LOKALITA: Kájov
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 48.8089156N, 14.2588969E
Naviguj na souřadnicePřístup: Poutní místo se nachází na mírném návrší nad obcí. Virtuální prohlídku je možné nalézt zde: https://www.virtualtravel.cz/export/kostel-nanebevzeti-panny-marie/index2.htm
Zasvěcení: Nanebevzetí Panny Marie
Status: Poutní kostel, nyní farní.
Stavební fáze
Koncem 13. století byl postaven kostelík Smrti Panny Marie s pravoúhlým kněžištěm, sklenutým dvěma poli křížové žebrové klenby a obdélnou plochostropou lodí, přístupnou od západu lomeným profilovaným dnes zazděným portálem. Někdy během 14. století vyrostl vedle staré svatyně nový kostel, nebo alespoň sakristie, doložená k roku 1461. V roce 1471 nebo 1474 zahájil farář Michael Pils, syn rychtáře z nedalekých Chvalšin, stavbu „velkého“ pozdně gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl dokončen roku 1485.
POHLED NA PŮVODNÍ KOSTEL SMRTI PANNY MARIE NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ.
POHLED NA PROPOJENÍ STARÉHO A NOVÉHO KOSTELA OD VÝCHODU.
Stavební podoba
Kostel je dvoulodní s užším protáhlým pětiboce zakončeným presbytářem. Obdélná sakristie se nalézá na severní straně presbytáře. Při barokním rozšířením sakristie došlo k propojení se „starým“ kostelem Smrti Panny Marie. K severní straně lodi je připojena otevřená obdélná předsíň se vstupním portálem. Hranolová věž je součástí jihozápadního nároží kostela. Stěny kněžiště zpevňují opěrné pilíře. Obvodové zdivo otevírají čtyři lomená okna. Kněžiště je sklenuté síťovou klenbou, vycházející ještě z milevského typu, avšak rozdíl spočívá v protnutí středních kosočtverců příčným žebrem. Dvoulodí má hvězdicovou žebrovou klenbu, která je svedena na dva nosné štíhlé osmiboké pilíře a třetí pilíř je umístěn asymetricky v jihozápadní části a podpírá věž. Z půdorysu vyplývá, že klenba lodi je dělena v osm klenebních polí, přičemž nad kruchtou i při vítězném oblouku nalézáme nepravidelné klenební obrazce.
POHLED NA KOSTEL Z JIŽNÍ STRANY.
POHLED NA SEVERNÍ PŘEDSÍŇ KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Strategicky výrazná poloha na hraně svahu nepochybně vyjadřuje jak záměr těžit výhody pro přirozenou obranu, tak prezentovat okrsek v dálkových pohledech jako významový střed krajiny. Tuto funkci si podstatně soubor zachovává dodnes. Chrám jako vůdčí motiv architektonického souboru se uplatňuje v pohledech ze všech směrů.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je barokní a novogotické. Z roku 1485 se dochovala mramorová křtitelnice, která je z červeného mramoru, jejíž kalich zdobí po obvodu motiv slepé kružby. Na čelním poli je vytesán reliéf nahého Ježíška. Nejvýznamnější sochou, která se též dochovala, je Panna Marie Kájovská. Byla vytvořena pro hlavní oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie v době kolem roku 1500. Jde o mimořádné dílo pozdně gotického řezbářství, pravděpodobně z dílny Mistra Kefermarktského oltáře.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
LEGENDY
O původu poutního místa v Kájově vyprávějí pouze legendy. Podle jedné zde osamělý poustevník vybudoval dřevěný kostelík zasvěcený Panně Marii. Kostel začali brzy navštěvovat i lidé z okolí a místo, kde poustevník vedl svůj „kajícný“ život, nazvali Kájov. Jiná legenda uvádí, že zde někdy v druhé polovině 10. století na své cestě kázal biskup sv. Wolfgang. Zda se tak skutečně stalo, se už asi nepodaří zjistit, historické prameny ale dokládají, že kult tohoto světce byl v Kájově velmi živý ještě v druhé polovině 15. století, kdy v nedalekém lese probíhaly lidové poutě k balvanu s domnělými otisky jeho nohou. V 2. polovině 15. století se kult přesunuje směrem k mariánské úctě v rámci dobové katolické obnovy po husitství.POUTĚ
Během 16. století do kostela proudil větší počet poutníků, kteří přišli za léčivým pramenem a sochou zázračné Madony neboli Pannou Marii Kájovskou. Skutečný rozkvět poutního místa nastal v 2. polovině 17. století. Kdy na konci tohoto století navštěvovalo Kájov průměrně 20 000 lidí ročně a během 1. poloviny 18. století se počet lidí zdvojnásobil. Poutě probíhaly každoročně od jara do začátku prosince. Procesí měla svůj pravidelný řád a vázala se k určitým svátkům.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Dvoulodí chrámu Panny Marie v Kájově patří v poslední čtvrtině 15. století k nejstarším příkladům této dispozice v pozdně gotické architektuře na jihu Čech a na několik desetiletí se stalo inspirací k zaklenutí dosud plochostropých lodí starších farních kostelů na Českokrumlovsku stejným způsobem. Tvar a ukončení opěrných pilířů kájovského kněžiště se opakuje na několika pilířích presbytáře v Dolním Dvořišti, kam podle kamenických značek zamířila část kameníků pracujících předtím na stavbě kájovského kostela.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Mimořádně působivé jsou pozůstatky středověkých nástěnných maleb, které se dochovaly v kapli Zesnutí Panny Marie (jedná se o „starý“ kostel). Malby v kněžišti pocházejí z doby kolem roku 1370. V kapli spodní část stěn zdobila původně malovaná iluzivní architektura, horní část stěn pokrývaly obrazy světců. Na severní stěně je namalován výjev Smrti Panny Marie. Na východní stěně nalevo od okna je zobrazena sv. Kateřina, napravo sv. Václav a na jižní straně sv. Zikmund. Malby v lodi kaple jsou o něco mladší, pravděpodobně z doby kolem roku 1400. Nalevo od vítězného oblouku je v horní části stěny zobrazena Nejsvětější Trojice a pod ní archanděl Michael, jak váží duše zemřelých. Napravo od vítězného oblouku je namalován sv. Leonard, který se podle legendy zasloužil o záchranu zajatců. Ti jsou zobrazeni jako miniaturní postavy u jeho nohou. Na severní stěně kaple se dochovaly dvě řady menších obrazů ze života Krista. V horní řadě lze rozpoznat výjevy: Kristus před Pilátem, Bičování Krista a Posmívání se Kristu. V dolní řadě se dochovaly obrazy: Kristus sestupuje do Pekla, Nanebevstoupení Krista a Seslání Ducha svatého. Hlavní oltář v kapli zdobí pozdně gotický reliéf z doby kolem roku 1490 a představuje Smrt Panny Marie. Památkou na dobu vzniku „nového“ kostela Nanebevzetí Panny Marie jsou také fragmenty nástěnných maleb z konce 15. století. V kněžišti se zachovaly obrazy Madony ve svatozáři, Madony s donátory a tzv. konsekrační kříže, jejichž provedení bylo součástí obřadu vysvěcení kostela.
NÁSTĚNNÁ MALBA V KAPLI ZESNUTÍ PANNY MARIE ZOBRAZUJÍCÍ SMRT PANNY MARIE.
HLAVNÍ OLTÁŘ V KAPLI ZESNUTÍ PANNY MARIE.