Kostel sv. Ondřeje

LOKALITA: Rychnov nad Malší

Okres: Český Krumlov

Kraj: Jihočeský kraj

GPS: 48.6677822N, 14.4824497E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel se nachází ve spodní části náměstí městečka. Do kostela vedou dva středověké vstupy.

Zasvěcení: sv. Ondřej

Status: Farní kostel, od roku 1363.

Stavební fáze

Původní jednolodní plochostropý kostel s presbytářem neznámého půdorysu a obdélnou sakristií byl postaven nejpozději v první polovině 14. století. Kolem roku 1490 byla k západními štítu lodi přistavěna zvonice. Na počátku 16. století došlo k vložení kruchty a klenby dvoulodí. Ve stejném období prošla adaptací i věž, kde byl z vnějšku zřízen portál s atypicky protínaným ostěním, čímž vznikla předsíň se vstupem do lodi. Někdy na přelomu první a druhé čtvrtiny 16. století bylo ke kostelu přistavěno větší, polygonálně ukončené kněžiště. V době kolem poloviny 16. století zakryla hlavní portál kostela patrová jižní předsíň.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.

POHLED NA PORTÁL VE VĚŽI KOSTELA.

POHLED NA PORTÁL VE VĚŽI KOSTELA.

Stavební podoba

Dvoulodní kostel s hlubokým pětiboce zakončeným presbytářem má po severní straně připojenou sakristii a věž na západním průčelí. Předsíň s depozitářem v patře je připojena k jižní straně lodi. Presbytář má jižní stranu a nároží zpevněné kamennými opěráky. Ve čtyřech oknech s lomenými záklenky se zachovaly pozdně gotické kružby. Interiér kněžiště uzavřela síťová klenba vycházející z kroužených kleneb Hanse Getzingera. Sakristie na obdélném půdorysu je pozůstatkem staršího kostela. Interiér přístupný sedlovým portálem v severní zdi kněžiště je uzavřen valenou klenbou. Prostor dvoulodí uzavírá síťová klenba, jejíž kápě ozdobila naprosto ojedinělá síť nepravidelně zakřivených žeber. Klenba je vložena na dva polygonální pilíře. Věž s armovaným nárožím má dvě kordonové římsy a patrech úzká obdélná okna. V přízemí se na západní stěně věže nalézá reprezentativní pozdně gotický portál s bohatě kamenicky zpracovaným ostěním.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.

POHLED NA KLENBU PRESBYTÁŘE.

POHLED NA KLENBU PRESBYTÁŘE.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Městečko vzniklo na pravém břehu řeky Malše při křižovatce cest z Cetvin do Kaplice a z Dolního Dvořiště dále na Malonty a Benešov nad Černou. Původně bylo součástí velešínského panství a stálo na jedné z větví linecké cesty. Leží na mírném svahu, schráněném od severu dvěma vrchy. Páteří městečka se stala komunikace stoupající od řeky k severovýchodu.

Vybavení kostela

Zařízení kostela je převážně barokní.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

Duchovní prvky

KŘTITELNICE

Kamenná gotická křtitelnice s kružbovými motivy se nachází u sanktuáře u severní stěny presbytáře. Pochází pravděpodobně z let 1500–1509.

POVĚST

Podle pověsti, kterou zaznamenal Hans Watzlik, stavěl kostel v Rychnově nad Malší stejný stavitel jako v Dolním Dvořišti. Plány obou kostelů však zaměnil, a tak byl ve Dvořišti postaven mnohem větší a krásnější kostel než v Rychnově. Protože však rychnovský farní okrsek byl významnější než dvořišťský, obyvatele Rychnova tato záměna velmi rozhořčila. Rozhněváni údajně dopadli stavitele a oběsili ho na Šibeničním vrchu.

POHLED NA KŘTITELNICI UMÍSTĚNOU U SEVERNÍ STĚNY PRESBYTÁŘE.

POHLED NA KŘTITELNICI UMÍSTĚNOU U SEVERNÍ STĚNY PRESBYTÁŘE.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Blízkost jiných architektonicky významných staveb kostelů s největší pravděpodobností ovlivnila tvarosloví architektonických prvků rychnovského kostela. Například mnoho společných prvků můžeme vidět při porovnání křtitelnice a ostění reprezentativního jižního portálu lodi v Rychnově nad Malší se spodní částí kamenné kazatelny a portálu depozitáře nad jižní předsíní kostela v Dolním Dvořišti. Polovina osmibokého hvězdového pole v závěru rychnovského kněžiště se svým půdorysným průmětem nápadně podobá téměř současné východní části klenby v kněžišti kostela ve Frymburku, dokončené po roce 1530. V období obnovy kostela, konkrétně v roce 1537 byl Rychnov povýšen králem Ferdinandem I. na tržní město i s právem konání týdenních trhů v každé pondělí, ročních trhů v neděli po náboženském svátku Božího těla a také jarmarků ke dni sv. Ondřeje. Sv. Ondřej se stal apoštolem, původně byl galilejským rybářem, jenž jako první následoval Krista. O jeho životě se dovídáme především z apokryfní a legendické literatury. Podle ní vykonal misijní cesty do Ruska, Malé Asie a Řecka, kde kázal a hojně uzdravoval. Obvykle je zobrazován jako starý muž s bílými vlasy i vousy. Jeho hlavním atributem je kříž ve tvaru písmene X, na kterém byl umučen.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Za výzdobu kostela bychom mohli považovat i klenbu dvoulodí, kterou člení síť žeber, která vytvářejí záměrně nepravidelné obrazce a jejich průběh se často pravoúhle zalamuje. Funkce žeber je pouze dekorativní, jako tomu bývá v pozdní gotice často.

POHLED NA KLENBU DVOULODÍ KOSTELA.

POHLED NA KLENBU DVOULODÍ KOSTELA.

Literatura

Roman Lavička, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, České Budějovice 2013 Hynek Látal, Transformace klenebních figurací, Brno 2010 (disertační práce) Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980 James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991 Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha 2007