Kostel sv. Martina

LOKALITA: Polná na Šumavě

Okres: Český Krumlov

Kraj: Jihočeský kraj

GPS: 48.7972931N, 14.1470936E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel se hřbitovem byl vystavěn na vyvýšeném místě na jižním okraji vesnice.

Zasvěcení: sv. Martin

Status: Do roku 1595 filiální kostel boletické farnosti, nyní farní kostel.

Stavební fáze

Jednolodní kostel s čtvercovým klenutým kněžištěm bez sakristie byl zbudován v první třetině 14. století a v interiéru vyzdoben nástěnnými malbami. První písemná zmínka o kostele pochází až z roku 1417. Při pozdně gotické úpravě byla rozšířena okna v kněžišti a v lodi. Koncem 80. let 15. století byla k severní straně presbytáře připojena sakristie – kaple s kostnicí v suterénu, což nám dokládá letopočet 1488, který je vytesaný do kamenné desky vedle svatostánku.

POHLED NA KOSTEL OD JIHU.

POHLED NA KOSTEL OD JIHU.

Stavební podoba

Jedná se o jednolodní kostel s čtvercovým kněžištěm, uzavřeným jedním polem křížové klenby. K severní stěně presbytáře je přiložena sakristie s polygonálním závěrem a klenutou kostnicí v suterénu. Na západní straně kostela stojí v ose hranolová věž a ze severu lodi je připojena předsíň a schodiště na kruchtu. Lomená okna na jižní straně lodi a kněžiště již postrádají kružby. Interiér sakristie uzavřela čtyřcípá hvězdová klenba s křížem diagonálně vedených žeber, ve východní polovině byla užita část hvězdové klenby.

POHLED DO KNĚŽIŠTĚ KOSTELA.

POHLED DO KNĚŽIŠTĚ KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Vesnice vznikla na křižovatce cest z Černé v Pošumaví, Horní Plané, Chvalšin, Kájova a z Hořic na Šumavě. Jádro vesnice se nalézá na pravém břehu potoka Polečnice, ale významná zástavba se rozvinula i na protějším břehu. Jelikož se kostel nachází na jihu vesnice, byl hlavní vstup situován na severní straně kostela, tedy směrem k převažující obytné zástavbě.

Vybavení kostela

Původně bylo v kostel barokní zařízení, včetně sochy sv. Martina na hlavním oltáři. Nyní se v kostele nachází novodobé dřevěné lavice.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

Duchovní prvky

SANKTUÁŘ

Polychromovaný sanktuář v severní stěně kněžiště s datací 1488 je doplněn po obvodu iluzivní nástěnnou malbou. Ze stěny vystupuje polygonální konzola, která nese spodní trojúhelnou část s čelem zdobeným reliéfem pětilisté růže. Obdélná schránka vrcholí štítkem ve tvaru oslího oblouku, z jehož špičky vyrůstá polygonální fiála, ukončená polygonální konzolou. Tympanon štítku doplňuje uprostřed reliéf dvojité pětilisté růže. Kamenný svatostánek obklopuje iluzivní oltářní menza a nástavec s fiálami a loubím, které lemují malované figury Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, střední nika označuje umístění ztracené sochy Bolestného Krista. Ve spodní části nese pár andělů malované antependium.

POHLED NA SANKTUÁŘ V SEVERNÍ ZDI KNĚŽIŠTĚ.

POHLED NA SANKTUÁŘ V SEVERNÍ ZDI KNĚŽIŠTĚ.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Z doby vybudování kostela v Polné se nedochovaly žádné písemné prameny. Z roku 1259 se dochovala zpráva, podle níž Vok z Rožmberka v Polné vlastnil dvůr, z něhož desátek věnoval vyšebrodskému klášteru. V r. 1263 založil král Přemysl Otakar II. klášter ve Zlaté Koruně a daroval mu boletický statek se vsí Polnou, jejíž filiální kostel byl od té doby pravděpodobně ve správě zlatokorunských cisterciáků. Při téměř úplné absenci písemných pramenů k dějinám Polné v 1. polovině 14. století jsou zachované nástěnné malby jediným přímým zdrojem informací o duševních podnětech a estetických vlivech působících na obyvatele tehdy čerstvě kolonizovaného pohraničního území. Autor maleb tak naplnil opakovaně formulované požadavky středověkých církevních autorit, aby obrazy připomínaly památku světců i samotného boha, sloužily jako literatura nevzdělaných a současně zkrášlovaly chrám. Sv. Martin z Toursu byl římským vojákem, který se stal křesťanským biskupem a světcem a symbolem charitativní činnosti církve. Pocházel z Panonie, a když jako voják sloužil v Galii, proslul milosrdenstvím – daroval žebrákovi část svého pláště. Byl kazatelem a zakladatelem prvních klášterů ve Francii a okolo roku 370 se stal biskupem v Toursu. Bývá zobrazen jako biskup nebo jako římský voják s pláštěm, který se chystá rozetnout mečem. V obou případech bývá poblíž něho chromý žebrák.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Středověká malířská výzdoba kostela se dochovala ve dvou vrstvách. Má převážně christologickou náplň. Starší, raně gotické malby se nacházejí na všech stěnách i v klenbě kněžiště a na jižní stěně lodi. Pozdně gotické malby se dochovaly souvisle na severní stěně kněžiště. Na východní stěně kněžiště jsou malby ve starší vrstvě rozvrženy do tří horizontálních pásů. Nad oknem je zobrazena s největší pravděpodobností rouška s podobou Krista – Veraikon. V prostředním pásu nalevo od okna se dochovala fragmentární scéna, která znázorňuje Představení Krista v chrámu. Ježíš spočívá na obětním stole, vpravo zobrazena Panna Marie a kněz Simeon, spolu s těmito postavami je zde vyobrazena další, zřejmě se jedná o sv. Josefa, který drží v rukou předmět – pravděpodobně hrdličku.. Napravo od okna se nachází výjev představující Vraždění neviňátek. V dolním pásu, v obrazovém poli nalevo od okna jsou dva výjevy, vlevo Kristus před Pilátem a napravo Bičování Krista. V obrazovém poli napravo od okna jsou opět spojeny dva výjevy, vlevo Korunování Krista trnovou korunou a napravo Nesení kříže. Na jižní stěně kněžiště jsou obrazy také rozvrženy do horizontálních pásů. V horním pásu nalevo od okenního otvoru je zobrazen Útěk do Egypta. Napravo od okna je zobrazen Křest Páně. Na severní stěně kněžiště se pod pozdně gotickou vrstvou také dochovala raně gotická omítka s malbami, a to v místech nad pozdně gotickým portálem do sakristie. Výjev pravděpodobně znázorňuje Zvěstování Panně Marii. Malbami je pokryta také klenba kněžiště. V podhledově dominantní východní klenební kápi se představuje téma posledního soudu. V sousedních klenebních kápích jsou na pozadí s hvězdami namalovány symboly evangelistů a andělé v kruhových medailonech. Součástí malířské výzdoby klenby je také polychromie klenebních žeber. Ikonografický program maleb v obou gotických vrstvách je i přes fragmentárnost některých obrazů vcelku zřetelný. Ve starší vrstvě se představuje christologický cyklus, opírající se téměř bezezbytku o líčení evangelií. Příznačným rysem maleb je ale především jejich poutavá výpravnost a nekomplikovaná, současně ale neobyčejně účinná didaktická názornost.

POHLED NA VÝZDOBU KLENBY V KNĚŽIŠTI.

POHLED NA VÝZDOBU KLENBY V KNĚŽIŠTI.

Literatura

Roman Lavička, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, České Budějovice 2013 Petr Pavelec, Středověká nástěnná malba v jižních Čechách, Olomouc 2013 (disertační práce) Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980 James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991 Mareš, Sedláček, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu krumlovském, Praha 1918