LOKALITA: Kydliny
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.3882081N, 13.3548800E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel umístěn do svahu u samotného středu návsi obce, jako dominanta obce Kydliny. Za kostelní budovou se nachází křížová cesta vybudovaná v roce 2019 se 14 zastaveními.
Zasvěcení: sv. Václav
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
První zmínka o kostelu pochází z roku 1352 a kostel se tím řadí k nejstarším kostelům klatovského děkanátu. V literatuře je často uváděna dispozice pozdně románského kostela, loď s presbytářem však byla postavena v období gotiky, uvádí se poč. 14. stol. Následně v 15.-16. stol. přistavěna věž a kruchta v 16.-17. stol. Ve století 18. probíhají barokní a klasicistní úpravy.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.
Stavební podoba
Kostel sv. Václava je zbudován jako jednolodní obdélníkově orientovaná stavba s připojeným presbytářem, který je zakončen polygonálně a čtvercovou věží, která se připojuje k severní stěně presbytáře. V severním portálu, kterým se vstupuje do věže je znázorněn rok 1804, ke kterému se váže několik úprav kostela. V přízemí věže se nalézá sakristie a oratoř v patře. Samotná stavba je zvnějšku omítnuta hladkou fasádou a na západní straně se nachází vnější schodiště vedoucí na kruchtu. Jižní stranu lodě otevírá úzký lomený gotický portálek s profilovanými žlábky a pruty jdoucími do soklu. Dalšími gotickými prvky jsou typická lomená okna s ostěním, avšak porušeným profilováním a rozbitou kružbou. Okna umístěna na věži jsou rozmístěna nepravidelně, avšak dnes zčásti zazděna. Původní cibulová báň je zakryta osmibokou jehlancovou střechou. Samotná loď kostela je plochostropá, kruchta podklenuta třemi pasy křížové klenby, jejíž podpěru tvoří dva mohutné sloupy u jejího vstupu.
POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.
POHLED NA PŘEDSÍŇ A SCHODIŠTĚ VEDOUCÍ NA KRUCHTU.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Presbytář byl postaven v příkrém svahu, proto bylo nutné jej podepřít. Na dvou východních rozích presbytáře jsou tedy dobře patrny silné opěráky s kordonovanými římsami, které byly dostavěny. Tyto opěráky byly dostavěny i k severní věži se sakristií a oratoří.
POHLED NA PRESBYTÁŘ A VĚŽ KOSTELA.
Vybavení kostela
V kostele se dnes nacházejí tři oltáře z 18. st., přičemž vedlejší jsou zasvěceny sv. Martinovi a sv. Janu Nepomuckému. Dále se zde nachází cínová křtitelnice neznámého autora ze 17. st. hruškovitého tvaru stojící na třech nohách, které zakončují drobné hlavy lvů. Ke křtitelnici patří víko, na jehož vrcholu se nachází vztyčený dvojitý krucifix. Celek je dekorován drobnými hlavičkami andělů a lvů, původně dvanácti, avšak některé již nedochovány.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
GOTICKÉ ZVONY
Součástí kostela jsou tři gotické zvony obsahující nápisy a reliéfy, v jednom případě se zde nachází reliéf draka. Autorství jednoho z nich je připisována mistru Jiljí z Plzně.NÁHROBNÍ KAMENY
K vydláždění sakristie a krypty byly využity náhrobní kameny, dnes již buď zcela vyšlapány či s fragmenty nápisů, které původně obsahovaly. Na jednom z kamenů však lze vyčíst erbovní znak s trojlistem ve štítu a vzepjatého koně. DUCHOVNÍ_KONTEXT: Ke kostelu patří menší cínová lampa na věčné světlo z počátku 18. st., která symbolizuje stálou přítomnost Krista.Duchovní kontext
VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Kostel sv. Václava je zasvěcen nejuctívanějšímu světci u nás, věčnému správci českých zemí a svatému zakladateli první české královské dynastie. Vedle toho, že je hlavním patronem českých zemí a součástí „českého nebe“, souboru českých patronů, je Sv. Václav patronem např. vinařů, sládků, českého vojska, mimo jiné i měst jako jsou: Praha, Olomouc, Čachrov, Dráchov, Lišov, Planá nad Lužnicí, Sušice a Velešín. Ve vyobrazeních poznáte sv. Václava podle hlavních znaků, což jsou: knížecí čapka na hlavě, kopí, korouhev či štít s orlicí a kožešinový plášť, někdy brnění. Bývá vyobrazen jako mladý muž s výše jmenovanými atributy či jako rytíř v brnění sedící na koni.