Jihočeský kraj

Areál kostela Stětí sv. Jana Křtitele se nachází při západním okraji obce Čestice v blízkosti barokní fary. Areál kostela s farou tvoří významný urbanistický a architektonický prvek v historickém intravilánu obce Čestice. Kostel sv. Jana Křtitele je architektonicky zajímavou stavbou z počátku 13. století.

Kostel se nachází při severním okraji obce Dobrš. Celý areál významně dotváří hřbitov ohraničený ohradní zdí. Kostel byl vždy bezvěžový, funkci zvonice plnila věž blízkého kostela sv. Jana a Pavla z přibližně stejné doby. Mezi oběma svatyněmi stojí rozlehlá pozdně barokní fara.

Kostel sv. Jana a Pavla stojí na zalesněném návrší východně od farního kostela Zvěstování Panny Marie. Existence dvou od sebe jen nepatrné vzdálených kostelů v jedné osadě nemá v jihočeském prostředí obdoby. Lze proto předpokládat, že obě stavby sloužily rozličnému účelu. 

Kostel sv. Jakuba je dominantou obce Malenice. Nachází v historické části obce, na návrší, při jižním okraji vesnice. Kostel je obehnán funkčním hřbitovem nepravidelného půdorysu, který je ohraničen ohradní zdí s bránou na severu a s brankou na východní straně.

Volenice jsou jako majetek svatojiřských benediktinek připomínány poprvé roku 1223. Brzy poté zde byl postaven velký románský kostel. Kostel ve Volenicích je dodnes významným poutním místem a každoročně 29. června se zde koná pouť.

Kostel Všech svatých je situován ve středu města, v blízkosti historického jádra. Ke kostelu vede široké kamenné schodiště mezi obytným domem vpravo a budovou bývalé školy vlevo. U paty schodiště je kamenný kříž z roku 1853. Kostel stojí uprostřed starého zrušeného hřbitova.

Areál kostela se nachází na vyvýšené poloze ve svahu na východním okraji jádra obce, tvoří pohledovou dominantu celé obce. Původně gotický kostel byl postaven přibližně kolem poloviny 13. století. Z původní stavby se dochovalo základové zdivo a portál na severní straně kostela. 

Areál kostela s přilehlým hřbitovem a márnicí tvoří důležitou část urbanistické struktury obce, spolu s blízkou farou tvoří jedno z těžišť městečka. Kostel svaté Maří Magdalény je raně gotická stavba z konce 13. století. Klenba presbytáře pochází pravděpodobně z roku 1285.

Kostel tvoří zcela zásadní část urbanistické struktury města, spolu se sousední farou tvořil duchovní jádro osídlení. Městečko Husinec je rodiště Mistra Jana Husa s muzejní expozicí v jeho rodném domě. Leží na řece Blanici v Bavorovské vrchovině, v nadmořské výšce 504 m.

Kostel sv. Mikuláše s kaplemi sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie je cenným příkladem nejstarších dochovaných církevních staveb v regionu. Jedná se o původní pozdně románský a raně gotický kostel z 2. poloviny 13. století. Bližší dobu vzniku nejstarší části kostela určit nemůžeme. 

Kostel je kvalitním příkladem nejstarších církevních staveb v regionu. Založení kostela v této lokalitě dokládá značný význam dopravní tepny Zlaté stezky. Kostel řadíme do období 1. čtvrtiny 14. století s pozdně gotickými úpravami, věž byla přistavěna v 2. polovině 16. století.

Kostel sv. Martina tvoří i díky své vyvýšené poloze pohledovou dominantu obce. Nicov je malá ves v pěkné poloze ve svahu hory Královský kámen na rozhraní Kašperskohorska a Stašska na Šumavě. Leží v nadmořské výšce 885 metrů. Jedná se o nejvýše položený kostel v ČR.

Kostel je významným dokladem stáří a vývoje sídlištní struktury, neboť se zde od raného středověku rozrůstalo městské založení, které bylo ve 14. století přesunuto jižním směrem do místa nynějších Prachatic. Kostel je důležitým dokladem farní správy a projevu křesťanské víry v regionu.

Kostel je součástí městské památkové zóny Vimperk. Tvoří pohledovou dominantu a je tak významným urbanistickým prvkem, který dotváří charakter sídliště při pohledu na historické jádro města od východu a jihovýchodu. První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1405.

Kostel v Záblatí je jedním z nejpůsobivějších kostelů Jihočeského kraje. Na kostele lze pozorovat tři stavební fáze: první je presbytář, založený v první polovině 14. století. Do druhé doby pozdně gotické patří bohatá síťová klenba opírající se o věž a dva štíhlé sloupy, které dělí loď.

Kostel je nejstarší sakrální stavba Vimperku. Svými bílými fasádami září v kopci nad severovýchodním okrajem starého města. Vznik kostela zřejmě souvisí se stavbou hradu a datuje se přibližně do druhé poloviny 13. století. Kostel byl v roce 1708 barokně upravován.

Kostel stojí na vrchu Olymp, jihovýchodním směrem od původní vesnice. Kolem něj je natažena mohutná hřbitovní zeď, což zvyšovalo jeho hájitelnost. Kostel je proto řazen mezi ohrazené svatostánky, které mohly sloužit jako refugium (tzv. ecclesia castellata).Kostel je významným bodem v krajině, kde zaniklo původní osídlení (1945).

Jde o významnou architektonickou památku, která je krajinnou dominantou i dokladem vyspělého středověkého stavebnictví v oblasti Rožmberského panství – tzv. Rožmberské stavební huti. Kostel původně stával na západní straně náměstí a býval obklopen hřbitovem.

Kostel byl postaven na nejvyšším místě okolí, což můžeme považovat za obranný i symbolický prvek. Opevňovacím prvkem mohla být i zvýšená ohradní zeď hřbitova, která se kolem kostela nacházela. Dominantní poloha kostela na vyvýšeném místě, kdy je velmi dobře viditelný ze všech příjezdových cest, rovněž napovídá jeho poutní funkci.

Kostel se nachází na křižovatce cest z Horní Plané a Černé v Pošumaví.  Tvoří výraznou dominantu v dálkových pohledech na Frymburk a tvoří jeho charakteristické panorama. Původní raně gotický kostel byl postaven spolu s městečkem ve 13. století.

Kostel byl postaven na nové odbočce od zemské stezky, která vedla k nově založenému hradu Rožmberk. Kostel tvoří dominantu při pohledu na obec od jihovýchodu. Kostel je poprvé připomínán v roce 1252, což dokládá chronogram na současné stavbě kostela.

Kostel stojí v severní části náměstí, které bylo obklopeno zástavbou, a kde se křížily cesty z Českého Krumlova. Kostel je poprvé připomínán v roce 1374, ale o jeho podobě nevíme téměř nic. Z původní stavby kostela se zachovala jižní stěna lodi a navazující úsek západní zdi.

Kostel byl založen na křižovatce cest, které vedly z Českého Krumlova na Prachatice a druhá cesta směřovala na Horní Planou a Rakousko. Raně gotický kostel vznikl kolem poloviny 13. století. Prvotní svatyně byla zřejmě od počátků obklopena hřbitovem, snad již tehdy obehnaným zdí.

Strategicky výrazná poloha na hraně svahu nepochybně vyjadřuje jak záměr těžit výhody pro přirozenou obranu, tak prezentovat okrsek v dálkových pohledech jako významový střed krajiny. Koncem 13. století byl postaven kostelík Smrti Panny Marie s pravoúhlým kněžištěm.

Kostel leží při cestě z Vyššího Brodu do Přední Výtoně. Zvláštností je existence druhého kostela, respektive kaple sv. Prokopa na protějším břehu. Na místě současného kostela stála kaple sv. Theobalda, kterou v roce 1361 založil Oldřich z Rožmberka.

Jednolodní kostel s čtvercovým klenutým kněžištěm bez sakristie byl zbudován v první třetině 14. století. První písemná zmínka o kostele pochází až z roku 1417. Kostel se nachází na jihu vesnice, hlavní vstup je situován na severní straně kostela.

Kostel je orientován severovýchodně, zástavba se rozvíjela na jih od kostela. při cestě k hranicím a do Rakouska. Než se rozrostla zástavba Přední Výtoně, byly poustevna a později klášter založeny na samotě. Stojí na místě původní kaple, kterou založili Jan a Petr z Rožmberka ve 14. století.

Kostel byl založen při břehu řeky na severní straně města, obklopen hřbitovem. Na protějším břehu na ostrohu zaujal místo hrad Rožmberků, pod ním se vyvinulo doprovodné osídlení, označované jako Latrán. V jádru raně gotický kostel je prvně písemně doložen roku 1271.

Původní jednolodní plochostropý kostel s presbytářem neznámého půdorysu a obdélnou sakristií byl postaven nejpozději v první polovině 14. století. Kolem roku 1490 byla k západními štítu lodi přistavěna zvonice. Na počátku 16. století došlo k vložení kruchty a klenby dvoulodí.

Kostel sv. Tomáše, resp. kostel Božího Těla, nechal vystavět Petr I. z Rožmberka v první polovině 14. století. Z původního kostela se zachovala sakristie s depozitářem, část severní zdi kněžiště a také část severní zdi lodi. Okolo roku 1505 se začalo se stavbou nového a většího kněžiště.

Kostel je příkladem farní svatyně, která vznikla pro potřeby městečka rodícího se u křižovatky cest na dohled od kláštera. Z poloviny 13. století se dochovalo kněžiště, obvodové zdivo lodi a pravděpodobně základ chórové věže kostela. Za husitských válek byl kostel zničen.

Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele je dominantou na mírném návrší vltavského údolí a patří k nejstarším církevním stavbám v jižních Čechách. Byl postaven při prastaré stezce vedoucí po pravém břehu Vltavy, kterou provázejí staré gotické kostely, např. v Přídolí nebo Černici.

Původně raně gotický kostel je doložen v polovině 13. století. Chrám prošel významnou pozdně gotickou přestavbou na přelomu 15. a 16. století. Před a kolem roku 1487 bylo budováno kněžiště se síťovou hvězdovou klenbou, která byla dokončena počátkem 90. let 15. století.