LOKALITA: Malenice
Okres: Strakonice
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 49.1238500N, 13.8824969E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel se nachází na návrší obce Malenice.
Zasvěcení: sv. Jakub
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Stavba kostela sv. Jakuba v Malenicích je datována do počátku 14. století s úpravami na počátku 18. století a na konci 19. století. První písemná zmínka o kostele pochází až z roku 1395, ač architektonické tvarosloví presbytáře ukazuje na počátek 14. století. Kostel se původně skládal z dřevěné lodi a zděného presbytáře. Loď byla zbořena roku 1708 a ke kněžišti byla přistavěna zděná loď. Do dnešní podoby byla stavba uvedena roku 1885.
POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROVÝCHODU.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.
Stavební podoba
Kostel sv. Jakuba v Malenicích je jednolodní, obdélná, zděná a omítnutá stavba se západní hranolovou věží a pravoúhlým presbytářem. Loď je sklenuta valeně, presbytář křížově, západní kruchta je podklenuta třemi křížovými klenbami. Za oltářem v presbytáři jsou viditelné zbytky nástěnných maleb z první poloviny 14. století. Z památkového hlediska jsou cenné valené a křížové klenby v kostele (loď, presbytář, podkruchtí a sakristie) a drobné architektonické detaily (podlahy a schodiště).
POHLED NA VĚŽ KOSTELA.
POHLED NA KLENBU LODĚ A VARHANY.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel sv. Jakuba je dominantou obce Malenice. Nachází v historické části obce, na návrší, při jižním okraji vesnice. Kostel je obehnán funkčním hřbitovem nepravidelného půdorysu, který je ohraničen ohradní zdí s bránou na severu a s brankou na východní straně.
Vybavení kostela
Hlavní oltář pochází z první poloviny 18. století. Postranní oltáře jsou novogotické. Kamenná křtitelnice a kropenka pocházejí z 15. století. V kostele se nachází také obraz sv. Jana Nepomuckého. Varhany pochází z roku 1730.
POHLED DO PRESBYTÁŘE KOSTELA NA HLAVNÍ OLTÁŘ.
Duchovní prvky
NÁSTĚNNÉ MALBY
Nástěnné malby byly odkryty náhodně při rekonstrukci stavby a nebyly dotčeny restauračním zásahem. Protože je vrchní barevná vrstva secco sprášena a porušena, zůstala jen základní barevná plocha a kontury nanášené původně do vlhké omítky technikou fresko. Malby jsou tedy zachovány jen v nejasných barvách nebo slabých obrysech jednotlivé postavy. Po evangelijní straně je na levé straně _Smrt Panny Marie_, na pravé straně _Zmrtvýchvstání_, po epištolní straně je nahoře _Misericordia Domini_, dole je výjev smrti sv. Vavřince, což je ojedinělý námět z této doby u nás.
FRESKA S VÝJEVEM SMRTI PANNY MARIE.
FRESKA ZOBRAZUJÍCÍ ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTA.
RESTAUROVÁNÍ ZAJÍMAVOST
Výstřely z blízkého lomu způsobily částečné trhliny ve zdech stavby. Roku 1973 byl kostel opraven.HŘBITOV OSOBNOSTI
Hřbitov se rozkládá kolem kostela, má dva vchody a je zde pohřbeno několik osobností. V blízkosti hlavního vchodu ze severní strany se nachází velký kamenný kříž z roku 1797. Při zdi hřbitova se nachází hrob Františka Teplého (1867-1945). František Teplý byl římskokatolický kněz, archivář v Jindřichově Hradci a regionální historik. Narodil se v selské rodině v Marčovicích, kde dodnes stojí jeho rodná chalupa. Studoval v Č. Budějovicích na gymnáziu a poté v klatovském semináři. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Je autorem svazku _Dějiny města Jindřichova Hradce_ a _Dějiny města Volyně_. V jihovýchodním úhlu hřbitovní zdi se nachází hrobka Josefa Zítka krytá žulovými deskami. Josef Zítek (1832-1909) byl známý architekt a stavitel Národního divadla, Domu umělců nebo Kolonády v Karlových Varech. Pravděpodobně projektoval i budovu školy v Zalezlech (3 km od Malenic). Náhrobek tvoří žulová stéla z požárecké žuly s leštěným nápisem Josef Zítek, na níž spočívá deska s označením „1852-1909“ a na ní je upevněna bronzová bysta profesora Josefa Zítka od akademického sochaře Stanislava Hamzíka. Osazení proběhlo roku 1963 architektem Jaroslavem Fragnerem.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Obec Malenice je prvně zmiňována roku 1318. Fara středověkého původu je pokládána za zbytek tvrze a byla přestavována v baroku i později. V obci se nachází ještě kaple sv. Václava z roku 1932. Postavena byla v duchu románské rotundy na náklady již zmíněného archiváře Františka Teplého a dne 25. září 1932 slavnostně vysvěcena. Původní obraz sv. Václava, zdobící vnitřek kaple, byl zcizen. V roce 2008 Jakub Komrska namaloval nový obraz přímo na zeď. Dále jsou v obci Boží muka se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1892 a stará, částečně dřevěná kovárna. Na řece Volyňce stojí původní, též dřevěný hamr z roku 1804 s dochovaným zařízením, který byl v provozu do roku 1961 a dnes je v něm muzejní expozice. Severně nad řekou se nachází vápencová Jiříčkova skála s jeskyní objevenou roku 1920.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Kostel v Malenicích je zasvěcen sv. Jakubovi. Svatý Jakub byl synem galilejského rybáře Zebedea a jeho manželky Salome, jejíž tetou byla Panna Marie. Je patronem Španělska, poutníků, bojovníků, dělníků, horníků, kloboučníků, lékárníků, vzýván je za dobré počasí i na ochranu před revmatismem. Jeho atributy jsou kniha či svitek evangelia, poutnická hůl s mušlí hřebenatkou, brašna, meč a kůň. Mezi nástěnnými malbami v kostele se nachází výjev v českých zemí nepříliš obvyklý – smrt svatého Vavřince. Římský jáhen rozdal všechny peníze i cennosti církve chudým a když na něj bylo naléháno, aby je vydal, poukázal na nemocné a chudé se slovy: _“Zde je naše věčné bohatství, které vždycky vynáší.“_ Svatý Vavřinec byl položen na železný rošt nad rozžhavené uhlí. Procesu tortury přihlížel i sám císař a mučedník ho žádal, aby jeho tělo otočili a mohl se propéct z obou stran. Proto je na většině obrazů oblečený v dalmatice (liturgické roucho) s kovovým roštem v ruce.
FRESKA ZACHYCUJÍCÍ PŘÍBĚH SV. VAVŘINCE.