LOKALITA: Vimperk

Okres: Prachatice

Kraj: Jihočeský kraj

GPS: 49.0555378N, 13.7768914E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Příjezd je možný ve směru od Prahy a Strakonic po silnici č. 4, od Českých Budějovic silnicí č. 20 (E49) a 145 přes Netolice. Parkování je možné na náměstí a některých dalších plochách v centru města. Kostel se nachází se na hřbitově severovýchodně od centra města Vimperka mezi ulicemi Hřbitovní a Zámecká alej.

Zasvěcení: sv. Bartoloměj

Status: Farní kostel.

Stavební fáze

Vznik kostela sv. Bartoloměje zřejmě souvisí se stavbou hradu a datuje se přibližně do druhé poloviny 13. století. Kostel byl barokně upravován v roce 1708. Novogoticky byl obnoven po požáru v roce 1857. V roce 1971 byl restaurován. Na přelomu 19. a 20. století byl v okolí kostela zřízen nový hřbitov. Starý hřbitov byl posléze přeměněn na urnový háj. V letech 2005-2007 probíhaly práce na sanaci vlhkosti zdiva.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.

POHLED NA GOTICKÝ PORTÁL NA JIŽNÍ STRANĚ KOSTELA.

POHLED NA GOTICKÝ PORTÁL NA JIŽNÍ STRANĚ KOSTELA.

Stavební podoba

Kostel sv. Bartoloměje je jednolodní stavba s pravoúhle uzavřeným presbytářem a vížkou nad průčelím. Na jižní straně lodi je raně gotický portál s kalichovitými hlavicemi v ostění. Stěny jsou členěny barokními rámci v omítce. Presbytář je zaklenut polem křížové klenby se žebry o profilovaném klínku, sbíhajícími se do jehlancové římsové konzoly. Okna jsou hrotitá se široce rozevřenými špaletami. Na severní straně je sanktuář s trojbokým vimperkem se zdobeným kružbovým motivem a rostlinným ornamentem. Na stěnách jsou nástěnné malby ze 14. století. Triumfální oblouk je hrotitý s kamennou náběžní římsou. Loď je zaklenuta barokní valenou klenbou s výsečemi, v její západní části je dřevěná kruchta.

SEVERNÍ STRANA PRESBYTÁŘE SE SANKTUÁŘEM.

SEVERNÍ STRANA PRESBYTÁŘE SE SANKTUÁŘEM.

POHLED NA KLENBU PRESBYTÁŘE.

POHLED NA KLENBU PRESBYTÁŘE.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Kostel sv. Bartoloměje je nejstarší sakrální stavba Vimperku. Svými bílými fasádami září v kopci zámeckého vrchu nad severovýchodním okrajem starého města.

Vybavení kostela

Hlavní oltář zdobí socha sv. Bartoloměje. Jedná se o novobarokní práci z 19. století. Starší socha sv. Bartoloměje z 15. století je uložena v archivu (Muzeum Vimperska). V bočním oltáři se nachází obraz Vzkříšení Páně z druhé poloviny 18. století. Druhý boční oltář obsahuje obraz sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 19. století.

Duchovní prvky

ČETNÉ NÁSTĚNNÉ MALBY

Nástěnné malby objevili akademičtí malíři při úpravě smuteční síně v letech 1969-1971. Nově byly malby v roce 1999 restaurovány. Malby ze tří časových vrstev kompletně pokrývají stěny kněžiště, část klenby a v lodi se dochovaly na východní stěně. V presbytáři jsou výjevy symbolů čtyř evangelistů, doplněné poprsími neurčených postav, snad starozákonních proroků, stejně jako na podhledu vítězného oblouku. Stěny presbytáře zdobí iluzivní draperie, v horních partiích jsou ve třech pásech zobrazeny převážně výjevy ze života Krista datované do 2. čtvrtiny 14. století. V horním pásu jsou neurčené postavy s nápisovými páskami – nejspíše postavy donátorů. Ve středním pásu jsou výjevy _Zvěstování Panny Marie, Navštívení Panny Marie_ a _Narození Páně_. Na horním pásu východní stěny pokračují výjevy: _Obětování v chrámu, Herodes_ a_ Vraždění neviňátek_. Vpravo následuje _Útěk do Egypta_. Na jižní stěně následuje: _Ukřižovaní_, které vybočuje z chronologie cyklu a je zřejmě až mladší vrstvou maleb z 2. poloviny 14. století překrývající dvě nad sebou umístěná pole původního cyklu. Malby ve špaletách jsou pravděpodobně _Klanění králů_. Pokračováním cyklu je _Bičování Krista_. Po _Bičování_ následuje na druhé straně okna N_esení kříže_. Druhý christologický cyklus z doby před polovinou 15. století je částečně dochován na severní stěně lodi. Cyklus 18 výjevů ve čtvercových polích začíná nečitelným výjevem, dále pokračuje: _Narození Páně, Klanění tří králů, Vjezd do Jeruzaléma_, a další výjevy: _Kamenování Krista, Poslední večeře, Kristus před Pilátem, Bičování Krista, Korunování trním, Nesení Kříže, Přibíjení na kříž, Ukřižování_. V dolní řadě cyklus pokračuje výjevy _Oplakávání_ či _Kladení do hrobu_. Cyklus končí obrazy _Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení_ a nečitelným výjevem. Malby na východní stěně lodi jsou rozděleny do tří pásů. V horních dvou pásech nad vítězným obloukem je zobrazen život sv. Bartoloměje.

ZACHOVALÉ FRESKY V LODI KOSTELA.

ZACHOVALÉ FRESKY V LODI KOSTELA.

DETAIL FRESKY S VÝJEVEM BIČOVÁNÍ KRISTA.

DETAIL FRESKY S VÝJEVEM BIČOVÁNÍ KRISTA.

NÁHROBKY

V presbytáři jsou umístěny gotické a raně novověké náhrobky, většinou z vápence. První, s dvěma kříži uvnitř a nápisem kolem, nese čitelný zlomek nápisu: …_ET VYNRBERG…_. Další náhrobky z vápence nesou velmi porušené nápisy. Mezi zobrazenými náměty najdeme i dítě ovinuté v zavinovačce, vedle něho je věnec, v němž stojí čáp a kolem něho je nápis: _MEMOR MORTIS OFFICII VIVE_ – náhrobek je tedy pro novorozence. Na dalším je zobrazena čepel dýky a stopy gotického písma. Další náhrobek z dioritu nese uprostřed gotický kříž a nejasné ornamentální motivy, na okraji jsou nepatrné stopy písma.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Vimperk byl poprvé zmíněn roku 1263 jako strážní bod na obchodní cestě. Status města má od roku 1479. Od 14. století zde existuje sklářská a od 15. tiskařská tradice. Historické jádro města od roku 1990 tvoří památkovou zónou. Město má bohatě zachované opevnění s několika baštami a tzv. Černou bránou. Pod náměstím je zachována dvojice roubených dřevěných domů.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Sv. Bartoloměj byl “apoštolem Východu”, kázal v Indii, Frygii a Arménii. Byl umučen pravděpodobně ve Velké Arménii stažením z kůže. Je patronem sedláků, krejčích, pastevců, vinařů, koželuhů, vazačů knih, řezníků, horníků, pekařů, obuvníků, obchodníků s olejem, sýrem a solí. Je rovněž vzýván proti kožním a nervovým chorobám. Atributy sv. Bartoloměje jsou hlava, křest, vlastní kůže a nůž. Svátek sv. Bartoloměje si připomínáme 24. srpna.

Literatura

Vimperk, kostel sv. Bartoloměje. Evidenční list kulturní památky – původní. Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 8. díl V-Ž, Praha 2011. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 4–T-Ž, Praha 1984. František Mareš a Jan Sedláček, Soupis památek, ročník 38. Politický okres prachatický, 1913.