LOKALITA: Chvalšiny
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský kraj
GPS: 48.8540817N, 14.2113192E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel sv. Máří Magdaleny stojí v horní části náměstí.
Zasvěcení: sv. Máří Magdalena
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Raně gotický kostel vznikl kolem poloviny 13. století. Prvotní svatyně byla zřejmě od počátků obklopena hřbitovem, snad již tehdy obehnaným zdí. Někdy na počátku 80. let 15. století se cechy společně s městem rozhodly pro přestavbu a zvětšení kostela. Pro plán a stavbu kostela byl angažován kamenický mistr, který se tou dobou zabýval stavbou kostela sv. Kateřiny v Hořicích. Základy sakristie a kněžiště byly vyměřeny z vnějšku po obvodu starého presbytáře, který tak mohl sloužit nadále k bohoslužbám. Roku 1489 byla dokončena sakristie s kostnicí. Kněžiště bylo zaklenuto roku 1494. Záhy se pokračovalo se stavbou lodi, kde byla roku 1499 dokončena otevřená předsíň s reprezentativním vstupním portálem. Věž byla nejprve založena samostatně a později k ní byly přiloženy obvodové zdi lodi. Kolem roku 1500 převzal stavbu lodi Hans Getzinger z Haslachu. Roku 1507 byl dokončen arkýř na západním štítu lodi, krov a mezi léty 1507-1514 nechal Getziger zaklenout loď variantou kroužené klenby a vymalovat své jméno v jejím vrcholu.
POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.
POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ A VĚŽ.
Stavební podoba
Jednolodní kostel s trojboce zakončeným kněžištěm o dvou polích. Na severu presbytáře je připojena sakristie o dvou klenebních polích a klenutá kostnice v suterénu. Obdélná loď o čtyřech klenebních polích je přístupná portálem v jižní předsíni. Při jižním průčelí lodi vyrůstá hranolová zvonice s jehlancovou střechou. V koutě mezi věží a jihozápadním nárožím lodi vystupuje hranolový schodišťový přístavek. Na severní straně lodi je k dvojici opěráků připojena centrální Růžencová kaple, spojená podél severní zdi úzkou chodbou se sakristií. Kostel má dosud původní krovy z doby výstavby, stejně jako kružbové výplně oken.
POHLED NA KOSTEL OD VÝCHODU.
POHLED NA KOSTEL OD SEVERU.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel byl založen na křižovatce cest, které vedly z Českého Krumlova na Prachatice a druhá cesta směřovala na Horní Planou a Rakousko. Kostel je významným urbanistickým prvkem, který zásadně dotváří charakter zástavby náměstí a svou hmotou se výrazně uplatňuje při dálkových pohledech na obec prakticky ze všech stran i okolních kopců a vytváří tak její charakteristické panorama.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je převážně barokní.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
STŘEDOVĚKÝ VSTUP
Hlavní a jediný dochovaný vstup vede náročně zpracovaným jižním portálem. Sedlový portál nese v nadpraží tympanon se slepou kružbou a po obvodu je lemován válcovými pruty. Tympanon s bohatě profilovaným rámováním zdobí slepá kružba. Uprostřed plochy vystupuje velký kolčí štít s reliéfem preclíku. Při horním okraji je v pásce se stočenými konci vytesáno lámaným gotickým písmem jméno „Jacob Krzechl“. Toto je odkaz na stavebníka jižního portálu s předsíní, pekaře Jakuba Křechla.
POHLED NA TYMPANON JIŽNÍHO PORTÁLU.
SÍŤOVÁ KLENBA
Nejdůležitějším a nejvýznamnějším prvkem kostelní lodi je síťová klenba od mistra Hanse Getzingera z Haslachu. Kolem největšího svorníku ve východní části klenby jsou v osmi segmentech vymalovány květy a plody – lískový ořech, granátové jablko, bodlák a další. Tento svorník svým tvarem a malbou připomíná trnovou korunu. Samotný svorník v podobě trnové koruny mohl také odkazovat na skutečnost, že duchovní správa chvalšinského kostela náležela nedalekému cisterciáckému konventu ve Zlaté Koruně, nazývané původně Svatá Koruna.
POHLED NA SÍŤOVOU KLENBU LODI.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Z uměleckohistorického hlediska má mimořádný význam dochovaný malovaný svitek, nacházející se na klenbě lodi, se jménem Hanse Getzingera, vrchního mistra kamenického cechu na území rožmberského dominia. Do této funkce jej roku 1497 jmenoval Petr z Rožmberka. Podle posledních poznatků pocházel Getzinger z hornorakouského Haslachu, odkud přišel do Českého Krumlova. Ve chvalšinském kostele se v základním principu jedná o prostou valenou klenbu s lomenými lunetami. Na její ploše se rozprostírá dekorativní síť žeber, složená z protínaných, částečně segmentově prohnutých úseků dvakrát vyžlabených žeber.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
V kostele nalezneme dvě původní nástěnné malby, a to zobrazení Dvanácti apoštolů na severní stěně kněžiště a v lodi kostela výjev Posledního soudu. Malba Dvanácti apoštolů pochází asi z počátku 16. století. Apoštolové stojí v řadě vedle sebe a nad jejich hlavami se v oblacích vznáší polopostava žehnajícího Krista, doprovázená po stranách dvěma anděly. Apoštolové jsou zobrazeni čelně nebo mírně pootočení, pohybují typově diferencovanými hlavami a ruce zaměstnávají prezentací atributů, přidržováním rouch a gestikulací. V lodi kostela nad triumfálním obloukem se nachází pozdně středověká malba Posledního soudu. V centru obrazu trůní Kristus na oblouku duhy s nohama na zemském glóbu. Po Kristově pravici klečí Panna Marie a naproti ní klečí sv. Jan Křtitel. Dále napravo je situována pekelná sféra s drobnými postavami ďáblů a skupinou zavržených. Součástí kompozice jsou také postavy vstávající z otevřených hrobů umístěné v partiích pod duhovým obloukem. Pod postavou Panny Marie je vepsáno jméno Jacob Pecka a letopočet 1514. Mezi jménem a letopočtem je namalován štítek se znakem cechu pekařů. Ikonografie Posledního soudu ve Chvalšinách vychází z děl druhé a třetí generace nizozemské a německé pozdně gotické malby. Oproti převážně hieraticky komponovaným Posledním soudům byzantské a italské provenience jsou severské pozdně gotické obrazy charakteristické menším měřítkem, pokročilým realismem, narativním rozvinutím výjevů a příklonem k horizontální kompozici, která lépe vyhovuje potřebě zdůraznit symboliku kladné a záporné strany. Zasvěcení kostela náleží sv. Máří Magdaleny. O Marii Magdaleně se dovídáme z evangelií a legendistické literatury. Podle evangelistů Marka a Lukáše byla posedlá a Kristus z ní vyhnal sedm démonů. S Marií Magdalenou byla ztotožňována hříšnice (nevěstka), která podle evangelií při hostině v domě jednoho z farizeů přišla s alabastrovou nádobkou plnou vonného oleje a s pláčem přistoupila zezadu ke Kristu a začala mu nohy smáčet slzami, otírat svými vlasy, líbat a mazat vzácným olejem. Kristus gesto ženy prezentoval jako kajícný úkon a odpustil jí hříchy.
NÁSTĚNNÁ MALBA POSLEDNÍHO SOUDU NAD TRIUMFÁLNÍM OBLOUKEM.
NÁSTĚNNÁ MALBA DVANÁCTI APOŠTOLŮ NA SEVERNÍ STĚNĚ KNĚŽIŠTĚ.