LOKALITA: Bohumilice
Okres: Prachatice
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 49.0959344N, 13.8174661E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází na hřbitově, na mírné vyvýšenině uprostřed obce Bohumilice. Přístupný je po silnici mezi Vimperkem a Volyní, do vsi vede krátká odbočka. Parkování je možné přímo kostela.
Zasvěcení: Nejsvětější Trojice
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Původně gotický kostel byl postaven přibližně kolem poloviny 13. století. Z původní stavby se dochovalo základové zdivo a portál na severní straně kostela. Portál kostela na severní straně lodi je patrně nejstarším prvkem a dle provedení pochází z let 1240 až 1250. První písemná zmínka o kostele se objevuje až v roce 1379. V 16. století prošla hlavní loď přestavbou. V roce 1663 bylo přistavěno nynější prostorné presbyterium, loď byla zvýšena a opatřena většími okny. Po mohutném požáru následoval přestavba v roce 1815. V letech 1861 až 1862 byla přistavěna věžička v průčelí a postavena samostatná zvonice.
POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.
POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.
Stavební podoba
Jedná se o jednolodní stavbu, se čtvercovým presbytářem, se sakristií a předsíňkou na severní straně lodi. Za předsíňkou završenou barokním štítem je mírně hrotitý portál z let 1240 až 1250 s tympanonem tvořeným reliéfní vlnovkou, se sloupky a talířovitými hlavicemi v ostění. Vedle je zazděna kamenná kropenka zdobená reliéfním panelem trojlistů. Presbytář je zaklenut monumentální valenou klenbou, na jeho severní straně je sanktuář v barokním rámování. Sakristie je sklenuta křížově. Triumfální oblouk je hrotitý. Loď má délku 12 a šířku 12, 24 metrů. Je kryta rákosovým stropem, v její západní části je kruchta na dvou pilířích se širokými oblouky. Předsíňka je zaklenuta křížově. V roce 2006 proběhla celková rekonstrukce fasády a krovu.
POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZÁPADU.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Celý areál kostela se nachází v nadmořské výšce 590 m n. m., na vyvýšené poloze ve svahu na východním okraji jádra obce, tvoří pohledovou dominantu celé obce.
Vybavení kostela
Vnitřní zařízení kostela pochází z doby po přestavbě kostela v 1. polovině 19. století a je většinou pseudobarokní. V kostele se dochovaly náhrobky z 16.–19. století, většina z nich se nachází v dlažbě, některé jsou umístěny na stěně. Jedná se o náhrobky příslušníků rodu Malovců z Malovic.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
POVĚST
Když se měl stavět nový kostel, bylo prý rozhodnuto, že bude postaven na louce pod obcí Bohumilice. Tam už prý sváželi dřevo potřebné ke stavbě a tesaři zde již otesávali trámy. Tu přilétla bílá holubice, začala sbírat třísky a odnášela je na místo vhodnější, pro výstavbu nového kostela. Jelikož byla holubice považována za zjevení Ducha svatého, bylo změněno rozhodnutí a tesařům bylo přikázáno, aby nestavěli na louce a kostel vystavěli na místě, kde se nyní kostel nachází.PAMĚTNÍ DESKA
Vesnici Bohumilice navštěvoval spisovatel Karel Klostermann a v románu Ecce Homo zvěčnil i bohumilického faráře Hanžla. Na kostele je pamětní deska na zdejšího rodáka MSGr.ThDr. Antonína Lišku.VALENÁ KLENBA
V kostele je použita valená klenba, což je klenba ve tvaru půlválce nebo válcové výseče, která překlenuje prostor mezi dvěma stěnami, na něž přenáší značné boční síly.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Vesnice byla založena osadníky v dnešní trati „Nad zahrádky“ a první dochovaná zmínka o ní pochází z darovací listiny Lva z Klobouk z roku 1210, který Bohumilice pod názvem Bohumilicí daroval klášteru v Zábrdovicích. Prvními patrony kostela byli páni z Janovic a Vimperka, kteří do farnosti ve 13. století podávali faráře. Kostel byl původně zasvěcen sv. Martinovi, později bylo zasvěcení změněno na sv. Martina a Nejsvětější Trojici, ještě později byl kostel zasvěcen Nejsvětější Trojici a sv. Barboře. Postupně převážilo pouze zasvěcení Nejsvětější Trojici.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Kostel v Bohumilicích je zasvěcen Nejsvětější Trojici. Slavnost Nejsvětější Trojice je v západním liturgickém kalendáři první neděle po Letnicích, dne 12. června. Obsahem tohoto svátku je jedna z ústředních křesťanských nauk, totiž nauka o Nejsvětější Trojici – víra, že Bůh existuje ve společenství tří postav, a to Otce, Syna a Ducha svatého. Ve výtvarném umění je Nejsvětější Trojice někdy zobrazována zpodobněním postavy starého Boha Otce, mladého Ježíše Krista a Ducha svatého v podobě holubice.