Naviguj na sou\u0159adnice<\/a>\r\nP\u0159\u00edstup: Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie se nach\u00e1z\u00ed na n\u00e1vsi obce Bukovec bl\u00edzko u autobusov\u00e9 zast\u00e1vky na m\u00edrn\u00e9 vyv\u00fd\u0161enin\u011b. Kostel je obklopen statn\u00fdmi l\u00edpami a ka\u0161tany.
![\"POHLED](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz:1443\/ishp\/BUKOVEC_1.JPG\")
<\/p>
POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROV\u00ddCHODU.<\/p><\/p>\r\n
Zasv\u011bcen\u00ed<\/b>: Nanebevzet\u00ed Panny Marie<\/p>\r\n
Status<\/b>: Farn\u00ed kostel.<\/p>\r\n\r\nStavebn\u00ed f\u00e1ze<\/b><\/h3>\r\n
<\/b>Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie v Bukovci je p\u016fvodn\u011b rom\u00e1nsk\u00fd kostel z doby kolem roku 1200. Jednalo se o star\u00fd pevnostn\u00ed kostel. Z p\u016fvodn\u00edho rom\u00e1nsk\u00e9ho kostela se dochovala v\u011b\u017e se sdru\u017een\u00fdm oknem a rom\u00e1nsk\u00fdm p\u016flkruhov\u00fdm port\u00e1lkem na tribun\u011b, kter\u00fd byl v baroku nahrazen kruchtou, a kv\u00e1d\u0159\u00edkov\u00fdm zdivem pod\u00e9l lodi. Ch\u00f3r byl p\u0159istav\u011bn kolem roku 1300. V prvn\u00ed polovin\u011b 14. stolet\u00ed do\u0161lo k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed kostela. P\u0159i gotick\u00e9 p\u0159estavb\u011b byl kostel roz\u0161\u00ed\u0159en o presbyt\u00e1\u0159 s \u017eebrov\u00fdmi klenbami, gotick\u00fdm sanktu\u00e1\u0159em a sedilem (v kostele nebo st\u0159edov\u011bk\u00e9m dom\u011b v\u00fdklenek se sedadlem). Kostel byl upraven roku 1722. V 18. stolet\u00ed byl kostel uvnit\u0159 restaurov\u00e1n, 1855 pak zvenku, a je\u0161t\u011b p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou opat\u0159en novou malbou.
![\"POHLED](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz:1443\/ishp\/BUKOVEC_2.JPG\")
<\/p>
POHLED NA KOSTEL Z JIHU.<\/p>
![\"POHLED](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz:1443\/ishp\/BUKOVEC_3.JPG\")
<\/p>
POHLED NA Z\u00c1PADN\u00cd PR\u016e\u010cEL\u00cd KOSTELA.<\/p><\/p>\r\n\r\n
Stavebn\u00ed podoba<\/b><\/h3>\r\n
<\/b>Jedn\u00e1 se o jednolodn\u00ed orientovan\u00fd kostel s v\u011b\u017e\u00ed v ose z\u00e1padn\u00edho pr\u016f\u010del\u00ed. Na ji\u017en\u00ed stran\u011b se nach\u00e1z\u00ed p\u0159eds\u00ed\u0148 a k v\u00fdchodn\u00edmu ch\u00f3ru na severu p\u0159il\u00e9h\u00e1 patrov\u00e1 sakristie. Pr\u016f\u010del\u00ed lodi i ch\u00f3ru je opat\u0159eno op\u011brn\u00fdmi pil\u00ed\u0159i. Okna jsou lomen\u00e1 s hlubok\u00fdmi ost\u011bn\u00edmi s p\u016fvodn\u00edmi kru\u017ebami. Ji\u017en\u00ed lomen\u00fd a bohat\u011b profilovan\u00fd vstupn\u00ed port\u00e1l kryje p\u0159eds\u00ed\u0148. Hranolov\u00e1 v\u011b\u017e je hladce om\u00edtan\u00e1 a je opat\u0159ena \u00fazk\u00fdmi ok\u00e9nky. Z boku ji kryje vykrajovan\u00fd \u0161t\u00edt kostela. St\u0159echy jsou valbov\u00e9 a pultov\u00e9, na v\u011b\u017ei je n\u00edzk\u00fd stan. Interi\u00e9r lodi je osv\u011btlen\u00fd dv\u011bma okny a kryje jej kazetov\u00fd strop s ornament\u00e1ln\u00ed malbou. V z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti je vlo\u017eena sloupky podep\u0159en\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 kruchta. V\u00edt\u011bzn\u00fd oblouk s lomenou archivoltou se otev\u00edr\u00e1 do ch\u00f3ru, zaklenut\u00e9ho jedn\u00edm polem k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 klenby a z\u00e1v\u011brem. \u017debra jsou hru\u0161kov\u00e1. V ji\u017en\u00ed zdi ch\u00f3ru je zachov\u00e1n profilovan\u00fd r\u00e1m sedile, v severn\u00ed sanktu\u00e1\u0159. Sakristie je p\u0159\u00edstupn\u00e1 sedlov\u00fdm port\u00e1lem, m\u00e1 valenou tunelovou klenbu s lunetami.
![\"POHLED](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz:1443\/ishp\/BUKOVEC_4.JPG\")
<\/p>
POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZ\u00c1PADU<\/p>
![\"POHLED](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz:1443\/ishp\/BUKOVEC_5.JPG\")
<\/p>
POHLED NA PRESBYT\u00c1\u0158 KOSTELA.<\/p><\/p>\r\n\r\n
Zasazen\u00ed do krajiny a historick\u00fd v\u00fdznam m\u00edsta<\/b><\/h3>\r\n
Jedn\u00e1 se o jednu z nejstar\u0161\u00edch staveb v okrese, kter\u00e1 dokl\u00e1d\u00e1 st\u00e1\u0159\u00ed zdej\u0161\u00edho os\u00eddlen\u00ed. V kostele se konaj\u00ed m\u0161e, koncerty nebo dokonce i svatby. Do kostele doj\u00ed\u017ed\u00ed d\u011bti z nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch c\u00edrkevn\u00edch \u0161kol.<\/p>\r\n\r\n
Vybaven\u00ed kostela<\/b><\/h3>\r\n
<\/b>V kostele se nach\u00e1z\u00ed barokn\u00ed vybaven\u00ed. Na hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159i z druh\u00e9 poloviny 18. stolet\u00ed se nach\u00e1z\u00ed gotick\u00e1 socha Madony z druh\u00e9 \u010dtvrtiny 15. stolet\u00ed.<\/p>\r\n\r\nDuchovn\u00ed prvky<\/b><\/h3>\r\n
<\/b>
PIETA<\/p>V kostele se nach\u00e1z\u00ed gotick\u00e1 pieta z 1. poloviny 15. stolet\u00ed. Pieta je zobrazen\u00ed Panny Marie na kl\u00edn\u011b s t\u011blem Krista po jeho sn\u011bt\u00ed z k\u0159\u00ed\u017ee vyvinut\u00e9 ze sc\u00e9ny Oplak\u00e1v\u00e1n\u00ed izolov\u00e1n\u00edm obou postav. Italsk\u00fd v\u00fdraz piet\u00e0 znamen\u00e1 soucit, slitov\u00e1n\u00ed, l\u00edtost apod. Michelangelova Pieta zobrazuje vnit\u0159n\u00ed utrpen\u00ed Matky Bo\u017e\u00ed, kter\u00e1, dr\u017e\u00edc na kl\u00edn\u011b umu\u010den\u00e9ho Je\u017e\u00ed\u0161e, je osamocena ve ztr\u00e1t\u011b sv\u00e9ho jedin\u00e9ho syna.
ZVONY<\/p>Roku 1777 odlil zvona\u0159 Jakub Seitz z Plzn\u011b velk\u00e9 zvony. Zvony byly v roce 1917 roztaveny. \u010cesk\u00fd kn\u011bz Josef Ja\u010dka obstaral nov\u00fd zvon, kter\u00fd pravd\u011bpodobn\u011b padl za ob\u011b\u0165 druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Kn\u011bz Ja\u010dka se po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce p\u0159i jedn\u00e9 m\u0161i pokusil modlit se a nechal v\u011b\u0159\u00edc\u00ed zp\u00edvat jen \u010desky, co\u017e mu p\u0159ineslo st\u00ed\u017enosti a protestn\u00ed ozn\u00e1men\u00ed na fa\u0159e.
H\u0158BITOV<\/p>H\u0159bitov se d\u0159\u00edve nach\u00e1zel okolo kostela, potom byl p\u0159em\u00edst\u011bn pobl\u00ed\u017e pozd\u011bj\u0161\u00ed cihelny a kone\u010dn\u011b jako centr\u00e1ln\u00ed h\u0159bitov pro celou farnost za Mal\u00fdm Malahovem a pat\u0159il nap\u016fl c\u00edrkvi a obci.
KAZETOV\u00dd STROP REKONSTRUKCE<\/p>D\u0159ev\u011bn\u00fd kazetov\u00fd strop poch\u00e1z\u00ed z renesan\u010dn\u00ed doby.<\/p>\r\n\r\n
Duchovn\u00ed kontext<\/b><\/h3>\r\n
HISTORICK\u00dd<\/p>Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci Bukovec poch\u00e1z\u00ed z roku 1177. V tomto roce byla bratry Mutinou a Dobrohostem z Bukovce postavena tvrz a pozd\u011bji kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie. Bukovec byl s\u00eddlem farnosti, ke kter\u00e9 pat\u0159ily je\u0161t\u011b vesnice Doubrava, Mal\u00fd Malahov, \u010ce\u010dovice, \u0160lovice, Nemn\u011bnice, \u010cernovice, samota Sv. Barbora, jako\u017e i Hradi\u0161\u0165any v okrese St\u0159\u00edbro a V\u0161ekary a \u0160t\u00edchov, kter\u00e9 d\u0159\u00edv\u011b m\u011bly alespo\u0148 n\u011bmeckou men\u0161inu, posl\u00e9ze byly \u010desk\u00e9. Obec \u010dasto m\u011bnila majitele: Velharti\u010dt\u00ed, Gut\u0161tejn\u0161t\u00ed, vladykov\u00e9 z Ronspergu, Ro\u017emberkov\u00e9, a roku 1546 Lobkovicov\u00e9, kte\u0159\u00ed obec sjednotili s hor\u0161ovsk\u00fdm panstv\u00edm. Panstv\u00ed roku 1623 zkonfiskovali Trauttmansdorfov\u00e9. Trauttmansdorffov\u00e9 jsou rakousk\u00fd \u0161lechtick\u00fd rod, p\u016fvodn\u011b ze \u0160t\u00fdrska, od 17. stolet\u00ed usazen\u00fd v \u010cech\u00e1ch. V roce 1598 byli pov\u00fd\u0161eni do pansk\u00e9ho stavu, v\u00fdznamn\u00fd diplomat a dvo\u0159an Maxmili\u00e1n Trauttmansdorff (1584\u20131650) dos\u00e1hl hrab\u011bc\u00edho titulu roku 1623. Tento \u0161lechtick\u00fd rod nechali roku 1771 p\u0159estav\u011bt zanedbanou tvrz na barokn\u00ed loveck\u00fd z\u00e1mek, kter\u00fd byl pozd\u011bji p\u0159enech\u00e1n k vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed m\u00edstn\u00edmu far\u00e1\u0159i.
V\u00ddZDOBA A IKONOGRAFIE<\/p>Kostel je zasv\u011bcen Nanebevzet\u00ed Panny Marie. Nanebevzet\u00ed Panny Marie je podle u\u010den\u00ed katolick\u00e9 c\u00edrkve a pravoslavn\u00fdch c\u00edrkv\u00ed ud\u00e1lost v d\u011bjin\u00e1ch sp\u00e1sy, p\u0159i n\u00ed\u017e byla Je\u017e\u00ed\u0161ova matka Maria s t\u011blem i du\u0161\u00ed vzata do nebesk\u00e9 sl\u00e1vy. U\u010den\u00ed se op\u00edr\u00e1 o apokryfn\u00ed literaturu a katolickou tradici a roz\u0161\u00ed\u0159ilo se tak\u00e9 d\u00edky vypr\u00e1v\u011bn\u00ed ve Zlat\u00e9 legend\u011b. Tento sv\u00e1tek p\u0159ipad\u00e1 na 15. srpna.\r\n
Literatura<\/b><\/h3>\r\nPetr Kokaisl a Pavla Kokaislov\u00e1, Kostely a kaple v doma\u017elick\u00e9m okrese. Po stop\u00e1ch sou\u010dasn\u00fdch i zanikl\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch pam\u00e1tek., Praha, 1999. Hynek Rul\u00ed\u0161ek, Slovn\u00edk k\u0159es\u0165ansk\u00e9 ikonografie: Postavy, atributy, symboly, \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, 2006. Bukovec, kostel Nanebevzet\u00ed P. Marie. Eviden\u010dn\u00ed list kulturn\u00ed pam\u00e1tky \u2013 p\u016fvodn\u00ed.\r\n\r\n\t\t\t\t\t
<\/div>\r\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
LOKALITA:\u00a0Bukovec Okres: Plze\u0148-jih Kraj: Plze\u0148sk\u00fd kraj GPS: 49.5866172N, 12.9949378E Naviguj na sou\u0159adnice P\u0159\u00edstup: Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie se nach\u00e1z\u00ed na n\u00e1vsi obce Bukovec bl\u00edzko u autobusov\u00e9 zast\u00e1vky na m\u00edrn\u00e9 vyv\u00fd\u0161enin\u011b. Kostel je obklopen statn\u00fdmi l\u00edpami a ka\u0161tany. POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROV\u00ddCHODU. Zasv\u011bcen\u00ed: Nanebevzet\u00ed Panny Marie Status: Farn\u00ed kostel. Stavebn\u00ed f\u00e1ze Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1137,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-496","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/496","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=496"}],"version-history":[{"count":47,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/496\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14485,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/496\/revisions\/14485"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1137"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=496"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
![\"Kostel](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/02\/WikiLogoSmallBlue.png\")
<\/a><\/p><\/p>\r\n