polovině 16. století, ale existují dohady tom, že nová klenba vznikla již ve 2. polovině 15. století. V 18. století probíhaly na kostele barokní úpravy, s pravděpodobným vznikem sakristií. Roku 1804 byla k západnímu průčelí přistavěna věž. Oratoř, která se dnes nachází nad presbytářem pochází z roku 1833.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOZÁPADNÍ STRANY.
POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROVÝCHODU.
Stavební podoba
Jednolodní stavba s trojboce zakončeným presbytářem. Presbytář je zaklenut paprsčitou žebrovou klenbou a s prostorem lodě ho pojí lomený triumfální oblouk, po jehož levé straně se nachází kazatelna. Okna nacházející se po stranách středového okna jsou zazděné. Na severní stěně presbytáře se nachází plochostropá sakristie čtvercového půdorysu s patrovou oratoří. Kostelní loď je zaklenuta křížovou žebrovou klenbou, a také zde se na severní straně nachází čtvercová sakristie, která je svými rozměry menší než prvně zmiňovaná sakristie a bez dalšího patra. Na západní straně je postavená kruchta s varhany. Západní průčelí zakončuje hranolovitá věž.
POHLED NA KOSTEL Z VÝCHODNÍ STRANY.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Městečko Čachrov vzniklo pravděpodobně ve 13. století. Místo bylo velmi strategicky umístěno na stezce mezi městem Klatovy a Železnorudskem. Stejně tak působilo jako jeden ze spojů na cestě do Pasova.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je barokní. Původně se v kostele nacházely čtyři barokní oltáře, ale dnes tam jsou postaveny pouze tři.
Duchovní prvky
ORATOŘ
Oratoř v kostele je vyvýšená tribuna, která může být i soukromě uzavřena a je určena pro soukromou zbožnost šlechty či řeholníků. Oratoř mívá i vlastní vstup. Zdejší oratoř se nachází v blízkosti hlavního oltáře.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Sv. Václav byl českým knížetem v 10. století. Ke křesťanské víře knížete vychovávala jeho babička sv. Ludmila. Podle legendy byl sv. Václav znám svou zbožností a dobrými skutky. Zemřel rukou svého bratra Boleslava a jeho společníků ve Staré Boleslavi. Přisuzuje se mu několik zázraků, jak za jeho života, tak i po jeho smrti. V umění je sv. Václav často zpodobňován ve zbroji a s knížecím čepcem. Rovněž je možné ho spatřit v helmici, jak drží ruce meč, štít či praporec s orlicí. Později také vznikala umělecká díla zobrazující tohoto světce na koni. Mezi další atributy sv. Václava patří dva andělé s klasy a hrozny.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
V roce 1941 byly Jiřím Jelínkem objeveny tři gotické malby, které se nachází v presbytáři, na triumfálním oblouku a jedné stěně lodi. Jiří Jelínek se pokusil tyto malby zrestaurovat. Všechny výjevy pravděpodobně pocházejí z období mezi lety 1370–1380 a z rukou dvou autorů. V prostoru severní stěny lodi se nachází scéna se sv. Jiřím, ve které světec na bílém koni kopím probodává a poráží draka. Bohužel v minulosti byla část výjevu poničena při přestavbě klenby. Pod výjevem se nachází hůře dochovaný spodní pás, kde byla vymalována scéna Poslední večeře. Stěnu pokrývaly další mladší výjevy, ale jejich identifikace je bohužel ztížena stavem jejich dochování. Vnitřní plocha triumfálního oblouku je v levé horní části doplněna obrazem trůnícího Krista, který v ruce drží knihu. Na opačné straně je vyobrazen trůnící Bůh Otec s červeným křížem a korpusem Syna. Pod figurou Krista i Boha Otce se nachází dvojce proroků. Předpokládá se, že se jedná o Izajáše, Daniela, Jeremiáše a Ezechiela. Dále je celý presbytář pokryt nástěnnými malbami. Klenební pole jsou využita pro znázornění hvězdného nebe plného červených hvězd. Vnitřní část středové okenní špalety je figurálně ozdobena. Stojí v ní sv. Kateřina a sv. Markéta. Na jižní stěně presbytáře se nachází částečně dochovaná postava sedícího sv. Václava a fragmenty dvou světic.