{"id":483,"date":"2023-08-01T18:09:07","date_gmt":"2023-08-01T16:09:07","guid":{"rendered":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-sv-mari-magdaleny-5\/"},"modified":"2023-08-01T18:09:08","modified_gmt":"2023-08-01T16:09:08","slug":"kostel-sv-mari-magdaleny-2","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-sv-mari-magdaleny-2\/","title":{"rendered":"Kostel sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdaleny"},"content":{"rendered":"

\"Kostel<\/a><\/p><\/p>\r\n

LOKALITA:\u00a0<\/b>Chval\u0161iny<\/p>\r\n

Okres: \u010cesk\u00fd Krumlov<\/p>\r\n

Kraj: Jiho\u010desk\u00fd kraj<\/p>\r\n

GPS: 48.8540817N, 14.2113192E<\/p>\r\nNaviguj na sou\u0159adnice<\/a>\r\n

P\u0159\u00edstup: Kostel sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdaleny stoj\u00ed v horn\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\r\n

Zasv\u011bcen\u00ed<\/b>: sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdalena<\/p>\r\n

Status<\/b>: Farn\u00ed kostel.<\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed f\u00e1ze<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Ran\u011b gotick\u00fd kostel vznikl kolem poloviny 13. stolet\u00ed. Prvotn\u00ed svatyn\u011b byla z\u0159ejm\u011b od po\u010d\u00e1tk\u016f obklopena h\u0159bitovem, snad ji\u017e tehdy obehnan\u00fdm zd\u00ed. N\u011bkdy na po\u010d\u00e1tku 80. let 15. stolet\u00ed se cechy spole\u010dn\u011b s m\u011bstem rozhodly pro p\u0159estavbu a zv\u011bt\u0161en\u00ed kostela. Pro pl\u00e1n a stavbu kostela byl anga\u017eov\u00e1n kamenick\u00fd mistr, kter\u00fd se tou dobou zab\u00fdval stavbou kostela sv. Kate\u0159iny v Ho\u0159ic\u00edch. Z\u00e1klady sakristie a kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b byly vym\u011b\u0159eny z vn\u011bj\u0161ku po obvodu star\u00e9ho presbyt\u00e1\u0159e, kter\u00fd tak mohl slou\u017eit nad\u00e1le k bohoslu\u017eb\u00e1m. Roku 1489 byla dokon\u010dena sakristie s kostnic\u00ed. Kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b bylo zaklenuto roku 1494. Z\u00e1hy se pokra\u010dovalo se stavbou lodi, kde byla roku 1499 dokon\u010dena otev\u0159en\u00e1 p\u0159eds\u00ed\u0148 s reprezentativn\u00edm vstupn\u00edm port\u00e1lem. V\u011b\u017e byla nejprve zalo\u017eena samostatn\u011b a pozd\u011bji k n\u00ed byly p\u0159ilo\u017eeny obvodov\u00e9 zdi lodi. Kolem roku 1500 p\u0159evzal stavbu lodi Hans Getzinger z Haslachu. Roku 1507 byl dokon\u010den ark\u00fd\u0159 na z\u00e1padn\u00edm \u0161t\u00edtu lodi, krov a mezi l\u00e9ty 1507-1514 nechal Getziger zaklenout lo\u010f variantou krou\u017een\u00e9 klenby a vymalovat sv\u00e9 jm\u00e9no v jej\u00edm vrcholu.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA KOSTEL OD JIHOV\u00ddCHODU.<\/p>

\"POHLED<\/p>

POHLED NA Z\u00c1PADN\u00cd PR\u016e\u010cEL\u00cd A V\u011a\u017d.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed podoba<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Jednolodn\u00ed kostel s trojboce zakon\u010den\u00fdm kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm o dvou pol\u00edch. Na severu presbyt\u00e1\u0159e je p\u0159ipojena sakristie o dvou klenebn\u00edch pol\u00edch a klenut\u00e1 kostnice v suter\u00e9nu. Obd\u00e9ln\u00e1 lo\u010f o \u010dty\u0159ech klenebn\u00edch pol\u00edch je p\u0159\u00edstupn\u00e1 port\u00e1lem v ji\u017en\u00ed p\u0159eds\u00edni. P\u0159i ji\u017en\u00edm pr\u016f\u010del\u00ed lodi vyr\u016fst\u00e1 hranolov\u00e1 zvonice s jehlancovou st\u0159echou. V kout\u011b mezi v\u011b\u017e\u00ed a jihoz\u00e1padn\u00edm n\u00e1ro\u017e\u00edm lodi vystupuje hranolov\u00fd schodi\u0161\u0165ov\u00fd p\u0159\u00edstavek. Na severn\u00ed stran\u011b lodi je k dvojici op\u011br\u00e1k\u016f p\u0159ipojena centr\u00e1ln\u00ed R\u016f\u017eencov\u00e1 kaple, spojen\u00e1 pod\u00e9l severn\u00ed zdi \u00fazkou chodbou se sakristi\u00ed. Kostel m\u00e1 dosud p\u016fvodn\u00ed krovy z doby v\u00fdstavby, stejn\u011b jako kru\u017ebov\u00e9 v\u00fdpln\u011b oken.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA KOSTEL OD V\u00ddCHODU.<\/p>

\"POHLED<\/p>

POHLED NA KOSTEL OD SEVERU.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Zasazen\u00ed do krajiny a historick\u00fd v\u00fdznam m\u00edsta<\/b><\/h3>\r\n

Kostel byl zalo\u017een na k\u0159i\u017eovatce cest, kter\u00e9 vedly z \u010cesk\u00e9ho Krumlova na Prachatice a druh\u00e1 cesta sm\u011b\u0159ovala na Horn\u00ed Planou a Rakousko. Kostel je v\u00fdznamn\u00fdm urbanistick\u00fdm prvkem, kter\u00fd z\u00e1sadn\u011b dotv\u00e1\u0159\u00ed charakter z\u00e1stavby n\u00e1m\u011bst\u00ed a svou hmotou se v\u00fdrazn\u011b uplat\u0148uje p\u0159i d\u00e1lkov\u00fdch pohledech na obec prakticky ze v\u0161ech stran i okoln\u00edch kopc\u016f a vytv\u00e1\u0159\u00ed tak jej\u00ed charakteristick\u00e9 panorama.<\/p>\r\n\r\n

Vybaven\u00ed kostela<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Vybaven\u00ed kostela je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b barokn\u00ed.

\"POHLED<\/p>

POHLED DO INTERI\u00c9RU KOSTELA.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed prvky<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>

ST\u0158EDOV\u011aK\u00dd VSTUP<\/p>Hlavn\u00ed a jedin\u00fd dochovan\u00fd vstup vede n\u00e1ro\u010dn\u011b zpracovan\u00fdm ji\u017en\u00edm port\u00e1lem. Sedlov\u00fd port\u00e1l nese v nadpra\u017e\u00ed tympanon se slepou kru\u017ebou a po obvodu je lemov\u00e1n v\u00e1lcov\u00fdmi pruty. Tympanon s bohat\u011b profilovan\u00fdm r\u00e1mov\u00e1n\u00edm zdob\u00ed slep\u00e1 kru\u017eba. Uprost\u0159ed plochy vystupuje velk\u00fd kol\u010d\u00ed \u0161t\u00edt s reli\u00e9fem precl\u00edku. P\u0159i horn\u00edm okraji je v p\u00e1sce se sto\u010den\u00fdmi konci vytes\u00e1no l\u00e1man\u00fdm gotick\u00fdm p\u00edsmem jm\u00e9no \u201eJacob Krzechl\u201c. Toto je odkaz na stavebn\u00edka ji\u017en\u00edho port\u00e1lu s p\u0159eds\u00edn\u00ed, peka\u0159e Jakuba K\u0159echla.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA TYMPANON JI\u017dN\u00cdHO PORT\u00c1LU.<\/p>

S\u00cd\u0164OV\u00c1 KLENBA<\/p>Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm prvkem kosteln\u00ed lodi je s\u00ed\u0165ov\u00e1 klenba od mistra Hanse Getzingera z Haslachu. Kolem nejv\u011bt\u0161\u00edho svorn\u00edku ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti klenby jsou v osmi segmentech vymalov\u00e1ny kv\u011bty a plody \u2013 l\u00edskov\u00fd o\u0159ech, gran\u00e1tov\u00e9 jablko, bodl\u00e1k a dal\u0161\u00ed. Tento svorn\u00edk sv\u00fdm tvarem a malbou p\u0159ipom\u00edn\u00e1 trnovou korunu. Samotn\u00fd svorn\u00edk v podob\u011b trnov\u00e9 koruny mohl tak\u00e9 odkazovat na skute\u010dnost, \u017ee duchovn\u00ed spr\u00e1va chval\u0161insk\u00e9ho kostela n\u00e1le\u017eela nedalek\u00e9mu cisterci\u00e1ck\u00e9mu konventu ve Zlat\u00e9 Korun\u011b, naz\u00fdvan\u00e9 p\u016fvodn\u011b Svat\u00e1 Koruna.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA S\u00cd\u0164OVOU KLENBU LODI.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed kontext<\/b><\/h3>\r\n

HISTORICK\u00dd<\/p>Z um\u011bleckohistorick\u00e9ho hlediska m\u00e1 mimo\u0159\u00e1dn\u00fd v\u00fdznam dochovan\u00fd malovan\u00fd svitek, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se na klenb\u011b lodi, se jm\u00e9nem Hanse Getzingera, vrchn\u00edho mistra kamenick\u00e9ho cechu na \u00fazem\u00ed ro\u017embersk\u00e9ho dominia. Do t\u00e9to funkce jej roku 1497 jmenoval Petr z Ro\u017emberka. Podle posledn\u00edch poznatk\u016f poch\u00e1zel Getzinger z hornorakousk\u00e9ho Haslachu, odkud p\u0159i\u0161el do \u010cesk\u00e9ho Krumlova. Ve chval\u0161insk\u00e9m kostele se v z\u00e1kladn\u00edm principu jedn\u00e1 o prostou valenou klenbu s lomen\u00fdmi lunetami. Na jej\u00ed plo\u0161e se rozprost\u00edr\u00e1 dekorativn\u00ed s\u00ed\u0165 \u017eeber, slo\u017een\u00e1 z prot\u00ednan\u00fdch, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b segmentov\u011b prohnut\u00fdch \u00fasek\u016f dvakr\u00e1t vy\u017elaben\u00fdch \u017eeber.

V\u00ddZDOBA A IKONOGRAFIE<\/p>V kostele nalezneme dv\u011b p\u016fvodn\u00ed n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby, a to zobrazen\u00ed Dvan\u00e1cti apo\u0161tol\u016f na severn\u00ed st\u011bn\u011b kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b a v lodi kostela v\u00fdjev Posledn\u00edho soudu. Malba Dvan\u00e1cti apo\u0161tol\u016f poch\u00e1z\u00ed asi z po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed. Apo\u0161tolov\u00e9 stoj\u00ed v \u0159ad\u011b vedle sebe a nad jejich hlavami se v oblac\u00edch vzn\u00e1\u0161\u00ed polopostava \u017eehnaj\u00edc\u00edho Krista, doprov\u00e1zen\u00e1 po stran\u00e1ch dv\u011bma and\u011bly. Apo\u0161tolov\u00e9 jsou zobrazeni \u010deln\u011b nebo m\u00edrn\u011b pooto\u010den\u00ed, pohybuj\u00ed typov\u011b diferencovan\u00fdmi hlavami a ruce zam\u011bstn\u00e1vaj\u00ed prezentac\u00ed atribut\u016f, p\u0159idr\u017eov\u00e1n\u00edm rouch a gestikulac\u00ed. V lodi kostela nad triumf\u00e1ln\u00edm obloukem se nach\u00e1z\u00ed pozdn\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e1 malba Posledn\u00edho soudu. V centru obrazu tr\u016fn\u00ed Kristus na oblouku duhy s nohama na zemsk\u00e9m gl\u00f3bu. Po Kristov\u011b pravici kle\u010d\u00ed Panna Marie a naproti n\u00ed kle\u010d\u00ed sv. Jan K\u0159titel. D\u00e1le napravo je situov\u00e1na pekeln\u00e1 sf\u00e9ra s drobn\u00fdmi postavami \u010f\u00e1bl\u016f a skupinou zavr\u017een\u00fdch. Sou\u010d\u00e1st\u00ed kompozice jsou tak\u00e9 postavy vst\u00e1vaj\u00edc\u00ed z otev\u0159en\u00fdch hrob\u016f um\u00edst\u011bn\u00e9 v parti\u00edch pod duhov\u00fdm obloukem. Pod postavou Panny Marie je veps\u00e1no jm\u00e9no Jacob Pecka a letopo\u010det 1514. Mezi jm\u00e9nem a letopo\u010dtem je namalov\u00e1n \u0161t\u00edtek se znakem cechu peka\u0159\u016f. Ikonografie Posledn\u00edho soudu ve Chval\u0161in\u00e1ch vych\u00e1z\u00ed z d\u011bl druh\u00e9 a t\u0159et\u00ed generace nizozemsk\u00e9 a n\u011bmeck\u00e9 pozdn\u011b gotick\u00e9 malby. Oproti p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b hieraticky komponovan\u00fdm Posledn\u00edm soud\u016fm byzantsk\u00e9 a italsk\u00e9 provenience jsou seversk\u00e9 pozdn\u011b gotick\u00e9 obrazy charakteristick\u00e9 men\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtkem, pokro\u010dil\u00fdm realismem, narativn\u00edm rozvinut\u00edm v\u00fdjev\u016f a p\u0159\u00edklonem k horizont\u00e1ln\u00ed kompozici, kter\u00e1 l\u00e9pe vyhovuje pot\u0159eb\u011b zd\u016fraznit symboliku kladn\u00e9 a z\u00e1porn\u00e9 strany. Zasv\u011bcen\u00ed kostela n\u00e1le\u017e\u00ed sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdaleny. O Marii Magdalen\u011b se dov\u00edd\u00e1me z evangeli\u00ed a legendistick\u00e9 literatury. Podle evangelist\u016f Marka a Luk\u00e1\u0161e byla posedl\u00e1 a Kristus z n\u00ed vyhnal sedm d\u00e9mon\u016f. S Mari\u00ed Magdalenou byla ztoto\u017e\u0148ov\u00e1na h\u0159\u00ed\u0161nice (nev\u011bstka), kter\u00e1 podle evangeli\u00ed p\u0159i hostin\u011b v dom\u011b jednoho z farize\u016f p\u0159i\u0161la s alabastrovou n\u00e1dobkou plnou vonn\u00e9ho oleje a s pl\u00e1\u010dem p\u0159istoupila zezadu ke Kristu a za\u010dala mu nohy sm\u00e1\u010det slzami, ot\u00edrat sv\u00fdmi vlasy, l\u00edbat a mazat vz\u00e1cn\u00fdm olejem. Kristus gesto \u017eeny prezentoval jako kaj\u00edcn\u00fd \u00fakon a odpustil j\u00ed h\u0159\u00edchy.

\"N\u00c1ST\u011aNN\u00c1<\/p>

N\u00c1ST\u011aNN\u00c1 MALBA POSLEDN\u00cdHO SOUDU NAD TRIUMF\u00c1LN\u00cdM OBLOUKEM.<\/p>

\"N\u00c1ST\u011aNN\u00c1<\/p>

N\u00c1ST\u011aNN\u00c1 MALBA DVAN\u00c1CTI APO\u0160TOL\u016e NA SEVERN\u00cd ST\u011aN\u011a KN\u011a\u017dI\u0160T\u011a.<\/p>\r\n

Literatura<\/b><\/h3>\r\nRoman Lavi\u010dka, Pozdn\u011b gotick\u00e9 kostely na ro\u017embersk\u00e9m panstv\u00ed, \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice 2013 Petr Pavelec, St\u0159edov\u011bk\u00e1 n\u00e1st\u011bnn\u00e1 malba v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, Olomouc 2013 (diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce) Emanuel Poche (ed.), Um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky \u010cech 1, Praha 1977 Jan Royt, Slovn\u00edk biblick\u00e9 ikonografie, Praha 2007 Mare\u0161, Sedl\u00e1\u010dek, Soupis pam\u00e1tek historick\u00fdch a um\u011bleck\u00fdch v politick\u00e9m okresu krumlovsk\u00e9m, Praha 1918\r\n\r\n
\t\t\t\t\t
<\/div>\r\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

LOKALITA:\u00a0Chval\u0161iny Okres: \u010cesk\u00fd Krumlov Kraj: Jiho\u010desk\u00fd kraj GPS: 48.8540817N, 14.2113192E Naviguj na sou\u0159adnice P\u0159\u00edstup: Kostel sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdaleny stoj\u00ed v horn\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1m\u011bst\u00ed. Zasv\u011bcen\u00ed: sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdalena Status: Farn\u00ed kostel. Stavebn\u00ed f\u00e1ze Ran\u011b gotick\u00fd kostel vznikl kolem poloviny 13. stolet\u00ed. Prvotn\u00ed svatyn\u011b byla z\u0159ejm\u011b od po\u010d\u00e1tk\u016f obklopena h\u0159bitovem, snad ji\u017e tehdy obehnan\u00fdm zd\u00ed. N\u011bkdy na […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1267,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-483","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/483","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=483"}],"version-history":[{"count":21,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/483\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14509,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/483\/revisions\/14509"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1267"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=483"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}