{"id":435,"date":"2023-08-01T18:09:20","date_gmt":"2023-08-01T16:09:20","guid":{"rendered":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-nanebevzeti-panny-marie-5\/"},"modified":"2023-08-01T18:09:21","modified_gmt":"2023-08-01T16:09:21","slug":"kostel-nanebevzeti-panny-marie","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-nanebevzeti-panny-marie\/","title":{"rendered":"Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie"},"content":{"rendered":"

<\/p>\r\n

LOKALITA:\u00a0<\/b>T\u00fdnec u Janovic nad \u00dahlavou<\/p>\r\n

Okres: Klatovy<\/p>\r\n

Kraj: Plze\u0148sk\u00fd kraj<\/p>\r\n

GPS: 49.3454097N, 13.2615489E<\/p>\r\nNaviguj na sou\u0159adnice<\/a>\r\n

P\u0159\u00edstup: Kostel je um\u00edst\u011bn na jihoz\u00e1padn\u00ed okraj vsi T\u00fdnec. Stavba kostela s are\u00e1lem h\u0159bitova, t\u011bsn\u011b p\u0159ilehl\u00e9 k hrobce Kolowrat-Krakowsk\u00fdch. Naproti kostelu se nach\u00e1zej\u00ed pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9 sochy sv. Jana Nepomuck\u00e9ho a Panny Marie Immaculaty.

\"D\u00c1LKOV\u00dd<\/p>

D\u00c1LKOV\u00dd POHLED NA KOSTEL.<\/p><\/p>\r\n

Zasv\u011bcen\u00ed<\/b>: Nanebevzet\u00ed Panny Marie<\/p>\r\n

Status<\/b>: \u0158\u00edmskokatolick\u00fd farn\u00ed kostel, poutn\u00ed.<\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed f\u00e1ze<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Gotick\u00fd kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie v T\u00fdnci poch\u00e1z\u00ed z obdob\u00ed kolem poloviny 14. st. Ke stavb\u011b byla v 2. pol. 17. st. (uv\u00e1d\u00ed se r. 1666 z d\u016fvodu datace nejstar\u0161\u00edho zvonu) p\u0159istav\u011bna v\u011b\u017e, d\u00e1le sakristie a orato\u0159. Lo\u010f kostela byla byla v r. 1738 barokn\u011b upravena. V r. 1798 prob\u011bhla \u00faprava a zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u011b\u017ee o 2 m, tj. do 5. patra. Ke kostelu p\u0159istav\u011bna v r. 1758 kaple sv. Barbory, jde o d\u00edlo mistra Jana Korbela z T\u00fdnce. Kaple se v r. 1839 stala hrobkou pro \u010dleny rodu Kolowrat\u016f. V r. 1798 prob\u011bhla p\u0159estavba, za n\u00ed\u017e byla zv\u00fd\u0161ena lo\u010f kostela. Z cel\u00e9 st\u0159edov\u011bk\u00e9 stavby je nejp\u016fvodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed presbyt\u00e1\u0159.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA KOSTEL Z JIHOV\u00ddCHODU.<\/p>

\"POHLED<\/p>

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZ\u00c1PADU.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed podoba<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Kostel v T\u00fdnci je orientovan\u00e1 jednolodn\u00ed stavba obd\u00e9ln\u00e9ho p\u016fdorysu s p\u011btiboce zakon\u010den\u00fdm presbyt\u00e1\u0159em. K severn\u00edmu boku presbyt\u00e1\u0159e byla je\u0161t\u011b ve st\u0159edov\u011bku p\u0159istav\u011bna hranolov\u00e1 v\u011b\u017e. V p\u0159\u00edzemn\u00ed \u010d\u00e1sti v\u011b\u017ee se nach\u00e1z\u00ed sakristie, do n\u00ed\u017e se vch\u00e1z\u00ed lomen\u00fdm obloukem. P\u0159ed vchody do kostela na z\u00e1padn\u00ed a ji\u017en\u00ed stran\u011b byly postaveny p\u0159eds\u00edn\u011b, z\u0159ejm\u011b s barokn\u00ed \u00fapravou v r. 1738. V tomto roce se z\u0159ejm\u011b v\u0161echna p\u016fvodn\u00ed okna p\u0159estav\u011bla do dne\u0161n\u00ed podoby, spolu s vyl\u00e1m\u00e1n\u00edm p\u016fvodn\u00edch okenn\u00edch kru\u017eeb, kter\u00e9 se nach\u00e1zely v presbyt\u00e1\u0159i. Presbyt\u00e1\u0159 s vn\u011bj\u0161\u00edmi op\u011br\u00e1ky osv\u011btlen hrotit\u00fdmi okny. Stopy po p\u016fvodn\u00edch gotick\u00fdch oknech mo\u017eno vid\u011bt pod\u00e9l severn\u00ed zdi lodi. Lo\u010f je plochostrop\u00e1, ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti se nach\u00e1z\u00ed triumf\u00e1ln\u00ed oblouk s n\u00e1st\u011bnnou malbou. Presbyt\u00e1\u0159 sklenut jedn\u00edm polem k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 klenby s k\u00e1p\u011bmi v z\u00e1v\u011bru, sb\u00edhaj\u00edc\u00ed se do konzol. P\u0159\u00edzemn\u00ed patro v\u011b\u017ee sklenuto jedn\u00edm polem k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 klenby bez \u017eeber. P\u0159eds\u00ed\u0148 v pr\u016f\u010del\u00ed je sklenuta jedn\u00edm polem k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 \u017eebrov\u00e9 klenby.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA V\u011a\u017d KOSTELA.<\/p>

\"POHLED<\/p>

POHLED NA PRESBYT\u00c1\u0158 KOSTELA.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Zasazen\u00ed do krajiny a historick\u00fd v\u00fdznam m\u00edsta<\/b><\/h3>\r\n

Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci T\u00fdnec poch\u00e1z\u00ed z r. 1227 (v literatu\u0159e se uv\u00e1d\u00ed i r. 1228), kde je uv\u00e1d\u011bna jako majetek kl\u00e1\u0161tera benediktinek u sv. Ji\u0159\u00ed na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. Stavba kostela je dolo\u017eena k r. 1355 a d\u00e1le k r. 1362 a 1367. V 2. pol. 14. stolet\u00ed v obci zakl\u00e1d\u00e1 ji\u017e jmenovan\u00fd kl\u00e1\u0161ter benediktinek tvrz, kter\u00e1 je v 16. stolet\u00ed p\u0159estav\u011bna. Na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed je na m\u00edst\u011b p\u016fvodn\u00ed tvrze vystav\u011bn barokn\u00ed z\u00e1mek pro hrab\u011bte Maxmili\u00e1na Norberta Krakovsk\u00e9ho z Kolovrat.<\/p>\r\n\r\n

Vybaven\u00ed kostela<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 s tordovan\u00fdmi sloupy poch\u00e1z\u00ed z\u0159ejm\u011b z obdob\u00ed p\u0159ed pol. 18. stolet\u00ed, uct\u00edvan\u00e1 zlacen\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 socha Matky Bo\u017e\u00ed s Je\u017e\u00ed\u0161kem z\u0159ejm\u011b ze 16. stolet\u00ed. D\u00e1le se zde nach\u00e1zej\u00ed dv\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9 sochy sv\u011btc\u016f \u2013 sv. Prokopa a sv. Vojt\u011bcha, p\u0159enesen\u00e9 ze samostatn\u011b stoj\u00edc\u00ed kaple sv. Jana Nepomuck\u00e9ho (dnes nedalek\u00e1 stejnojmenn\u00e1 z\u0159\u00edcenina). Dva bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e z 18. stolet\u00ed jsou zasv\u011bceny sv. K\u0159\u00ed\u017ei a \u010ctrn\u00e1cti svat\u00fdm Pomocn\u00edk\u016fm. Jsou vybaveny sochami sv. Michaela a And\u011bla str\u00e1\u017en\u00e9ho.<\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed prvky<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>

T\u00ddNECK\u00c1 MADONA<\/p>V\u00fdznamn\u00e1 st\u0159edov\u011bk\u00e1 uct\u00edvan\u00e1 socha T\u00fdneck\u00e9 Madony, vysok\u00e1 137 cm, je vy\u0159ezan\u00e1 z jednoho kusu m\u011bkk\u00e9ho d\u0159eva a zadn\u00ed \u010d\u00e1st vydlab\u00e1na. Nese mlad\u0161\u00ed polychromii a na olt\u00e1\u0159i je um\u00edst\u011bna do mandorly. Nah\u00e9 partie na t\u011ble Je\u017e\u00ed\u0161ka v pozd\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b zakryty pl\u00e1\u0161t\u011bm. Socha Madony stoj\u00ed na n\u00edzk\u00e9m soklu a je oble\u010dena do modr\u00e9ho \u0161atu a zlat\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b. Svou pravou rukou Madona p\u0159idr\u017euje t\u011blo Je\u017e\u00ed\u0161ka. Na hlav\u011b ji dnes spo\u010d\u00edv\u00e1 kovov\u00e1 korunka, kter\u00e1 ji byla nasazena v dob\u011b barokn\u00ed, av\u0161ak jsou znateln\u00e9 poz\u016fstatky p\u016fvodn\u00ed koruny s polychromi\u00ed. Tato T\u00fdneck\u00e1 Madona je datov\u00e1na do obdob\u00ed let 1460-1470 a \u0159azena do skupiny Madon ze z\u00e1padn\u00edch a severoz\u00e1padn\u00edch \u010cech. Podle dostupn\u00e9 literatury se autorstv\u00ed p\u0159ipisuje socha\u0159i, kter\u00fd je\u0161t\u011b vych\u00e1zel z tradic kr\u00e1sn\u00e9ho slohu. Zobrazen\u00ed T\u00fdneck\u00e9 Madony se nach\u00e1z\u00ed na jednom zastaven\u00ed Svat\u00e9 cesty z Prahy do Mlad\u00e9 Boleslavi.

V\u00ddZDOBA<\/p>Malba nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se na archivolt\u011b (tj. plastick\u00e9m or\u00e1mov\u00e1n\u00ed) v\u00edt\u011bzn\u00e9ho oblouku poch\u00e1z\u00ed z\u0159ejm\u011b ze 16. stolet\u00ed. Zpodobn\u011bn je zde kle\u010d\u00edc\u00ed ryt\u00ed\u0159 (nen\u00ed up\u0159esn\u011bno, zda jde o zpodobn\u011bn\u00ed p\u016fvodn\u00edho patron\u00e1tu kostela sv. Ji\u0159\u00ed p\u0159i Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b \u010di nov\u00e9ho majitele panstv\u00ed od r. 1555 ryt\u00ed\u0159e Bo\u0159ivoje Rochea z Otova nebo zcela jinou osobnost).

KAZATELNA<\/p>Datov\u00e1na do 2. pol. 17. st. s d\u0159ev\u011bnou ornament\u00e1ln\u00ed \u0159ezbou oblo\u017een\u00ed.

K\u0158TITELNICE<\/p>Barokn\u00ed \u0161estibok\u00e1 c\u00ednov\u00e1 k\u0159titelnice spo\u010d\u00edv\u00e1 na t\u0159ech noh\u00e1ch zakon\u010den\u00fdch pta\u010d\u00edmi dr\u00e1py a nese antropomorfick\u00e1 zpodobn\u011bn\u00ed vousat\u00fdch mu\u017e\u016f a maskaron\u016f. Obvod k\u0159titelnice rozd\u011blen do jednotliv\u00fdch pol\u00ed, kter\u00e9 obsahuj\u00ed ornamenty lili\u00ed a dv\u011b lv\u00ed hlavy s kruhy v \u00fastech, um\u00edst\u011bn\u00e9 na protilehl\u00fdch boc\u00edch.

N\u00c1HROBKY<\/p>\u010cty\u0159i n\u00e1hrobn\u00ed desky um\u00edst\u011bn\u00e9 v interi\u00e9ru kostela, jsou siln\u011b po\u0161kozen\u00e9 a t\u00e9m\u011b\u0159 ne\u010diteln\u00e9. Ze star\u0161\u00edch popis\u016f v\u00edme, \u017ee jsou zde v n\u00e1znac\u00edch erby rod\u016f Janovsk\u00fdch a Wider\u0161persk\u016f a n\u00e1hrobn\u00ed deska far\u00e1\u0159e Vav\u0159ince Vlas\u00e1ka.

JI\u017dN\u00cd VCHOD<\/p>P\u016fvodn\u00ed vchodov\u00e9 dve\u0159e na ji\u017en\u00ed stran\u011b poch\u00e1zej\u00ed z r. 1617 a mo\u017eno zde spat\u0159it monogramy Jana a Aleny z Wiederspergu, \u010dlen\u016f \u0161lechtick\u00e9ho rodu p\u016fvodem z N\u011bmecka, jen\u017e vlastnil statky v ji\u017en\u00edch a z\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch od 2. pol. 15. st. Dve\u0159e vstupu jsou intarzovan\u00e9, s vy\u0159ez\u00e1van\u00fdmi liliov\u00fdmi motivy a kruhov\u00fdm polem, v n\u011bm\u017e se nach\u00e1z\u00ed p\u00edsmena odkazuj\u00edc\u00ed k Je\u017e\u00ed\u0161i Kristu _IHS_.

ZVONY<\/p>Datov\u00e1ny roky 1666, 1667, 1669 a 1748.

KAPLE SV. BARBORY<\/p>Stavba osmibok\u00e9ho p\u016fdorysu byla vystav\u011bna kol. r. 1758 t\u00fdneck\u00fdm mistrem, Janem Korbelem. V r. 1839 se kaple st\u00e1v\u00e1 hrobkou pro \u010dleny rodu Kolowrat\u016f a jsou sem p\u0159eneseny jejich ostatky z kosteln\u00ed hrobky.<\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed kontext<\/b><\/h3>\r\n

V\u00ddZDOBA A IKONOGRAFIE<\/p>T\u00fdneck\u00fd kostel je zasv\u011bcen Pann\u011b Marii Nanebevzat\u00e9 (tak\u00e9 naz\u00fdvan\u00e9 Assumpta), \u010dasto zpodob\u0148ovan\u00e9 p\u0159i aktu korunov\u00e1n\u00ed od Boha Otce, Syna a Ducha svat\u00e9ho. Jako samotn\u00e1 postava je vyobrazena jako Madona stoj\u00edc\u00ed na p\u016flm\u011bs\u00edci a se svatoz\u00e1\u0159\u00ed kolem t\u011bla, n\u011bkdy rovn\u011b\u017e jako Madona v kv\u011btnici, tj. kolem n\u00ed\u017e jsou stromy a ke\u0159e uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny do tvaru mandorly. Vyobrazen\u00ed Nanebevzet\u00ed Panny Marie je jedn\u00edm z nejzobrazovan\u011bj\u0161\u00edch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch motiv\u016f.\r\n

Literatura<\/b><\/h3>\r\nEmanuel Poche (ed.), Um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky \u010cech 4 T\/\u017d, Praha 1982. Ferdinand Van\u011bk \u2013 Karel Hosta\u0161, T\u00fdnec \u2013 Kostel Nanebevzet\u00ed P. Marie. In: Soupis pam\u00e1tek historick\u00fdch a um\u011bleck\u00fdch v politick\u00e9m okrese Klatovsk\u00e9m, Praha 1899. Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie. In: Pam\u00e1tkov\u00fd katalog NP\u00da. Dostupn\u00e9: https:\/\/pamatkovykatalog.cz\/kostel-nanebevzeti-panny-marie-18578010 Jan Royt, Madona z T\u00fdnce u Klatov. In: Sborn\u00edk prac\u00ed z historie a d\u011bjin um\u011bn\u00ed 2002\/1, T\u00fdnec u Klatov, 2002. Jaroslav Herout, Slabik\u00e1\u0159 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f pam\u00e1tek, Praha 2011. Jan Royt, Slovn\u00edk biblick\u00e9 ikonografie, Praha 2021.\r\n\r\n
\t\t\t\t\t
<\/div>\r\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

LOKALITA:\u00a0T\u00fdnec u Janovic nad \u00dahlavou Okres: Klatovy Kraj: Plze\u0148sk\u00fd kraj GPS: 49.3454097N, 13.2615489E Naviguj na sou\u0159adnice P\u0159\u00edstup: Kostel je um\u00edst\u011bn na jihoz\u00e1padn\u00ed okraj vsi T\u00fdnec. Stavba kostela s are\u00e1lem h\u0159bitova, t\u011bsn\u011b p\u0159ilehl\u00e9 k hrobce Kolowrat-Krakowsk\u00fdch. Naproti kostelu se nach\u00e1zej\u00ed pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9 sochy sv. Jana Nepomuck\u00e9ho a Panny Marie Immaculaty. D\u00c1LKOV\u00dd POHLED NA KOSTEL. Zasv\u011bcen\u00ed: Nanebevzet\u00ed […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1115,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-435","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/435","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=435"}],"version-history":[{"count":49,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/435\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14558,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/435\/revisions\/14558"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1115"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=435"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}