Kostel Zvěstování Panny Marie

LOKALITA: Dobrš

Okres: Strakonice

Kraj: Jihočeský kraj

GPS: 49.1563947N, 13.7543631E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel Zvěstování Panny Marie (či Zvěstování Páně) se nachází při severním okraji obce Dobrš. Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se pravidelně konají o sobotách, v zimě od 15.00, v létě od 17.30.

Zasvěcení: Zvěstování Panny Marie (či Zvěstování Páně)

Status: Filiální kostel, bývalý farní.

Stavební fáze

Jedná se o původně románsko-gotickou stavbu s renesanční přestavbou. Postavenou přibližně v letech 1230-1240. Z tohoto období pochází portál s obloučkovým vlysem. Roku 1420 byla stavba po poškození přestavěna raně goticky. Loď byla sklenuta roku 1561 a proběhly další renesanční úpravy Tomášem Rossi z Mendrisia. Kaple sv. Kateřiny byla přistavěna roku 1660, ve stejném roce byla také přistavěna sakristie.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOZÁPADU.

DETAILNÍ POHLED NA PORTÁL V ZÁPADNÍM PRŮČELÍ KOSTELA.

DETAILNÍ POHLED NA PORTÁL V ZÁPADNÍM PRŮČELÍ KOSTELA.

Stavební podoba

Kostel Zvěstování Panny Marie v Dobrši je jednolodní obdélníková stavba bez věže. Jeho součástí je kaple sv. Kateřiny, která byla přistavěna na jižní straně zřejmě v šedesátých letech 17. století. Kaple je zaklenuta valeně, sakristie s renesančním portálem je sklenuta valenou klenbou s lunetami a štukovými žebry. Presbytář je nepatrně užší, pětiboce uzavřený, se sakristií na severní straně. Je zaklenut dvěma poli křížové žebrové klenby na figurálních konzolách a má zvenčí 6 masivních opěráků. Loď je sklenuta valenou klenbou se stýkajícími se lunetami a sítí štukových žeber, sbíhajících se na polosloupy. V lodi jsou hrotitá okna bez kružeb, ale v oknech presbytáře jsou zachovány původní kružby. Podkruchtí je sklenuto křížovou klenbou bez žeber a je otevřeno do lodi různě širokými oblouky. V ose západního průčelí je portál, který je zakrytý přístavbou márnice. Z původní románské stavby je dochován plasticky členěný portál v západní stěně a část zdiva lodi. Kněžiště je gotické, asi z konce 15. století a pod omítkou se nacházejí nástěnné malby.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.

POHLED NA KLENBU LODĚ SE SÍTÍ ŠTUKOVÝCH ŽEBER.

POHLED NA KLENBU LODĚ SE SÍTÍ ŠTUKOVÝCH ŽEBER.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Kostel se nachází při severním okraji obce Dobrš. Celý areál významně dotváří hřbitov ohraničený ohradní zdí. Kostel Zvěstování Panny Marie byl vždy bezvěžový, funkci zvonice plnila věž blízkého kostela sv. Jana a Pavla z přibližně stejné doby. Mezi oběma svatyněmi stojí rozlehlá pozdně barokní fara.

Vybavení kostela

Vybavení kostela je převážně barokní. Hlavní oltář s bohatým rostlinným ornamentem se sochami sv. Petra a Pavla je raně barokní byl vytvořen po roce 1700. Boční oltáře jsou pseudobarokní. Rozměrný barokní krucifix byl vytvořen kolem roku 1725, jedná se o dřevořezbu Josefa Dietricha. Sousoší sv. Anny se nachází na triumfálním oblouku, vytvořeno před polovinou 18. století. Pozdně gotická kamenná křtitelnice je se štítky a s dřevěným víkem, které pochází z první poloviny 18. století. Sloupek na almužny je z roku 1711. V kapli sv. Kateřiny se nachází malý oltář s točitými sloupky a sochami dvou sv. Biskupů, z poloviny 18. století a rokokový oltářík se sochami sv. Václava a Víta. V sakristii je gotická socha Madony s dítětem kolem roku 1500.

POHLED DO PRESBYTÁŘE KOSTELA.

POHLED DO PRESBYTÁŘE KOSTELA.

Duchovní prvky

CENNÉ PRVKY INTERIÉRU

Velmi cennými prvky interiéru jsou dochované křížové a valené klenby, s gotickými nástěnnými malbami s výjevy Krista a Panny Marie v presbytáři. Nástěnné malby jsou patrné ve dvou fázích, jednak se zde nachází ranější gotické fragmenty, jednak pozdější gotická fáze, která zahrnuje například vyobrazení Smrti Panny Marie s kolem stojícími jedenácti apoštoly (kromě Jidáše).

DETAIL NÁSTĚNNÉ MALBY S VYOBRAZENÍM SMRTI PANNY MARIE.

DETAIL NÁSTĚNNÉ MALBY S VYOBRAZENÍM SMRTI PANNY MARIE.

DETAIL NÁSTĚNNÉ MALBY S VYOBRAZENÍM POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ.

DETAIL NÁSTĚNNÉ MALBY S VYOBRAZENÍM POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ.

POVĚST

V kostele je umístěna žulová gotická křtitelnice typická pro zdejší oblast. Podle pověsti koupil místní zvon pražský arcibiskup Václav Chlumčanský. Původně jej hodlal věnovat do Hoštic u Volyně, ale když vyzval tamní občany, aby si pro něj přijeli do Prahy, otázali se, kolik dostanou od cesty. To biskupa rozčílilo natolik, že zvon raději věnoval Dobrši.

GOTICKÁ KŘTITELNICE S DŘEVĚNÝM VÍKEM, KTERÉ POCHÁZÍ Z 18. STOLETÍ.

GOTICKÁ KŘTITELNICE S DŘEVĚNÝM VÍKEM, KTERÉ POCHÁZÍ Z 18. STOLETÍ.

HŘBITOV

Kolem kostela se nachází funkční hřbitov, který byl pravděpodobně v polovině 20. století nověji rozšířen. Hřbitov je ohraničen ohradní zdí s bránou na jižní straně. V jižní části hřbitova se nachází budova márnice. Na hřbitově se nacházel hrob rodiny Martanů, který byl pravděpodobně někdy v 80. – 90. letech 20. století převezen do Prahy. Dále se zde nachází krypta, kde jsou pohřbeny ostatky členů rodové šlechty, která měla během historie Dobrš v držení, např. Kavkové z Říčan, Malovcové z Malovic, Kocové z Dobrše, Chřepičtí z Modlíškovic.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Ves Dobrš byla podle pověsti založena v 11. století, prvně byla zmíněna roku 1352. V obci se nachází mohutná renesanční tvrz z roku 1561 na místě gotického sídla, barokně přestavována v 17. století a později z části upravena na školu. Zchátralý objekt nyní opravuje soukromý majitel. Ve vsi jsou dochovány šumavské roubenky a kaple sv. Jana a Pavla, původní ze 13. století.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kostel v Dobrši je zasvěcen Zvěstování Panny Marie (či Zvěstování Páně). Jedná se o biblickou událost, která je zaznamenána v Lukášově evangeliu, kdy se Marii zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že počne dítě, že se jí narodí Syn Boží. Tato událost se slaví 25. března. Kostelní kaple je zasvěcena sv. Kateřině, která věrnost Kristu dosvědčila mučednickou smrtí v Alexandrii. Je patronkou universit, advokátů, filosofů, studentů, pedagogů, teologů, dívek, knihtiskařů, švadlen, soukeníků a řemeslníků pracujících s kolem nebo nožem, i vězňů, vzývána bývá při migréně, při postižení jazyka, v hodině smrti a při hledání utopených, lze ji poznat podle atributů: zlomeného ozubeného kola, meče, knihy nebo malé figury pokořeného císaře Maxentia pod jejíma nohama.

Literatura

Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 1., Praha, 1997. Dobrš, kostel Zvěstování P. Marie. Evidenční list kulturní památky – původní. Marek Podhorský a Josef Maršál, Toulavá kamera, Praha, 2008. Petr David, Velká turistická encyklopedie, Praha 2008. Jiří Kuthan, Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, České Budějovice, 1997.