Kostel sv. Filipa a sv. Jakuba

LOKALITA: Přední Výtoň

Okres: Český Krumlov

Kraj: Jihočeský kraj

GPS: 48.6330083N, 14.1707356E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel se nachází na okraji obce Přední Výtoň, v blízkosti břehu lipenské přehrady.

Zasvěcení: sv. Filip a sv. Jakub, původně sv. Pavel (kaple), Nejsvětější Trojice a sv. Antonín (kostel)

Status: Farní kostel od roku 1785.

Stavební fáze

Kostel byl původně zamýšlen jako klášterní kostel poustevníků řádu sv. Pavla. Stojí na místě původní kaple, kterou založili Jan a Petr z Rožmberka ve 14. století. O podobě kaple není nic známo, ale někdy kolem roku 1515 došlo k výstavbě současného klášterního kostela, který byl vysvěcen roku 1523.

POHLED NA KOSTEL OD ZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL OD ZÁPADU.

Stavební podoba

Jednolodní kostel s obdélně pětiboce zakončeným presbytářem. V ose západního průčelí vyrůstá věž s otevřeným přízemím ve funkci předsíně hlavního vstupu. Na jižní straně je připojena obdélná sakristie, která se stala součástí východního a jediného zachovaného křídla bývalé budovy konventu. Zdi kostela po obvodu zpevňují opěrné pilíře s pultovými stříškami. Presbytář je zaklenut dvěma poli jednoduché křížové klenby a paprsčitě v závěru. Na jižní straně presbytáře se nachází sedlový portál s bohatě profilovaným ostěním, tvořené oblouny a výžlabky. Portál vede do sakristie, která je sklenutá křížovou klenbou bez žeber na střední osmiboký pilíř. Loď kostela uzavírá pseudogotická křížová klenba z 19. století a stěny lodě jsou členěny vztažnými opěráky.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Kostel je orientován severovýchodně, zástavba se rozvíjela na jih od kostela, při cestě k hranicím a do Rakouska. Než se rozrostla zástavba Přední Výtoně, byly poustevna a později klášter založeny na samotě.

Vybavení kostela

Zařízení je převážně pseudogotické z konce 19. století.

Duchovní prvky

KRUŽBY

Z hlediska tvarosloví je pozoruhodný především soubor kružeb velkých trojdílných oken. V kněžišti se zachovaly výplně s motivem velké pětilisté růže a paulánského kříže ve tvaru „T“. V lodi pak byly vytvořeny variace složené z kroužků, plaménků a segmentů s vloženým sférickým trojlistem.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Petr II. a Jan I. spolu se synovcem Jindřichem III. z Rožmberka založili ve Výtoni roku 1384 poustevnu a kapli sv. Pavla, jenž darovali eremitům – poustevníkům sv. Pavla, řádu pocházejícímu původně z Uher. Koncem 15. století vznikla v sousedství druhá poustevnická komunita řádu paulánů tj. nejmenších bratří, která se řídila pavlánskou řeholí . Na základě listiny vydané 13. dubna 1491 papežem Innocencem VIII. došlo ke spojení těchto dvou pousteven, neboť nedaleká poustevna se nacházela v nevyhovujícím vlhkém prostředí na sever od výtoňské poustevny. Zároveň místo kaple mohl být vystavěn nový kostel se zvonicí a konvent s dormitářem. Pro výstavbu nového poustevnického kostela a kláštera vydal papež Innocenc VIII. dvoje mimořádné odpustky každému, kdo Přední Výtoň navštíví a na stavbu chrámu a kláštera přispěje. Udělení mimořádných papežských odpustků vytvořilo z Přední Výtoně poutní místo a poustevníkům umožnilo započít se stavbou. Kde měly oba poustevnické řády žít společně, ale každý podle svých pravidel. Ale již v roce 1495 vizitátor Alexandr shledal, že poustevníci obou řádů žijí společně pod regulí eremitů. Sv. Filip a sv. Jakub Menší jsou jedni z dvanácti apoštolů. Vystupují takto ve dvojici, neboť mají společný svátek – tzv. filipojakubskou noc. Sv. Filip podle Zlaté legendy působil jako hlasatel evangelia u Skytů. Ve stáří 87 let byl zajat pohany a rozpjat na kříži, zemřel mučednickou smrtí. Bývá zobrazován jako vousatý muž s knihou a křížem v ruce, často ve dvojici se sv. Jakubem Menším. Ten bývá zobrazen jako muž středního věku, s vousatou tváří. V ruce drží knihu a valchařskou tyč, kterou byl umučen.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Stejně jako v jiných kostelech v rožmberském dominiu i zde nalezneme typický znak rodu Rožmberků, a to pětilistou růži. Tyto reliéfní pětilisté růže zdobí trojúhelné štítky opěráků při nároží a uprostřed severní stěny lodi a pilíř mezi nimi navíc zdobí paulánský symbol, atribut sv. Antonína – kříž tvaru T. Tyto symboly nalezneme ještě v kružbách oken a na průčelí věže a druhotně osazených kolčích štítcích na kruchtě kostela.

POHLED NA OPĚRÁKY NA SEVERNÍ ZDI KOSTELA.

POHLED NA OPĚRÁKY NA SEVERNÍ ZDI KOSTELA.

Literatura

Roman Lavička, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, České Budějovice 2013 Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980 Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha 2007