Naviguj na sou\u0159adnice<\/a>\r\nP\u0159\u00edstup: Kostel se nach\u00e1z\u00ed ji\u017en\u011b od n\u00e1m\u011bst\u00ed Svobody pobl\u00ed\u017e m\u011bstsk\u00fdch hradeb.<\/p>\r\n
Zasv\u011bcen\u00ed<\/b>: Nanebevzet\u00ed Panny Marie<\/p>\r\n
Status<\/b>: Farn\u00ed kostel.<\/p>\r\n\r\nStavebn\u00ed f\u00e1ze<\/b><\/h3>\r\n
<\/b>P\u016fvodn\u011b pozdn\u011b rom\u00e1nsk\u00fd kostel byl zalo\u017een\u00fd ve 2. \u010dtvrtin\u011b 13. stolet\u00ed. Z nejstar\u0161\u00ed stavebn\u00ed etapy se dochoval presbyt\u00e1\u0159 s n\u00e1ro\u017en\u00edmi p\u0159\u00edporami, k n\u011bmu\u017e z obou stran p\u0159il\u00e9haly dnes nedochovan\u00e9 v\u011b\u017ee. Ji\u017en\u00ed v\u011b\u017e byla odbouran\u00e1 patrn\u011b v 18. stolet\u00ed a severn\u00ed v\u011b\u017e a\u017e na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. V roce 1902 byla zbo\u0159ena jej\u00ed horn\u00ed \u010d\u00e1st a o dva roky pozd\u011bji, v roce 1904, byla nahrazena sou\u010dasnou v\u011b\u017e\u00ed p\u0159istav\u011bnou k jej\u00ed severn\u00ed st\u011bn\u011b. K nejstar\u0161\u00ed stavebn\u00ed f\u00e1zi n\u00e1le\u017e\u00ed patrn\u011b i v\u00fdstavba hlavn\u00ed lodi se z\u00e1padn\u00edm port\u00e1lem a zazd\u011bn\u00fdmi ji\u017en\u00edmi ok\u00e9nky. Ve 2. polovin\u011b 14. stolet\u00ed do\u0161lo ke gotick\u00e9 p\u0159estavb\u011b lodi, jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed bylo p\u0159ipojen\u00ed bo\u010dn\u00edch lod\u00ed. V pr\u016fb\u011bhu 1. poloviny 16. stolet\u00ed z\u00edskala hlavn\u00ed lo\u010f pozdn\u011b gotick\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 klenby. Barokn\u00ed p\u0159estavba prob\u011bhla ve dvou hlavn\u00edch etap\u00e1ch. V letech 1745-1747 m\u011blo doj\u00edt k postaven\u00ed kruchty a empor, \u00faprav\u011b st\u011bn a prolomen\u00ed oken v bo\u010dn\u00edch lod\u00edch, presbyt\u00e1\u0159i a sakristii. Uveden\u00e9 barokn\u00ed \u00fapravy provedl stavitel Tom\u00e1\u0161 P\u00f6tzl. Rovn\u011b\u017e byla proveden\u00e1 mal\u00ed\u0159sk\u00e1 a \u0161tukov\u00e1 v\u00fdzdoba interi\u00e9ru. Druh\u00e1 f\u00e1ze barokn\u00ed p\u0159estavby prob\u00edhala v letech 1765-1768 p\u0159edev\u0161\u00edm v prostoru presbyt\u00e1\u0159e. Klenbu presbyt\u00e1\u0159e spolu s dal\u0161\u00edmi \u00fapravami provedl pol\u00edr M. Neuner z Jihlavy.
![\"POHLED](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz:1443\/ishp\/PLANAUMR_NPM_1.JPG\")
<\/p>
POHLED NA Z\u00c1PADN\u00cd PR\u016e\u010cEL\u00cd KOSTELA.<\/p>
![\"POHLED](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz:1443\/ishp\/PLANAUMR_NPM_2.JPG\")
<\/p>
POHLED NA POLYGON\u00c1LN\u00cd KN\u011a\u017dI\u0160T\u011a A V\u011a\u017d.<\/p><\/p>\r\n\r\n
Stavebn\u00ed podoba<\/b><\/h3>\r\n
<\/b>Trojlodn\u00ed bazilika je opat\u0159en\u00e1 trojboce uzav\u0159en\u00fdm presbyt\u00e1\u0159em, k n\u011bmu\u017e na ji\u017en\u00ed stran\u011b p\u0159il\u00e9h\u00e1 \u010dtvercov\u00e1 kaple a obd\u00e9ln\u00e1 sakristie. Na severn\u00ed stran\u011b se nal\u00e9z\u00e1 vstupn\u00ed prostor b\u00fdval\u00e9ho p\u0159\u00edzem\u00ed v\u011b\u017ee, na kter\u00fd navazuje novobarokn\u00ed hranolov\u00e1 v\u011b\u017e. Z\u00e1padn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed kostela vrchol\u00ed vysok\u00fdm t\u0159\u00edpatrov\u00fdm \u0161t\u00edtem s volutami po stran\u00e1ch. Uprost\u0159ed se nal\u00e9z\u00e1 hrotit\u00fd port\u00e1l s postrann\u00edmi sloupky. Nad n\u00edm je um\u00edst\u011bn\u00e9 vysok\u00e9 hrotit\u00e9 okno a po jeho boc\u00edch dal\u0161\u00ed dv\u011b segmentov\u011b uzav\u0159en\u00e1 okna. Bo\u010dn\u00ed st\u011bny jsou \u010dlen\u011bn\u00e9 vysok\u00fdmi okny s \u0161ambr\u00e1nami s klen\u00e1ky. Hranolov\u00e1 v\u011b\u017e m\u00e1 osmibokou nadstavbu s ochozem a je ukon\u010den\u00e1 cibulovou b\u00e1n\u00ed s lucernou. Prostorn\u00e1 hlavn\u00ed lo\u010f v sob\u011b spojuje gotick\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 \u017eebrov\u00e9 klenby se \u0161tukovou v\u00fdzdobou pozdn\u00edho baroka. St\u011bny trojlod\u00ed jsou \u010dlen\u011bn\u00e9 rokokov\u00fdmi pilastry. Nad bo\u010dn\u00edmi lod\u011bmi jsou vzty\u010deny empory a v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti kostela je um\u00edst\u011bn\u00e1 kruchta. Jejich poprsnice jsou konvexn\u011b vypjat\u00e9 do lodi. Presbyt\u00e1\u0159 je klenut\u00fd barokn\u00ed plackou se \u0161tukov\u00fdm r\u00e1mem s bohatou rostlinou v\u00fdzdobou a v z\u00e1v\u011bru konchou. Do lodi se otev\u00edr\u00e1 hrotit\u00fdm v\u00edt\u011bzn\u00fdm obloukem.
![\"POHLED](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz:1443\/ishp\/PLANAUMR_NPM_3.JPG\")
<\/p>
POHLED DO INTERI\u00c9RU KOSTELA.<\/p>
![\"POHLED](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz:1443\/ishp\/PLANAUMR_NPM_5.JPG\")
<\/p>
POHLED DO BO\u010cN\u00cd LODI.<\/p><\/p>\r\n\r\n
Zasazen\u00ed do krajiny a historick\u00fd v\u00fdznam m\u00edsta<\/b><\/h3>\r\n
Mohutn\u00e1 trojlodn\u00ed bazilika Nanebevzet\u00ed Panny Marie je v\u00fdznamnou dominantou obce Plan\u00e1. U b\u00fdval\u00e9 h\u0159bitovn\u00ed zdi, kter\u00e1 navazovala na hradby m\u011bstsk\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed, se nal\u00e9z\u00e1 n\u011bkolik hodnotn\u00fdch n\u00e1hrobn\u00edk\u016f. V kosteln\u00ed v\u011b\u017ei je dnes um\u00edst\u011bn\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 galerie. Kostel je spolu se sousedn\u00ed farou od roku 1958 chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka.
![\"POHLED](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz:1443\/ishp\/PLANAUMR_NPM_6.JPG\")
<\/p>
POHLED NA KOSTEL Z JI\u017dN\u00cd STRANY.<\/p><\/p>\r\n\r\n
Vybaven\u00ed kostela<\/b><\/h3>\r\n
<\/b>Za\u0159\u00edzen\u00ed kostela je barokn\u00ed, poch\u00e1z\u00ed z 18. stolet\u00ed.<\/p>\r\n\r\nDuchovn\u00ed prvky<\/b><\/h3>\r\n
<\/b>
KAPLE<\/p>Mezi v\u00fdchodn\u00ed zd\u00ed ji\u017en\u00ed bo\u010dn\u00ed lodi a sakristi\u00ed le\u017e\u00ed b\u00fdval\u00e1 Kalmbersk\u00e1 kaple, kter\u00e1 je klenut\u00e1 plackovou klenbou. Kaple uchov\u00e1v\u00e1 fresku Korunov\u00e1n\u00ed Panny Marie od pl\u00e1nsk\u00e9ho rod\u00e1ka V. S. T. Schmidta z roku 1748.
N\u00c1HROBN\u00cd KAMENY<\/p>V kostele se dochovaly n\u00e1hrobn\u00ed kameny z 15. a 16. stolet\u00ed, kter\u00e9 byly vytvo\u0159eny pro \u010dleny pl\u00e1nsk\u00fdch patricijsk\u00fdch rodin. V ji\u017en\u00ed bo\u010dn\u00ed lodi a za kazatelnou se nal\u00e9zaj\u00ed n\u00e1hrobn\u00edky Viktorina ze \u017deberka z roku 1500 a Al\u017eb\u011bty z R\u00fdzmberka z roku 1507. Vn\u011b presbyt\u00e1\u0159e je um\u00edst\u011bna kamenn\u00e1 tumba z roku 1715, pat\u0159\u00edc\u00ed rodin\u011b zn\u00e1m\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e a profesora Josefa Franti\u0161ka L\u00f6wa z Erlsfeldu, kter\u00fd byl dvorn\u00edm l\u00e9ka\u0159em c\u00edsa\u0159e Leopolda I. a rektorem Karlovy univerzity.<\/p>\r\n\r\n
Duchovn\u00ed kontext<\/b><\/h3>\r\n
HISTORICK\u00dd<\/p>Nejstar\u0161\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va o Plan\u00e9 poch\u00e1z\u00ed z roku 1251, kdy kr\u00e1l V\u00e1clav I. ud\u011blil patron\u00e1tn\u00ed pr\u00e1vo nad pl\u00e1nsk\u00fdm kostelem cisterci\u00e1ck\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru v nedalek\u00e9m Waldassenu v Horn\u00ed Falci. V z\u00e1pisu se neuv\u00e1d\u00ed, zda se jednalo o kostel sv. Petra a Pavla, nebo tehdy v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie. Chr\u00e1m, kter\u00fd byl ji\u017e v ran\u00e9 gotice opat\u0159en dv\u011bma hranolov\u00fdmi v\u011b\u017eemi pod\u00e9l presbyt\u00e1\u0159e, nem\u00e1 mezi kostely v okoln\u00edch m\u011bstech obdoby a vypov\u00edd\u00e1 o d\u016fle\u017eitosti ran\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e9 Plan\u00e9.
V\u00ddZDOBA A IKONOGRAFIE<\/p>Kostel je zasv\u011bcen Nanebevzet\u00ed Panny Marie. V\u00fdraz ozna\u010duje ud\u00e1lost, p\u0159i n\u00ed\u017e byla Panna Marie vzata do nebe s du\u0161\u00ed i t\u011blem t\u0159i dny po sv\u00e9 smrti. B\u00fdv\u00e1 zobrazov\u00e1na na tr\u016fnu, nesen\u00e1 do v\u00fd\u0161e and\u011blsk\u00fdmi sbory, je\u017e \u010dasto hraj\u00ed na hudebn\u00ed n\u00e1stroje. U\u010den\u00ed se op\u00edr\u00e1 o apokryfn\u00ed literaturu 3. a 4. stolet\u00ed a tradici katolick\u00e9 c\u00edrkve. Roz\u0161\u00ed\u0159ilo se d\u00edky vypr\u00e1v\u011bn\u00ed ve Zlat\u00e9 legend\u011b. V pl\u00e1nsk\u00e9m kostele je Panna Marie \u00fast\u0159edn\u00edm motivem hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e a prav\u00e9ho bo\u010dn\u00edho olt\u00e1\u0159e, kter\u00e9 navrhl Adam Lauterer. Patronka kostela je d\u00e1le vyobrazen\u00e1 na olt\u00e1\u0159n\u00edm obraze v severn\u00ed bo\u010dn\u00ed lodi. Samotn\u00e1 malba je patrn\u011b italsk\u00e9ho p\u016fvodu a poch\u00e1z\u00ed ze 16. stolet\u00ed.\r\n
Literatura<\/b><\/h3>\r\nEmanuel Poche (ed.), Um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky \u010cech 3, Praha 1980. James Hall, Slovn\u00edk n\u00e1m\u011bt\u016f a symbol\u016f ve v\u00fdtvarn\u00e9m um\u011bn\u00ed, Praha 1991. Jan Pelant, M\u011bsta a m\u011bste\u010dka Z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho kraje: stru\u010dn\u00e9 d\u011bjiny, sou\u010dasnost a v\u00fdb\u011brov\u00e1 bibliografie 129 m\u00edst, Plze\u0148 1988. Pam\u00e1tkov\u00fd katalog NP\u00da, katalogov\u00e9 \u010d\u00edslo 1000128737, dostupn\u00e9: pamatkovykatalog.cz. Zden\u011bk Proch\u00e1zka, Pl\u00e1nsko a Tachovsko =: Planer und Tachauer Region, Doma\u017elice 2002.\r\n\r\n\t\t\t\t\t
<\/div>\r\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
LOKALITA:\u00a0Plan\u00e1 u Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed Okres: Tachov Kraj: Plze\u0148sk\u00fd kraj GPS: 49.8673664N, 12.7375597E Naviguj na sou\u0159adnice P\u0159\u00edstup: Kostel se nach\u00e1z\u00ed ji\u017en\u011b od n\u00e1m\u011bst\u00ed Svobody pobl\u00ed\u017e m\u011bstsk\u00fdch hradeb. Zasv\u011bcen\u00ed: Nanebevzet\u00ed Panny Marie Status: Farn\u00ed kostel. Stavebn\u00ed f\u00e1ze P\u016fvodn\u011b pozdn\u011b rom\u00e1nsk\u00fd kostel byl zalo\u017een\u00fd ve 2. \u010dtvrtin\u011b 13. stolet\u00ed. Z nejstar\u0161\u00ed stavebn\u00ed etapy se dochoval presbyt\u00e1\u0159 s n\u00e1ro\u017en\u00edmi […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1133,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-484","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/484","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=484"}],"version-history":[{"count":48,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/484\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14530,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/484\/revisions\/14530"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1133"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=484"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
![\"Kostel](\"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/02\/WikiLogoSmallBlue.png\")
<\/a><\/p><\/p>\r\n