LOKALITA: Újezd Svatého Kříže
Okres: Domažlice
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.5768299N, 12.7457574E
Naviguj na souřadnicePřístup: Ke kostelu vede krátká štěrková cesta od hlavní silnice.
Zasvěcení: Nalezení sv. Kříže
Status: Filiální kostel farnosti Horšovský Týn.
Stavební fáze
Kostel i se sakristií byl vybudován někdy mezi 50. a 80. lety 14. století. Zdivo je tvořeno lámaným kamenem, k vytesání složitějších architektonických článků byl použit hrubozrný pískovec. Pískovcové kvádry byly také využity ke zpevnění nároží. K barokním přístavbám patří předsíň se stupňovitým štítem a patrová oratoř s kruhovými okénky na jižní straně kostela. Dále byly upraveny obě boční stěny lodi, gotická okna zaslepena (např. odhalené okno na jihu s kružbou z poslední čtvrtiny 14. století) nebo rozšířena a zaklenuta půlkruhově. Čtyřpatrová kostelní věž byla dostavěna až roku 1818 a po požáru kostela v roce 1859 bylo přistoupeno k historizujícím úpravám a kostel byl vybaven pseudogotickým mobiliářem.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.
POHLED NA PŘEDSÍŇ NA JIŽNÍ STRANĚ KOSTELA.
Stavební podoba
Současná podoba kostela Nalezení svatého Kříže je výsledkem dlouhé řady stavebních úprav. Kněžiště s pětibokým zakončením se opíralo o pět opěrných pilířů, jeden z nich je dnes začleněn do zdi patrové oratoře z jižní strany. Jak kněžiště, tak i ze severu přiléhající sakristie, jsou zaklenuty gotickou žebrovou klenbou, řada gotických prvků byla ale novodobě dotvářena v 19. století. Zvnějšku byly ve špaletách oken lodi nalezeny zbytky původního malovaného iluzivního kvádrování. Totéž iluzivní kvádrování rámovalo okna kněžiště a jeho zbytky byly nalezeny také na jihozápadním a severozápadním nároží kostela.
POHLED NA KNĚŽIŠTĚ A SAKRISTII KOSTELA.
POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Újezd Svatého Kříže byla strážná chodská vesnice na okraji hraničního lesa mezi Čechami a Bavorskem. Proto je také někdy zmiňována jako Újezd Chodový. Spadala pod pravomoc purkrabího na královském hradě Přimda.
Vybavení kostela
Pseudogotické z 19. století. Na některém bočním oltáři byla ještě v roce 1982 socha Panny Marie z poslední čtvrtiny 15. století. V kostele také kdysi stálo šest vzácných soch apoštolů z terakoty, které kolem roku 1400 vytvořil anonymní Mistr norimberských apoštolů. Dnes jsou k vidění v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze v Plzni.
Duchovní prvky
TYMPANON HLAVNÍHO PORTÁLU
Hlavní vstupní portál na jižní straně lodi má v lomeném oblouku hladký tympanon podpíraný dvěma čtvrtkruhovými konzolemi. Tento typ portálů byl na jihozápadě Čech ve 14. století používán často u kostelů spojených s prostředím bohatých cisterciáckých klášterů v Plasech a v Nepomuku. V případě Újezdu Svatého Kříže ale žádná zjevná spojitost s klášterním prostředím neexistuje.
HLAVNÍ VSTUPNÍ PORTÁL NA JIŽNÍ STRANĚ KOSTELA.
TROJDÍLNÉ OKNO V KNĚŽIŠTI
Mezi okny presbytáře z uměleckého hlediska vyčnívá nejvýchodněji položené okno v podélné ose kostela. Místo dvojdílného okna sem bylo umístěno okno trojdílné, bohatěji zdobené a propouštějící více světla. Toto odpovídá základní koncepci podélně orientovaných kostelů jako místa setkávání lidského s božským. To lidské vstupuje do kostela tradičně od západu, to božské – reprezentované světlem – vchází do kostela od východu. Proto se také většina bohoslužeb odehrává v ranních hodinách a proto byla při stavbě kostela svatého Kříže věnována právě tomuto oknu taková pozornost.
POHLED NA TROJDÍLNÉ OKNO KNĚŽIŠTĚ.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Patronát nad kostelem Nalezení svatého Kříže držel ještě v 60. letech 14. století český král, což jej činí potenciálním zakladatelem kostela. To odpovídalo tradici Chodů, kteří měli být přímými poddanými českého panovníka, pro kterého strážili zemskou hranici. Snad ještě před koncem vlády Václava IV. ale došlo ke změně majitele, není tedy jasné, zda byl kostel dostavěn na náklady panovníka nebo již ne. Jako další hypotetický stavebník se nabízí Oldřich z Újezda také zvaný Chuchmyster, který byl členem bratrstva Obruče a kladiva. Toto elitní náboženské bratrstvo založil král Václav IV a jeho členem byl, kromě řady nižších šlechticů z králova okruhu, i sám král Václav IV. Bratrstvo Obruče a kladiva se staralo o kapli Božího těla na Dobytčím trhu Nového Města pražského, kde byly vystavovány svaté ostatky z říšského, českého královského i svatovítského pokladu. Mezi těmito ostatky byl také kousek dřeva, který měl pocházet z Kristova kříže. Zasvěcení kostela Nalezení svatého Kříže odkazuje na událost z roku 630, kdy byzantský císař Heraklios po vítězství nad sasánovskou perskou říší triumfálně vjel do Jeruzaléma a slavnostně zde znovuvztyčil dřevěný kříž, na kterém měl být ukřižován Ježíš Kristus. Ten měl být Peršany odvezen z Jeruzaléma po jeho dobytí o 16 let dříve.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
V trojdílném prostředním okně v kněžišti je v jeho vrcholu použit ornament čtyřlistu připomínající také souměrný stejnoramenný řecký kříž. Využití motivu řeckého kříže by tak mohlo být odkazem na zasvěcení kostela svatému Kříži a také roli, kterou v jeho nalezení a povýšení hrál byzantský císař Heraklios.