LOKALITA: Zátoň
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 48.7258814N, 14.3380650E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nalézá na dominantním návrší pravého břehu řeky Vltavy na jižním okraji obce Zátoň.
Zasvěcení: sv. Jan Křtitel
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
První zátoňská svatyně měla snad podobu malé obdélné kaple s apsidou, kterou ve 13. století nahradil o něco větší kostelík s plochostropou lodí a pravděpodobně pravoúhlým presbytářem. Ve 14. století byla k severní stěně kněžiště přistavěna valeně klenutá sakristie. Někdy kolem roku 1485 se začalo stavět nové kněžiště. Kolem roku 1500 se započalo se stavbou rozměrnější a vyšší lodi. Plášť lodi byl dokončen v době kolem roku 1510, což potvrzoval malovaný letopočet na východním rožmberském erbu. Mezi lety 1500-1510 vyrostla v západní části lodi kruchta. Krovy kostela jsou středověké a pocházejí z doby výstavby kostela na přelomu 15. a 16. století. V období mezi lety 1510-1517 uzavřela interiér valená klenba se sítí žeber, která vychází z Getzingerových kleneb.
POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.
POHLED NA PRESBYTÁŘ SE SAKRISTIÍ.
Stavební podoba
Jednolodní kostel s pětiboce zakončeným presbytářem, který má nároží zpevněné kamennými opěráky a mezi nimi se otevírají čtyři lomená dvoudílná okna s kamennými kružbami. Interiér presbytáře uzavírá hvězdová klenba. Obdélná valeně sklenutá sakristie je připojena na severní straně presbytáře. Loď má obdélný půdorys, na jižní straně lodi tvoří dva protažené opěráky předsíň, vyzdobenou malbami. Zde se nachází hlavní vstup do lodi tvořený velkým sedlovým portálem s plasticky členěným ostěním. Další vstup do kostela vede v západním průčelí menším sedlovým portálem.
POHLED NA KLENBU KNĚŽIŠTĚ KOSTELA.
POHLED NA JIŽNÍ PŘEDSÍŇ S HLAVNÍM VSTUPEM DO KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele je dominantou na mírném návrší vltavského údolí a patří k nejstarším církevním stavbám v jižních Čechách. Byl postaven při prastaré stezce vedoucí po pravém břehu Vltavy, kterou provázejí staré gotické kostely, např. v Přídolí nebo Černici.
POHLED NA KOSTEL Z DÁLKY ZE SEVEROZÁPADU.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je převážně barokní. Z kostela pochází gotický křídlový oltář z doby po roce 1430, zvaný Zátoňská archa, která je uložena v Národní galerii v Praze. Oltář je složen z obrazů Ukřižování, Kázání sv. Jana Křtitele, Křest Kristův, Stětí sv. Jana Křtitele a Salomé s hlavou Jana Křtitele. Dále socha Madony na půlměsíci z doby kolem roku 1490 je v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou.
POHLED NA INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
SANKTUÁŘ
Na severní zdi presbytáře vedle sedlového portálu vedoucího do sakristie se nachází kamenný sanktuář z konce 15. století, který je doplněný rozsáhlou malbou, vytvářející na stěně několik metrů vysokou iluzivní monstranci. Zajímavostí na malbě je malířovo řešení nedostatku prostoru, které vyřešil expresivním způsobem, a to ohnutím fiál. Ve výšce kamenného ostění po stranách sanktuáře jsou ještě namalovány iluzivní niky s postavami andělů.
POHLED NA SANKTUÁŘ NA SEVERNÍ ZDI PRESBYTÁŘE.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Cestou, při níž dnes stojí osada Zátoň, procházela už ve 3. století prastará obchodní stezka. Právě zde přecházeli soumaři v pořadí druhý brod přes Vltavu. Již v letech 1037-55 prý u brodu stávala kaple sv. Jana Křtitele. V polovině 11. století pak daroval kníže Břetislav benediktinskému klášteru v Ostrově místní hvozd jménem Zátoň. Jeho řeholníci měli za úkol spravovat zdejší kostelík a střežit brod. Postupem času mniši vykáceli část lesa a ještě před rokem 1310 postavili malý klášter s proboštstvím. Ten byl roku 1421 zastaven nejprve bratřím z Drahova a roku 1422 pak Maternovi z Ronova. Od Maternova dědice jej koupil roku 1430 Jan z Rožmberka. Od této doby se stala Zátoň poddanskou vesnicí města Krumlov. Roku 1491 byl klášter zrušen a zůstala jen fara. Obchodní stezka zanikla v polovině 16. století.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Jak bývá zvykem, zasvěcení kostela se promítne i do jeho výzdoby. Původní hlavní oltář byl též zasvěcen sv. Janu Křtiteli a zobrazoval scény z jeho života. Sv. Jan Křtitel je též nazýván jako Jan Předchůdce, jakožto ohlašovatel příchodu Krista, tvoří spojovací článek mezi Starým a Novým zákonem. Byl synem kněze Zachariáše a Alžběty. Jeho početí bylo zázračné, neboť Alžběta byla neplodná. Jak uvádí evangelisté v patnáctém roce vlády císaře Tiberia, začal Jan kázat v Judské poušti a v okolí Jordánu. Vyzýval lidi k pokání a k tomu, aby se dali od něho pokřtít. Ježíš za Janem přišel k Jordánu, Jan ho označil jako Beránka Božího a nechal se od něho pokřtít. Další scény popisují následnou etapu Janova života. Když začal Jan kritizovat Heroda kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa, kterou si vzal za manželku, byl na vládcův příkaz uvržen do vězení. Na Herodovy narozeniny tančila Herodiadina dcera Salome tak krásně, že jí Herodes pod přísahou slíbil, že splní každé její přání. Matka ji navedla, ať požádá o hlavu Jana Křtitele. Král se zarmoutil, ale dal Jana ve vězení setnout. Janovu hlavu pak přinesli služebníci Salome na ozdobné míse.