{"id":417,"date":"2023-08-01T18:09:07","date_gmt":"2023-08-01T16:09:07","guid":{"rendered":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-sv-jilji-5\/"},"modified":"2023-08-01T18:09:08","modified_gmt":"2023-08-01T16:09:08","slug":"kostel-sv-jilji-2","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-sv-jilji-2\/","title":{"rendered":"Kostel sv. Jilj\u00ed"},"content":{"rendered":"

<\/p>\r\n

LOKALITA:\u00a0<\/b>Cham West \u2013 Katzberg<\/p>\r\n

Okres: Cham<\/p>\r\n

Kraj: Horn\u00ed Falc<\/p>\r\n

GPS: 49.2329814N, 12.6582606E<\/p>\r\nNaviguj na sou\u0159adnice<\/a>\r\n

P\u0159\u00edstup: Kostel se nach\u00e1z\u00ed ve st\u0159edu historick\u00e9 \u010d\u00e1sti vesnice Katzberg, obklopen\u00fd je h\u0159bitovem. Voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd.<\/p>\r\n

Zasv\u011bcen\u00ed<\/b>: sv. Jilj\u00ed<\/p>\r\n

Status<\/b>: Fili\u00e1ln\u00ed kostel.<\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed f\u00e1ze<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Rom\u00e1nsk\u00fd kostel s dominantn\u00ed v\u011b\u017e\u00ed je p\u00edsemn\u011b dolo\u017een ve 2. polovin\u011b 12. stolet\u00ed jako sou\u010d\u00e1st nov\u011b budovan\u00e9ho hradu Katzberg. Spojen je p\u0159edev\u0161\u00edm s markrab\u011btem Diepoldingem, kter\u00fd po v\u00fdstavb\u011b hradu z\u00edskal predik\u00e1t \u201ez Katzbergu\u201c (Isenrih de Kacperc). Existence star\u0161\u00ed svatyn\u011b na m\u00edst\u011b rom\u00e1nsk\u00e9ho kostela se sice p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, ale nen\u00ed doposud ni\u010d\u00edm podpo\u0159ena. Rom\u00e1nsk\u00fd kostel je samostatn\u011b stoj\u00edc\u00ed, obklopuje ho h\u0159bitov obkrou\u017een\u00fd h\u0159bitovn\u00ed zd\u00ed. Severn\u00ed \u010d\u00e1st kaple byla d\u0159ev\u011bn\u00fdm p\u0159emost\u011bn\u00edm spojena s hradn\u00edm komplexem, d\u00edky tomu se zde snoubila rom\u00e1nsk\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed stavba s vrcholn\u011b st\u0159edov\u011bkou sv\u011btskou architekturou. Obecn\u011b se podoba komplexu v\u00fdrazn\u011b nem\u011bnila a\u017e do roku 1641, kdy byla hradn\u00ed \u010d\u00e1st zni\u010dena b\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky. Hrad byl obnoven, ale jeho fin\u00e1ln\u00ed z\u00e1nik podpo\u0159il rozs\u00e1hl\u00fd po\u017e\u00e1r roku 1874, kdy z n\u011bj z\u016fstaly jen ruiny. Ohe\u0148 se po\u0161kodil i kostel, zni\u010dil krov a zap\u0159\u00ed\u010dinil p\u00e1d zvon\u016f um\u00edst\u011bn\u00fdch ve v\u00fdchodn\u00ed v\u011b\u017ei.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA KOSTEL OD JIHOV\u00ddCHODU.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed podoba<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Cel\u00fd kostel je vystav\u011bn v rom\u00e1nsk\u00e9m slohu, a\u010dkoliv horn\u00ed polovina dominantn\u00ed v\u011b\u017ee je \u0159azena ji\u017e do jeho pozdn\u00ed f\u00e1ze. Jedn\u00e1 se o samostatn\u00fd obd\u00e9ln\u00fd objekt stoj\u00edc\u00ed uprost\u0159ed mal\u00e9ho vesnick\u00e9ho h\u0159bitova. Dominantu stavby tvo\u0159\u00ed na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b p\u0159ipojen\u00e1 \u010dtvercov\u00e1 ch\u00f3rov\u00e1 v\u011b\u017e s k\u0159\u00ed\u017eovou klenbou a hrotitou jehlancovou st\u0159echou. V\u011b\u017e o rozm\u011brech 5 x 5 metr\u016f ve sv\u00e9 spodn\u00ed \u010d\u00e1sti ukr\u00fdv\u00e1 hlavn\u00ed barokn\u00ed olt\u00e1\u0159. Vy\u0161\u0161\u00ed patro v\u011b\u017ee obsahuje pouze rom\u00e1nsk\u00e1 \u0161t\u011brbinov\u00e1 okna, kter\u00fdm v\u0161ak dominuje v posledn\u00edm pat\u0159e usazen\u00e1 \u010dtve\u0159ice sdru\u017een\u00fdch oken. Vstup do horn\u00edch pater v\u011b\u017ee je umo\u017en\u011bn z podkrov\u00ed hlavn\u00ed lodi. Do lodi se nyn\u00ed vstupuje ze z\u00e1padu skrze rom\u00e1nsk\u00fd port\u00e1l osazen\u00fd mohutn\u00fdmi \u017eelezn\u00fdmi dve\u0159mi s gotick\u00fdm z\u00e1mkem se t\u0159emi pevn\u00fdmi z\u00e1vorami. V dob\u011b vzniku kostela byl vstup nejsp\u00ed\u0161e z ji\u017en\u00ed strany, na co\u017e m\u016f\u017ee odkazovat dodnes patrn\u00e9 zaklenut\u00ed vstupu viditeln\u00e9 na ji\u017en\u00ed zdi. Lo\u010f kostela je tvo\u0159ena obd\u00e9ln\u00fdm \u0161t\u00edhl\u00fdm prostorem s ploch\u00fdm stropem, d\u00edky \u010demu se do svatyn\u011b vejde p\u0159ibli\u017en\u011b 80 osob. S\u00e1l obsahuje galerii, kter\u00e1 byla mimo nyn\u011bj\u0161\u00ed schodi\u0161t\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 i zmi\u0148ovan\u00fdm vyv\u00fd\u0161en\u00fdm vstupem zakryt\u00e9ho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho p\u0159emost\u011bn\u00ed z hradn\u00edch prostor. D\u016fkazem tohoto p\u0159emost\u011bn\u00ed jsou zbytky kamenn\u00e9 konzole patrn\u00e9 na vn\u011bj\u0161\u00ed severn\u00ed stran\u011b. Jako posledn\u00ed je ke kostelu p\u0159ipojena na ji\u017en\u00ed stran\u011b zvenku sakristie o rozm\u011brech ca 3,5 x 2 metru, s bo\u010dn\u00edm vstupem p\u0159\u00edmo do lod\u011b. Cel\u00e1 stavba, p\u016fvodn\u011b v rom\u00e1nsk\u00e9m slohu, je vyzd\u011bna ve spodn\u00ed \u010d\u00e1sti z velk\u00fdch nepravideln\u00fdch kv\u00e1dr\u016f a v horn\u00ed \u010d\u00e1sti z lomov\u00e9ho kamene. N\u00e1ro\u017e\u00ed v\u011b\u017ee je opat\u0159eno armov\u00e1n\u00edm a zakon\u010deno stup\u0148ovitou korunn\u00ed \u0159\u00edmsou stejn\u011b jako hlavn\u00ed s\u00e1l. Lo\u010f nese sedlovou st\u0159echu a zaj\u00edmavost\u00ed je, \u017ee v\u0161echna nyn\u011bj\u0161\u00ed okna v lodi jsou poz\u016fstatky minul\u00fdch p\u0159estaveb. V roce 1983 prob\u00edhala rozs\u00e1hl\u00e1 rekonstrukce, kter\u00e1 objevila nejen p\u016fvodn\u00ed rom\u00e1nsk\u00e9, ale i gotick\u00e9 a renesan\u010dn\u00ed prvky stavby. Nam\u00e1tkou lze zm\u00ednit n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby s vyobrazen\u00edm svat\u00fdch, dekorativn\u00ed malby z 16. stolet\u00ed zaji\u0161t\u011bn\u00e9 okolo oken lod\u011b a mimo jin\u00e9 i dva gotick\u00e9 svatost\u00e1nky (v\u00fdklenky) vetknut\u00e9 ve zdivu p\u0159i schodi\u0161ti do kazatelny.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZ\u00c1PADU.<\/p>

\"POHLED<\/p>

POHLED NA JI\u017dN\u00cd STRANU KOSTELA A P\u0158IPOJENOU SAKRISTII.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Zasazen\u00ed do krajiny a historick\u00fd v\u00fdznam m\u00edsta<\/b><\/h3>\r\n

<\/p>\r\n\r\n

Vybaven\u00ed kostela<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>barokn\u00ed

\"POHLED<\/p>

POHLED DO INTERI\u00c9RU KOSTELA.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed prvky<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>

V\u011a\u017d<\/p> Celkov\u011b rom\u00e1nsk\u00e9 v\u011b\u017ee odkazuj\u00ed na tradici benediktinsk\u00e9ho stavitelstv\u00ed, kter\u00e9 se hojn\u011b \u0161\u00ed\u0159ilo nap\u0159\u00ed\u010d celou st\u0159edn\u00ed Evropou v 11-12.stolet\u00ed. Rom\u00e1nsk\u00fd sloh je ve sv\u00e9 podstat\u011b d\u016fsledek dokon\u010den\u00e9 christianizace Evropy a m\u011bl jedin\u00fd c\u00edl, a to poskytnout \u00fato\u010di\u0161t\u011b pro pok\u00e1n\u00ed, o\u010distu du\u0161e a u\u010den\u00ed c\u00edrkevn\u00ed sv\u00e1tosti. Vliv hornor\u00fdnsk\u00e9 architektury tak m\u016f\u017eeme br\u00e1t jako prost\u0159edek p\u0159ej\u00edm\u00e1n\u00ed a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed vzd\u011blanosti, kter\u00e1 se zajist\u00e9 dostala i k p\u00e1n\u016fm z Katzbergu, kte\u0159\u00ed svatyni nechali vystav\u011bt.

\"POHLED<\/p>

POHLED NA V\u011a\u017d KOSTELA.<\/p><\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed kontext<\/b><\/h3>\r\n

HISTORICK\u00dd<\/p>Z pohrani\u010dn\u00edho hradn\u00edho komplexu se po konfliktech a po\u017e\u00e1rech stala ruina a v jeho bl\u00edzkosti se dochoval pouze kostel sv. Jilj\u00ed. U\u017e jen to nazna\u010duje pom\u00edjivost i v\u00fdznam svatost\u00e1nku pro p\u0159ilehlou ves a jej\u00ed okol\u00ed. Zbo\u017enost byla pro obyvatele Katzbergu podstatnou \u010d\u00e1st\u00ed ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota, o svatyni se starali a chr\u00e1nili ji, proto dodnes m\u016f\u017eeme obdivovat dochovanou architekturu a p\u016fvodn\u00ed sou\u010d\u00e1sti interi\u00e9ru.

V\u00ddZDOBA A IKONOGRAFIE<\/p>Sv. Jilj\u00ed [\u00c6gidius] (ca 640 \u2013 710) byl \u00fadajn\u011b p\u016fvodem z Ath\u00e9n a m\u011bl zasv\u011btit cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot bohu. Po \u00famrt\u00ed jeho rodi\u010d\u016f rozdal ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj majetek chud\u00fdm a s\u00e1m se rozhodl pro \u017eivot poustevn\u00edka. Podle legendy se rozhodl pro \u017eivot v lese, kde se m\u011bl \u017eivit ml\u00e9kem ocho\u010den\u00e9 lan\u011b. Jednoho dne m\u011bl \u00fadajn\u011b vizig\u00f3tsk\u00fd kr\u00e1l na lovu vyst\u0159elit po lani, ale zas\u00e1hl Jilj\u00edho. Jilj\u00ed p\u0159e\u017eil a kr\u00e1l si ho natolik obl\u00edbil, \u017ee mu nechal v lese vystav\u011bt kl\u00e1\u0161ter, kter\u00e9mu se stal opatem. Jilj\u00ed nab\u00eddl pomoc i samotn\u00e9mu pape\u017ei v \u0158\u00edm\u011b, kter\u00fd ho za slu\u017eby bohu odm\u011bnil kl\u00e1\u0161tern\u00edmi dve\u0159mi z cyp\u0159i\u0161ov\u00e9ho d\u0159eva. Pro svou rozhodnost darovat v\u0161e ostatn\u00edm se sv. Jilj\u00ed stal patronem chud\u00fdch a \u017eebrav\u00fdch. D\u00e1le je tak\u00e9 patronem koj\u00edc\u00edch matek v n\u00e1vaznosti na legendu o lani a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b za\u0161ti\u0165uje i t\u011blesn\u011b posti\u017een\u00e9, jako\u017eto byl s\u00e1m post\u0159elen \u0161\u00edpem. Nen\u00ed tedy divu, \u017ee pozn\u00e1vac\u00edmi atributy se stala la\u0148 a \u0161\u00edp a poustevnick\u00fd h\u00e1bit. Zasv\u011bcen\u00ed kostela pr\u00e1v\u011b svat\u00e9mu Jilj\u00ed ukazuje na misijn\u00ed a monastick\u00e9 vazby zalo\u017een\u00ed. Tomu nasv\u011bd\u010duje i fakt, \u017ee v\u00fdstavba rom\u00e1nsk\u00e9ho kostela p\u0159edch\u00e1zela hradn\u00edmu komplexu. Sv. Jilj\u00ed jako patron m\u011bl chr\u00e1nit lid od chudoby a neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednat \u017eivotn\u00ed skromnost a ochotu pom\u00e1hat ostatn\u00edm. Symbolicky se zde mohlo odkazovat tak\u00e9 na pobyt Jilj\u00edho v lese, tedy v m\u00edst\u011b odlou\u010den\u00e9m od centr\u00e1ln\u00edho d\u011bn\u00ed, j\u00edm\u017e st\u0159edov\u011bk\u00e9 pohrani\u010d\u00ed jist\u011b bylo. \u017divot sv. Jilj\u00ed byl z\u00e1rove\u0148 obrazem ctnost\u00ed hodn\u00fdch posmrtn\u00e9ho setrv\u00e1n\u00ed v kr\u00e1lovstv\u00ed nebesk\u00e9m po boku P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e Krista. Tak\u00e9 dominantn\u00ed v\u011b\u017e kostela m\u011bla st\u00e1le p\u0159ipom\u00ednat v\u011b\u017ee Nebesk\u00e9ho Jeruzal\u00e9ma, do kter\u00e9ho se dostane pouze zbo\u017en\u00e1 a \u010dist\u00e1 du\u0161e.\r\n

Literatura<\/b><\/h3>\r\nBurgenbau, E. 2003: Burgenbau in der s\u00fcd\u00f6stlichen Oberpfalz vom Fr\u00fchmittelalter bis zur fr\u00fchen Neuzeit, s147. Ritterlehen und Hofmark 1909: Verhandlungen des Historischen Vereins f\u00fcr die Oberpfalz 61, s69. Piendl, M. 1955: Das Landgericht Cham (= Kommission f\u00fcr bayerische Geschichte [Hrsg.]: Historischer Atlas von Bayern. Teil Altbayern Heft 8). Verlag Michael Lassleben, M\u00fcnchen, s40\u201342.\r\n\r\n
\t\t\t\t\t
<\/div>\r\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

LOKALITA:\u00a0Cham West \u2013 Katzberg Okres: Cham Kraj: Horn\u00ed Falc GPS: 49.2329814N, 12.6582606E Naviguj na sou\u0159adnice P\u0159\u00edstup: Kostel se nach\u00e1z\u00ed ve st\u0159edu historick\u00e9 \u010d\u00e1sti vesnice Katzberg, obklopen\u00fd je h\u0159bitovem. Voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd. Zasv\u011bcen\u00ed: sv. Jilj\u00ed Status: Fili\u00e1ln\u00ed kostel. Stavebn\u00ed f\u00e1ze Rom\u00e1nsk\u00fd kostel s dominantn\u00ed v\u011b\u017e\u00ed je p\u00edsemn\u011b dolo\u017een ve 2. polovin\u011b 12. stolet\u00ed jako sou\u010d\u00e1st nov\u011b budovan\u00e9ho […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1239,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-417","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/417","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=417"}],"version-history":[{"count":48,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/417\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14507,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/417\/revisions\/14507"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1239"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=417"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}