{"id":469,"date":"2023-08-01T18:09:07","date_gmt":"2023-08-01T16:09:07","guid":{"rendered":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-nanebevzeti-panny-marie-8\/"},"modified":"2023-08-01T18:09:08","modified_gmt":"2023-08-01T16:09:08","slug":"kostel-nanebevzeti-panny-marie-4","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-nanebevzeti-panny-marie-4\/","title":{"rendered":"Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie"},"content":{"rendered":"

\"Kostel<\/a><\/p><\/p>\r\n

LOKALITA:\u00a0<\/b>K\u00e1jov<\/p>\r\n

Okres: \u010cesk\u00fd Krumlov<\/p>\r\n

Kraj: Jiho\u010desk\u00fd kraj<\/p>\r\n

GPS: 48.8089156N, 14.2588969E<\/p>\r\nNaviguj na sou\u0159adnice<\/a>\r\n

P\u0159\u00edstup: Poutn\u00ed m\u00edsto se nach\u00e1z\u00ed na m\u00edrn\u00e9m n\u00e1vr\u0161\u00ed nad obc\u00ed. Virtu\u00e1ln\u00ed prohl\u00eddku je mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt zde: https:\/\/www.virtualtravel.cz\/export\/kostel-nanebevzeti-panny-marie\/index2.htm<\/p>\r\n

Zasv\u011bcen\u00ed<\/b>: Nanebevzet\u00ed Panny Marie<\/p>\r\n

Status<\/b>: Poutn\u00ed kostel, nyn\u00ed farn\u00ed.<\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed f\u00e1ze<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Koncem 13. stolet\u00ed byl postaven kostel\u00edk Smrti Panny Marie s pravo\u00fahl\u00fdm kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm, sklenut\u00fdm dv\u011bma poli k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 \u017eebrov\u00e9 klenby a obd\u00e9lnou plochostropou lod\u00ed, p\u0159\u00edstupnou od z\u00e1padu lomen\u00fdm profilovan\u00fdm dnes zazd\u011bn\u00fdm port\u00e1lem. N\u011bkdy b\u011bhem 14. stolet\u00ed vyrostl vedle star\u00e9 svatyn\u011b nov\u00fd kostel, nebo alespo\u0148 sakristie, dolo\u017een\u00e1 k roku 1461. V roce 1471 nebo 1474 zah\u00e1jil far\u00e1\u0159 Michael Pils, syn rycht\u00e1\u0159e z nedalek\u00fdch Chval\u0161in, stavbu \u201evelk\u00e9ho\u201c pozdn\u011b gotick\u00e9ho kostela Nanebevzet\u00ed Panny Marie, kter\u00fd byl dokon\u010den roku 1485.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA P\u016eVODN\u00cd KOSTEL SMRTI PANNY MARIE NA Z\u00c1PADN\u00cd PR\u016e\u010cEL\u00cd.<\/p>

\"POHLED<\/p>

POHLED NA PROPOJEN\u00cd STAR\u00c9HO A NOV\u00c9HO KOSTELA OD V\u00ddCHODU.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed podoba<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Kostel je dvoulodn\u00ed s u\u017e\u0161\u00edm prot\u00e1hl\u00fdm p\u011btiboce zakon\u010den\u00fdm presbyt\u00e1\u0159em. Obd\u00e9ln\u00e1 sakristie se nal\u00e9z\u00e1 na severn\u00ed stran\u011b presbyt\u00e1\u0159e. P\u0159i barokn\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm sakristie do\u0161lo k propojen\u00ed se \u201estar\u00fdm\u201c kostelem Smrti Panny Marie. K severn\u00ed stran\u011b lodi je p\u0159ipojena otev\u0159en\u00e1 obd\u00e9ln\u00e1 p\u0159eds\u00ed\u0148 se vstupn\u00edm port\u00e1lem. Hranolov\u00e1 v\u011b\u017e je sou\u010d\u00e1st\u00ed jihoz\u00e1padn\u00edho n\u00e1ro\u017e\u00ed kostela. St\u011bny kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b zpev\u0148uj\u00ed op\u011brn\u00e9 pil\u00ed\u0159e. Obvodov\u00e9 zdivo otev\u00edraj\u00ed \u010dty\u0159i lomen\u00e1 okna. Kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b je sklenut\u00e9 s\u00ed\u0165ovou klenbou, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed je\u0161t\u011b z milevsk\u00e9ho typu, av\u0161ak rozd\u00edl spo\u010d\u00edv\u00e1 v protnut\u00ed st\u0159edn\u00edch koso\u010dtverc\u016f p\u0159\u00ed\u010dn\u00fdm \u017eebrem. Dvoulod\u00ed m\u00e1 hv\u011bzdicovou \u017eebrovou klenbu, kter\u00e1 je svedena na dva nosn\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 osmibok\u00e9 pil\u00ed\u0159e a t\u0159et\u00ed pil\u00ed\u0159 je um\u00edst\u011bn asymetricky v jihoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti a podp\u00edr\u00e1 v\u011b\u017e. Z p\u016fdorysu vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee klenba lodi je d\u011blena v osm klenebn\u00edch pol\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e nad kruchtou i p\u0159i v\u00edt\u011bzn\u00e9m oblouku nal\u00e9z\u00e1me nepravideln\u00e9 klenebn\u00ed obrazce.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA KOSTEL Z JI\u017dN\u00cd STRANY.<\/p>

\"POHLED<\/p>

POHLED NA SEVERN\u00cd P\u0158EDS\u00cd\u0147 KOSTELA.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Zasazen\u00ed do krajiny a historick\u00fd v\u00fdznam m\u00edsta<\/b><\/h3>\r\n

Strategicky v\u00fdrazn\u00e1 poloha na hran\u011b svahu nepochybn\u011b vyjad\u0159uje jak z\u00e1m\u011br t\u011b\u017eit v\u00fdhody pro p\u0159irozenou obranu, tak prezentovat okrsek v d\u00e1lkov\u00fdch pohledech jako v\u00fdznamov\u00fd st\u0159ed krajiny. Tuto funkci si podstatn\u011b soubor zachov\u00e1v\u00e1 dodnes. Chr\u00e1m jako v\u016fd\u010d\u00ed motiv architektonick\u00e9ho souboru se uplat\u0148uje v pohledech ze v\u0161ech sm\u011br\u016f.<\/p>\r\n\r\n

Vybaven\u00ed kostela<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Za\u0159\u00edzen\u00ed kostela je barokn\u00ed a novogotick\u00e9. Z roku 1485 se dochovala mramorov\u00e1 k\u0159titelnice, kter\u00e1 je z \u010derven\u00e9ho mramoru, jej\u00ed\u017e kalich zdob\u00ed po obvodu motiv slep\u00e9 kru\u017eby. Na \u010deln\u00edm poli je vytes\u00e1n reli\u00e9f nah\u00e9ho Je\u017e\u00ed\u0161ka. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sochou, kter\u00e1 se t\u00e9\u017e dochovala, je Panna Marie K\u00e1jovsk\u00e1. Byla vytvo\u0159ena pro hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 kostela Nanebevzet\u00ed Panny Marie v dob\u011b kolem roku 1500. Jde o mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 d\u00edlo pozdn\u011b gotick\u00e9ho \u0159ezb\u00e1\u0159stv\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b z d\u00edlny Mistra Kefermarktsk\u00e9ho olt\u00e1\u0159e.

\"POHLED<\/p>

POHLED DO INTERI\u00c9RU KOSTELA.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed prvky<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>

LEGENDY<\/p>O p\u016fvodu poutn\u00edho m\u00edsta v K\u00e1jov\u011b vypr\u00e1v\u011bj\u00ed pouze legendy. Podle jedn\u00e9 zde osam\u011bl\u00fd poustevn\u00edk vybudoval d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel\u00edk zasv\u011bcen\u00fd Pann\u011b Marii. Kostel za\u010dali brzy nav\u0161t\u011bvovat i lid\u00e9 z okol\u00ed a m\u00edsto, kde poustevn\u00edk vedl sv\u016fj \u201ekaj\u00edcn\u00fd\u201c \u017eivot, nazvali K\u00e1jov. Jin\u00e1 legenda uv\u00e1d\u00ed, \u017ee zde n\u011bkdy v druh\u00e9 polovin\u011b 10. stolet\u00ed na sv\u00e9 cest\u011b k\u00e1zal biskup sv. Wolfgang. Zda se tak skute\u010dn\u011b stalo, se u\u017e asi nepoda\u0159\u00ed zjistit, historick\u00e9 prameny ale dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee kult tohoto sv\u011btce byl v K\u00e1jov\u011b velmi \u017eiv\u00fd je\u0161t\u011b v druh\u00e9 polovin\u011b 15. stolet\u00ed, kdy v nedalek\u00e9m lese prob\u00edhaly lidov\u00e9 pout\u011b k balvanu s domn\u011bl\u00fdmi otisky jeho nohou. V 2. polovin\u011b 15. stolet\u00ed se kult p\u0159esunuje sm\u011brem k mari\u00e1nsk\u00e9 \u00fact\u011b v r\u00e1mci dobov\u00e9 katolick\u00e9 obnovy po husitstv\u00ed.

POUT\u011a<\/p>B\u011bhem 16. stolet\u00ed do kostela proudil v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det poutn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li za l\u00e9\u010div\u00fdm pramenem a sochou z\u00e1zra\u010dn\u00e9 Madony neboli Pannou Marii K\u00e1jovskou. Skute\u010dn\u00fd rozkv\u011bt poutn\u00edho m\u00edsta nastal v 2. polovin\u011b 17. stolet\u00ed. Kdy na konci tohoto stolet\u00ed nav\u0161t\u011bvovalo K\u00e1jov pr\u016fm\u011brn\u011b 20 000 lid\u00ed ro\u010dn\u011b a b\u011bhem 1. poloviny 18. stolet\u00ed se po\u010det lid\u00ed zdvojn\u00e1sobil. Pout\u011b prob\u00edhaly ka\u017edoro\u010dn\u011b od jara do za\u010d\u00e1tku prosince. Proces\u00ed m\u011bla sv\u016fj pravideln\u00fd \u0159\u00e1d a v\u00e1zala se k ur\u010dit\u00fdm sv\u00e1tk\u016fm.<\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed kontext<\/b><\/h3>\r\n

HISTORICK\u00dd<\/p>Dvoulod\u00ed chr\u00e1mu Panny Marie v K\u00e1jov\u011b pat\u0159\u00ed v posledn\u00ed \u010dtvrtin\u011b 15. stolet\u00ed k nejstar\u0161\u00edm p\u0159\u00edklad\u016fm t\u00e9to dispozice v pozdn\u011b gotick\u00e9 architektu\u0159e na jihu \u010cech a na n\u011bkolik desetilet\u00ed se stalo inspirac\u00ed k zaklenut\u00ed dosud plochostrop\u00fdch lod\u00ed star\u0161\u00edch farn\u00edch kostel\u016f na \u010ceskokrumlovsku stejn\u00fdm zp\u016fsobem. Tvar a ukon\u010den\u00ed op\u011brn\u00fdch pil\u00ed\u0159\u016f k\u00e1jovsk\u00e9ho kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b se opakuje na n\u011bkolika pil\u00ed\u0159\u00edch presbyt\u00e1\u0159e v Doln\u00edm Dvo\u0159i\u0161ti, kam podle kamenick\u00fdch zna\u010dek zam\u00ed\u0159ila \u010d\u00e1st kamen\u00edk\u016f pracuj\u00edc\u00edch p\u0159edt\u00edm na stavb\u011b k\u00e1jovsk\u00e9ho kostela.

V\u00ddZDOBA A IKONOGRAFIE<\/p>Mimo\u0159\u00e1dn\u011b p\u016fsobiv\u00e9 jsou poz\u016fstatky st\u0159edov\u011bk\u00fdch n\u00e1st\u011bnn\u00fdch maleb, kter\u00e9 se dochovaly v kapli Zesnut\u00ed Panny Marie (jedn\u00e1 se o \u201estar\u00fd\u201c kostel). Malby v kn\u011b\u017ei\u0161ti poch\u00e1zej\u00ed z doby kolem roku 1370. V kapli spodn\u00ed \u010d\u00e1st st\u011bn zdobila p\u016fvodn\u011b malovan\u00e1 iluzivn\u00ed architektura, horn\u00ed \u010d\u00e1st st\u011bn pokr\u00fdvaly obrazy sv\u011btc\u016f. Na severn\u00ed st\u011bn\u011b je namalov\u00e1n v\u00fdjev Smrti Panny Marie. Na v\u00fdchodn\u00ed st\u011bn\u011b nalevo od okna je zobrazena sv. Kate\u0159ina, napravo sv. V\u00e1clav a na ji\u017en\u00ed stran\u011b sv. Zikmund. Malby v lodi kaple jsou o n\u011bco mlad\u0161\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b z doby kolem roku 1400. Nalevo od v\u00edt\u011bzn\u00e9ho oblouku je v horn\u00ed \u010d\u00e1sti st\u011bny zobrazena Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice a pod n\u00ed archand\u011bl Michael, jak v\u00e1\u017e\u00ed du\u0161e zem\u0159el\u00fdch. Napravo od v\u00edt\u011bzn\u00e9ho oblouku je namalov\u00e1n sv. Leonard, kter\u00fd se podle legendy zaslou\u017eil o z\u00e1chranu zajatc\u016f. Ti jsou zobrazeni jako miniaturn\u00ed postavy u jeho nohou. Na severn\u00ed st\u011bn\u011b kaple se dochovaly dv\u011b \u0159ady men\u0161\u00edch obraz\u016f ze \u017eivota Krista. V horn\u00ed \u0159ad\u011b lze rozpoznat v\u00fdjevy: Kristus p\u0159ed Pil\u00e1tem, Bi\u010dov\u00e1n\u00ed Krista a Posm\u00edv\u00e1n\u00ed se Kristu. V doln\u00ed \u0159ad\u011b se dochovaly obrazy: Kristus sestupuje do Pekla, Nanebevstoupen\u00ed Krista a Sesl\u00e1n\u00ed Ducha svat\u00e9ho. Hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 v kapli zdob\u00ed pozdn\u011b gotick\u00fd reli\u00e9f z doby kolem roku 1490 a p\u0159edstavuje Smrt Panny Marie. Pam\u00e1tkou na dobu vzniku \u201enov\u00e9ho\u201c kostela Nanebevzet\u00ed Panny Marie jsou tak\u00e9 fragmenty n\u00e1st\u011bnn\u00fdch maleb z konce 15. stolet\u00ed. V kn\u011b\u017ei\u0161ti se zachovaly obrazy Madony ve svatoz\u00e1\u0159i, Madony s don\u00e1tory a tzv. konsekra\u010dn\u00ed k\u0159\u00ed\u017ee, jejich\u017e proveden\u00ed bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed ob\u0159adu vysv\u011bcen\u00ed kostela.

\"N\u00c1ST\u011aNN\u00c1<\/p>

N\u00c1ST\u011aNN\u00c1 MALBA V KAPLI ZESNUT\u00cd PANNY MARIE ZOBRAZUJ\u00cdC\u00cd SMRT PANNY MARIE.<\/p>

\"HLAVN\u00cd<\/p>

HLAVN\u00cd OLT\u00c1\u0158 V KAPLI ZESNUT\u00cd PANNY MARIE.<\/p>\r\n

Literatura<\/b><\/h3>\r\nRoman Lavi\u010dka, Pozdn\u011b gotick\u00e9 kostely na ro\u017embersk\u00e9m panstv\u00ed, \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice 2013 Petr Pavelec, Poutn\u00ed m\u00edsto K\u00e1jov, \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice 2005 Jan Royt, Slovn\u00edk biblick\u00e9 ikonografie, Praha 2007 Emanuel Poche (ed.), Um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky \u010cech 2, Praha 1978 Mare\u0161, Sedl\u00e1\u010dek, Soupis pam\u00e1tek historick\u00fdch a um\u011bleck\u00fdch v politick\u00e9m okresu krumlovsk\u00e9m, Praha 1918\r\n\r\n
\t\t\t\t\t
<\/div>\r\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

LOKALITA:\u00a0K\u00e1jov Okres: \u010cesk\u00fd Krumlov Kraj: Jiho\u010desk\u00fd kraj GPS: 48.8089156N, 14.2588969E Naviguj na sou\u0159adnice P\u0159\u00edstup: Poutn\u00ed m\u00edsto se nach\u00e1z\u00ed na m\u00edrn\u00e9m n\u00e1vr\u0161\u00ed nad obc\u00ed. Virtu\u00e1ln\u00ed prohl\u00eddku je mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt zde: https:\/\/www.virtualtravel.cz\/export\/kostel-nanebevzeti-panny-marie\/index2.htm Zasv\u011bcen\u00ed: Nanebevzet\u00ed Panny Marie Status: Poutn\u00ed kostel, nyn\u00ed farn\u00ed. Stavebn\u00ed f\u00e1ze Koncem 13. stolet\u00ed byl postaven kostel\u00edk Smrti Panny Marie s pravo\u00fahl\u00fdm kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm, sklenut\u00fdm dv\u011bma […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1130,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-469","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/469","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=469"}],"version-history":[{"count":21,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/469\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14510,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/469\/revisions\/14510"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1130"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=469"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}