{"id":480,"date":"2023-08-01T18:09:07","date_gmt":"2023-08-01T16:09:07","guid":{"rendered":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-vsech-svatych-4\/"},"modified":"2023-08-01T18:09:08","modified_gmt":"2023-08-01T16:09:08","slug":"kostel-vsech-svatych-3","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-vsech-svatych-3\/","title":{"rendered":"Kostel V\u0161ech svat\u00fdch"},"content":{"rendered":"

\"Kostel<\/a><\/p><\/p>\r\n

LOKALITA:\u00a0<\/b>Hor\u0161ov<\/p>\r\n

Okres: Doma\u017elice<\/p>\r\n

Kraj: Plze\u0148sk\u00fd kraj<\/p>\r\n

GPS: 49.5387431N, 12.9167753E<\/p>\r\nNaviguj na sou\u0159adnice<\/a>\r\n

P\u0159\u00edstup: Kostel stoj\u00ed na z\u00e1padn\u00edm okraji obce obklopen h\u0159bitovn\u00ed zd\u00ed.<\/p>\r\n

Zasv\u011bcen\u00ed<\/b>: V\u0161ichni svat\u00ed<\/p>\r\n

Status<\/b>: Fili\u00e1ln\u00ed kostel farnosti Hor\u0161ovsk\u00fd T\u00fdn.<\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed f\u00e1ze<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Nejstar\u0161\u00ed rom\u00e1nsk\u00e9 zdivo kostela V\u0161ech svat\u00fdch poch\u00e1z\u00ed z posledn\u00ed \u010dtvrtiny 12. stolet\u00ed. Toto zdivo je tvo\u0159eno pe\u010dliv\u011b opracovan\u00fdmi \u017eulov\u00fdmi kv\u00e1dry v ji\u017en\u00ed a z\u00e1padn\u00ed zdi kosteln\u00ed lod\u011b. Z rozsahu tohoto neporu\u0161en\u00e9ho rom\u00e1nsk\u00e9ho zdiva lze vy\u010d\u00edst p\u016fvodn\u00ed rozm\u011bry rom\u00e1nsk\u00e9ho kostela, kter\u00fd dosahoval jen zhruba dvou t\u0159etin pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky i v\u00fd\u0161ky kosteln\u00ed lod\u011b. Rom\u00e1nsk\u00fd kostel pravd\u011bpodobn\u011b p\u016fvodn\u011b slou\u017eil jako kaple biskupsk\u00e9ho dvorce, co\u017e tak\u00e9 nazna\u010duj\u00ed zbytky mo\u017en\u00e9 pansk\u00e9 tribuny, p\u0159\u00edstupn\u00e9 nazna\u010den\u00fdm z\u00e1padn\u00edm vstupem v pat\u0159e. Ve t\u0159et\u00ed \u010dtvrtin\u011b 14. stolet\u00ed byl kostel roz\u0161\u00ed\u0159en severov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem a byl p\u0159istav\u011bn presbyt\u00e1\u0159, p\u0159i\u010dem\u017e se znovu pou\u017eily rom\u00e1nsk\u00e9 kv\u00e1dry, kter\u00e9 byly zapracov\u00e1ny do nov\u00fdch zd\u00ed z l\u00e1man\u00e9ho kamene. S ur\u010dit\u00fdm odstupem po dokon\u010den\u00ed presbyt\u00e1\u0159e k n\u011bmu byla p\u0159istav\u011bna kaple sv. Barbory vyu\u017e\u00edvan\u00e1 jako sakristie, kter\u00e1 byla opat\u0159ena na konci 14. stolet\u00ed prvn\u00ed vrstvou fresek a druhou vrstvou fresek v roce 1489. Patrn\u011b na p\u0159elomu 15. a 16. stolet\u00ed pak do\u0161lo k v\u00fdstavb\u011b kosteln\u00ed n\u00e1ro\u017en\u00ed v\u011b\u017ee, kter\u00e1 byla vestav\u011bna do p\u016fvodn\u00edho krovu. Tento v\u00fdjime\u010dn\u011b dochovan\u00fd gotick\u00fd krov je velmi dob\u0159e p\u0159\u00edstupn\u00fd pr\u00e1v\u011b skrze \u0161iroce klenut\u00fd vstup z patra v\u011b\u017ee. K posledn\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 p\u0159estavb\u011b do\u0161lo asi p\u0159ed rokem 1745, kdy kostel z\u00edskal sv\u00e9 dne\u0161n\u00ed zasv\u011bcen\u00ed V\u0161em svat\u00fdm. Interi\u00e9r z\u00edskal novou kruchtu s korintsk\u00fdmi pilastry, \u0161tukovou v\u00fdzdobu a gotick\u00e1 lomen\u00e1 okna byla v lodi nahrazena dv\u011bma \u0161irok\u00fdmi kasulov\u00fdmi okny.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROV\u00ddCHODU.<\/p>

\"POHLED<\/p>

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZ\u00c1PADU.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed podoba<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Na p\u011btibok\u00e9 kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b s vn\u011bj\u0161\u00edmi op\u011brn\u00fdmi pil\u00ed\u0159i navazuje zv\u00fd\u0161en\u00e1 lo\u010f, z jej\u00edho\u017e jihoz\u00e1padn\u00edho rohu se ty\u010d\u00ed hranolov\u00e1 v\u011b\u017e. Z\u00e1padn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed je dopln\u011bno n\u00edzkou obd\u00e9ln\u00edkovou p\u0159eds\u00edn\u00ed, na severn\u00ed stran\u011b byl b\u011bhem barokn\u00edch \u00faprav zaslepen gotick\u00fd port\u00e1l. D\u016fsledkem barokn\u00ed p\u0159estavby je tak\u00e9 zvonice ve \u0161pi\u010dce v\u011b\u017ee a dv\u011b kasulov\u00e1 okna do kosteln\u00ed lod\u011b. Fas\u00e1da je hladk\u00e1, ne\u010dlen\u011bn\u00e1, bez zdobn\u00fdch prvk\u016f.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA V\u011a\u017d KOSTELA.<\/p>

\"ZAZD\u011aN\u00dd<\/p>

ZAZD\u011aN\u00dd GOTICK\u00dd PORT\u00c1L NA SEVERN\u00cd STRAN\u011a KOSTELA.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Zasazen\u00ed do krajiny a historick\u00fd v\u00fdznam m\u00edsta<\/b><\/h3>\r\n

Hor\u0161ov le\u017e\u00ed v rovinat\u00e9 krajin\u011b pod\u00e9l \u0159eky Radb\u00fazy. Byl jedn\u00edm ze s\u00eddel le\u017e\u00edc\u00edch na \u0159ezensk\u00e9 obchodn\u00ed stezce.<\/p>\r\n\r\n

Vybaven\u00ed kostela<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Za\u0159\u00edzen\u00ed kostela je barokn\u00ed.

\"POHLED<\/p>

POHLED DO PRESBYT\u00c1\u0158E.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed prvky<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>

KAPLE SV. BARBORY<\/p>Svat\u00e1 Barbora pat\u0159\u00ed mezi \u010dty\u0159i velk\u00e9 panensk\u00e9 mu\u010dednice (tzv. virgines capitales) v katolick\u00e9 c\u00edrkvi. Je ochr\u00e1nkyn\u00ed p\u0159ed blesky a po\u017e\u00e1ry a patronkou rizikov\u00fdch povol\u00e1n\u00ed st\u0159edov\u011bku, nap\u0159. stavebn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f a horn\u00edk\u016f, od pozd\u011bj\u0161\u00ed doby tak\u00e9 pyrotechnik\u016f a d\u011blost\u0159elc\u016f. Celou j\u00ed zasv\u011bcenou kapli v hor\u0161ovsk\u00e9m kostele V\u0161ech svat\u00fdch pokr\u00fdvaj\u00ed n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby. Na v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed st\u011bn\u011b jsou k vid\u011bn\u00ed \u010d\u00e1sti star\u0161\u00ed v\u00fdmalby z konce 14. stolet\u00ed. Tyto star\u0161\u00ed malby byly p\u0159ekryty zhruba sto let pot\u00e9 v roce 1489 novou v\u00fdmalbou na p\u0159\u00e1n\u00ed Dobrohosta z Ron\u0161perka, v\u00fdznamn\u00e9ho m\u00edstn\u00edho katolick\u00e9ho \u0161lechtice a \u010dlena Jednoty zelenohorsk\u00e9. Do okruhu pravd\u011bpodobn\u00fdch autor\u016f maleb pat\u0159\u00ed dolnorakou\u0161t\u00ed mist\u0159i Mistr z Herzogenburgu nebo Mistr svatojakubsk\u00e9ho olt\u00e1\u0159e v Eggenburgu.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA V\u00ddCHODN\u00cd ST\u011aNU KAPLE SV. BARBORY.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed kontext<\/b><\/h3>\r\n

HISTORICK\u00dd<\/p>Hor\u0161ov byl je\u0161t\u011b na konci 12. stolet\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fdm spr\u00e1vn\u00edm centrem okoln\u00ed oblasti, kter\u00e1 pat\u0159ila pra\u017esk\u00e9mu biskupstv\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 byl Hor\u0161ov tak\u00e9 s\u00eddlem arcij\u00e1henstv\u00ed, spr\u00e1vn\u00ed podjednotky pra\u017esk\u00e9 diec\u00e9ze. V dob\u011b prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky o Hor\u0161ov\u011b, kter\u00e1 spad\u00e1 mezi roky 1182-1192 byl pra\u017esk\u00fdm biskupem ambici\u00f3zn\u00ed Jind\u0159ich B\u0159etislav, bratranec P\u0159emysla Otakara I., jeho\u017e v Hor\u0161ov\u011b zastupoval biskupsk\u00fd spr\u00e1vce Kry\u0161tof O\u0161itka. V\u00fdznam Hor\u0161ova poklesl po zalo\u017een\u00ed bl\u00edzk\u00e9ho m\u011bsta Hor\u0161ovsk\u00fd T\u00fdn pra\u017esk\u00fdm biskupem Tobi\u00e1\u0161em z Bechyn\u011b na konci 13. stolet\u00ed. Ten se stal nov\u00fdm spr\u00e1vn\u00edm centrem biskupsk\u00e9ho panstv\u00ed. Arno\u0161t z Pardubic si Hor\u0161ov vybral kolem poloviny 14. stolet\u00ed jako s\u00eddlo nov\u011b vznikl\u00e9ho \u00fa\u0159adu tzv. n\u00e1pravn\u00edka, kter\u00fd m\u011bl vojenskou povinnost chr\u00e1nit z\u00e1jmy pra\u017esk\u00e9ho biskupa v oblasti. V druh\u00e9 polovin\u011b 14. stolet\u00ed byl spolu s dal\u0161\u00edmi stavbami na biskupsk\u00e9m panstv\u00ed za \u00fa\u0159adov\u00e1n\u00ed biskup\u016f Arno\u0161ta z Pardubic a Jana z Jen\u0161tejna p\u0159estav\u011bn tak\u00e9 hor\u0161ovsk\u00fd kostel.

V\u00ddZDOBA A IKONOGRAFIE<\/p>\u00dast\u0159edn\u00edm t\u00e9matem mal\u00ed\u0159sk\u00e9 v\u00fdzdoby v kapli sv. Barbory je cyklus 25 sc\u00e9n ze \u017eivota svat\u00e9 Barbory. Autor vych\u00e1zel z textu Zlat\u00e9 legendy, nejvlivn\u011bj\u0161\u00edho st\u0159edov\u011bk\u00e9ho sborn\u00edku legend o sv\u011btc\u00edch. Cyklus za\u010d\u00edn\u00e1 na severn\u00ed st\u011bn\u011b v\u00fdjevy z Barbo\u0159ina d\u011btstv\u00ed, stavby nov\u00e9ho pal\u00e1ce, jej\u00edho \u00fat\u011bku a dopaden\u00ed, opakovan\u00e9 p\u0159edveden\u00ed p\u0159ed vl\u00e1dce Marciana a pobytu ve v\u011bzen\u00ed, kde ji nav\u0161t\u011bvuje Kristus. Cyklus pot\u00e9 pokra\u010duje na z\u00e1padn\u00ed st\u011bn\u011b sc\u00e9nami v\u00fdslech\u016f, mu\u010den\u00ed, mu\u010dednick\u00e9 smrti a posmrtn\u00e9ho oslaven\u00ed. Ji\u017en\u00ed st\u011bna nese r\u016fzn\u00e9 v\u00fdjevy ze \u017eivota Je\u017e\u00ed\u0161e Krista a Panny Marie.

\"KAPLE<\/p>

KAPLE SV. BARBORY S V\u00ddJEVY O \u017dIVOT\u011a SV. BARBORY.<\/p>

\"KAPLE<\/p>

KAPLE SV. BARBORY S V\u00ddJEVY O \u017dIVOT\u011a JE\u017d\u00cd\u0160E KRISTA A PANNY MARIE.<\/p>\r\n

Literatura<\/b><\/h3>\r\nZden\u011bk Proch\u00e1zka, Kostel V\u0161ech svat\u00fdch v Hor\u0161ov\u011b, in: Pr\u016fzkumy pam\u00e1tek 1998\/2, s. 86-92. Nina Ba\u017eantov\u00e1 \u2013 Ji\u0159\u00ed Fajt, Gotika v z\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch (1230-1530), Praha 1995, s. 449-450. Emanuel Poche, Um\u011bleck\u00e9 Pam\u00e1tky \u010cech, svazek 1, Praha 1977, s. 423-424.\r\n\r\n
\t\t\t\t\t
<\/div>\r\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

LOKALITA:\u00a0Hor\u0161ov Okres: Doma\u017elice Kraj: Plze\u0148sk\u00fd kraj GPS: 49.5387431N, 12.9167753E Naviguj na sou\u0159adnice P\u0159\u00edstup: Kostel stoj\u00ed na z\u00e1padn\u00edm okraji obce obklopen h\u0159bitovn\u00ed zd\u00ed. Zasv\u011bcen\u00ed: V\u0161ichni svat\u00ed Status: Fili\u00e1ln\u00ed kostel farnosti Hor\u0161ovsk\u00fd T\u00fdn. Stavebn\u00ed f\u00e1ze Nejstar\u0161\u00ed rom\u00e1nsk\u00e9 zdivo kostela V\u0161ech svat\u00fdch poch\u00e1z\u00ed z posledn\u00ed \u010dtvrtiny 12. stolet\u00ed. Toto zdivo je tvo\u0159eno pe\u010dliv\u011b opracovan\u00fdmi \u017eulov\u00fdmi kv\u00e1dry v ji\u017en\u00ed […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1400,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-480","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/480","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=480"}],"version-history":[{"count":47,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/480\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14501,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/480\/revisions\/14501"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1400"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=480"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}