{"id":13854,"date":"2023-08-01T18:09:24","date_gmt":"2023-08-01T16:09:24","guid":{"rendered":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-nanebevzeti-panny-marie-12\/"},"modified":"2023-08-01T18:09:26","modified_gmt":"2023-08-01T16:09:26","slug":"kostel-nanebevzeti-panny-marie-12","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/kostel-nanebevzeti-panny-marie-12\/","title":{"rendered":"Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie"},"content":{"rendered":"

<\/p>\r\n

LOKALITA:\u00a0<\/b>Deggendorf<\/p>\r\n

Okres: Deggendorf<\/p>\r\n

Kraj: Doln\u00ed Bavorsko<\/p>\r\n

GPS: 48.8285578N, 12.9638950E<\/p>\r\nNaviguj na sou\u0159adnice<\/a>\r\n

P\u0159\u00edstup: Kostel stoj\u00ed v bl\u00edzkosti hlavn\u00edho n\u00e1m\u011bst\u00ed, na doln\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed Deggendorfu. Samotn\u00fd kostel je obklopen h\u0159bitovem a na v\u00fdchod od n\u011bj se nach\u00e1z\u00ed rozs\u00e1hl\u00fd h\u0159bitov.<\/p>\r\n

Zasv\u011bcen\u00ed<\/b>: Nanebevzet\u00ed Panny Marie<\/p>\r\n

Status<\/b>: Farn\u00ed kostel.<\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed f\u00e1ze<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Stavba farn\u00edho kostela byla pl\u00e1nov\u00e1na ji\u017e ve 14. stolet\u00ed, ale k realizaci nedo\u0161lo. M\u00edsto toho byl v letech 1338 a\u017e 1360 postaven ran\u011b gotick\u00fd kostel Bo\u017e\u00edho hrobu uvnit\u0159 m\u011bstsk\u00fdch hradeb. \u010c\u00e1sti dne\u0161n\u00edho kostela (v\u010detn\u011b presbyt\u00e1\u0159e, sakristie a v\u011b\u017ee) byly postaveny v 15. stolet\u00ed a p\u0159ipojeny ke star\u00e9 rom\u00e1nsk\u00e9 lodi p\u0159edchoz\u00edho kostela. Po skon\u010den\u00ed t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky (1618-1648) se p\u0159ikro\u010dilo k p\u0159estavb\u011b lodi kostela. V roce 1654 vyslala kurfi\u0159tsk\u00e1 bavorsk\u00e1 duchovn\u00ed rada v Mnichov\u011b do Doln\u00edho Bavorska mnichovsk\u00e9ho stavitele Constantina Padera, aby postavil chr\u00e1movou lo\u010f a z\u00e1rove\u0148 k n\u00ed p\u0159ipojil prostorn\u00fd pozdn\u011b gotick\u00fd presbyt\u00e1\u0159. Budova byla dokon\u010dena za necel\u00e9 \u010dty\u0159i roky. V roce 1658 kostel vysv\u011btil pomocn\u00fd biskup z Regensburgu Franz Denich. O t\u00e9m\u011b\u0159 100 let pozd\u011bji, v roce 1743, byl kostel v\u00e1\u017en\u011b po\u0161kozen ve v\u00e1lce o rakousk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed: sho\u0159ela v\u011b\u017e a krov, spadly zvony a z\u0159\u00edtila se klenba. Ihned po uzav\u0159en\u00ed m\u00edru o dva roky pozd\u011bji byly zah\u00e1jeny pr\u00e1ce na obnov\u011b kostela. V roce 1750 z\u00edskal interi\u00e9r kostela novou \u0161tukovou v\u00fdzdobu, n\u00e1stropn\u00ed a n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby vytvo\u0159il deggendorfsk\u00fd mal\u00ed\u0159 Joseph Wilhelm Seidl. Do roku 1760 byly p\u0159istav\u011bny dva bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e, kazatelna a nov\u00e9 varhany. V letech 1885 a\u017e 1889 p\u0159i rozs\u00e1hl\u00e9 renovaci nakonec p\u0159ibylo na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b reprezentativn\u00ed schodi\u0161t\u011b a tak\u00e9 barokn\u00ed hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159. V letech 1934\/35 a 1983-1991 byla roz\u0161\u00ed\u0159ena lo\u010f kostela, a nakonec byly provedeny drobn\u00e9 \u00fapravy interi\u00e9ru kostela.<\/p>\r\n\r\n

Stavebn\u00ed podoba<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Jedn\u00e1 se o trojlodn\u00ed kostel v tzv. bazilik\u00e1ln\u00edm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed, kdy hlavn\u00ed lo\u010f p\u0159evy\u0161uje dv\u011b bo\u010dn\u00ed lod\u011b a v horn\u00ed \u010d\u00e1sti nad ark\u00e1dami je prolomena \u0159adou oken. Kostel je zakon\u010den apsidou. Na severn\u00ed stran\u011b ke kostelu p\u0159il\u00e9h\u00e1 v\u011b\u017e, vedle n\u00ed\u017e se nach\u00e1z\u00ed sakristie. Z\u00e1padn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed zdob\u00ed reprezentativn\u00ed neoklasicistn\u00ed schodi\u0161t\u011b. Hlavn\u00ed lo\u010f je zaklenuta valenou klenbou s v\u00fdse\u010demi, kter\u00e9 spo\u010d\u00edvaj\u00ed na pilastrech ark\u00e1dy.<\/p>\r\n\r\n

Zasazen\u00ed do krajiny a historick\u00fd v\u00fdznam m\u00edsta<\/b><\/h3>\r\n

Farn\u00ed kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie je nejstar\u0161\u00edm kostelem v Deggendorfu. Je na doln\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed, a tedy v nejstar\u0161\u00ed s\u00eddeln\u00ed oblasti ve m\u011bst\u011b. Zde na tomto m\u00edst\u011b pobl\u00ed\u017e Dunaje a star\u00e9ho \u0159\u00ed\u010dn\u00edho p\u0159echodu (brodu) byla ji\u017e p\u0159ed 2000 lety keltsk\u00e1 vesnice. Pozd\u011bji se osada dostala do majetku kl\u00e1\u0161tera Niederm\u00fcnster v Regensburku.<\/p>\r\n\r\n

Vybaven\u00ed kostela<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>Za\u0159\u00edzen\u00ed kostela je barokn\u00ed.<\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed prvky<\/b><\/h3>\r\n

<\/b>

KAPLE<\/p>V bl\u00edzkosti kostela se nach\u00e1z\u00ed dv\u011b kaple. Ve Wasserkapelle se nach\u00e1z\u00ed reli\u00e9f tympanonu ze 13. stolet\u00ed, kter\u00fd poch\u00e1z\u00ed z rom\u00e1nsk\u00e9ho farn\u00edho kostela. Zobrazuje \u00fat\u011bk do Egypta. V kapli Bo\u017e\u00edho hrobu ze 17. stolet\u00ed je um\u00edst\u011bna postava mrtv\u00e9ho Spasitele v \u017eivotn\u00ed velikosti. Krom\u011b toho se zde dochovaly dva n\u00e1hrobky, kter\u00e9 byly pravd\u011bpodobn\u011b p\u016fvodn\u011b um\u00edst\u011bny v kostele. Jeden z nich prokazateln\u011b vytvo\u0159il v letech 1657\/1658 mnichovsk\u00fd socha\u0159 a stavitel Konstantin Pader. Epitaf vystihuje poselstv\u00ed vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed. Druh\u00fd n\u00e1hrobek, na n\u011bm\u017e se ztratil n\u00e1pis a t\u00edm i mo\u017en\u00e9 informace o socha\u0159i, je z teologick\u00e9ho hlediska mnohem slab\u0161\u00ed ne\u017e Pader\u016fv, a byl tedy pravd\u011bpodobn\u011b vytvo\u0159en p\u0159ed n\u00edm. Na sc\u00e9n\u011b Posledn\u00edho soudu je na rozd\u00edl od mnoha du\u0161\u00ed zem\u0159el\u00fdch zobrazen mu\u017e povolan\u00fd ke vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed, kter\u00fd stoj\u00ed uprost\u0159ed obrazu.<\/p>\r\n\r\n

Duchovn\u00ed kontext<\/b><\/h3>\r\n

HISTORICK\u00dd<\/p>V bl\u00edzkosti historick\u00e9ho p\u0159echodu p\u0159es Dunaj vznikla ve st\u0159edov\u011bku osada, kter\u00e1 pat\u0159ila regensbursk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru Niederm\u00fcnster. Deggendorf je poprv\u00e9 zm\u00edn\u011bn v listin\u011b vydan\u00e9 pro tento kl\u00e1\u0161ter v roce 1002. Je dolo\u017eeno n\u011bkolik rom\u00e1nsk\u00fdch stavebn\u00edch f\u00e1z\u00ed kostela, z nich\u017e posledn\u00ed prob\u011bhla kolem roku 1250. V t\u00e9to dob\u011b (v roce 1242) bylo rodem Wittelsbach\u016f zalo\u017eeno pobl\u00ed\u017e m\u011bsto Deggendorf. Farn\u00ed kostel se tak v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch stalet\u00edch nach\u00e1zel mimo m\u011bstsk\u00e9 hradby.

V\u00ddZDOBA A IKONOGRAFIE<\/p>V prostoru kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b stoj\u00ed barokn\u00ed hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 z \u010derven\u00e9ho a b\u00edl\u00e9ho mramoru. Uprost\u0159ed tr\u016fn\u00ed Marie s Je\u017e\u00ed\u0161kem, obklopen\u00fdm v\u011bncem paprsk\u016f. Olt\u00e1\u0159 je d\u00edlem slavn\u00e9ho um\u011blce Mathiase Seybolda z roku 1749. Na strop\u011b lodi jsou n\u00e1dhern\u00e9 malby deggendorfsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Josepha Wilhelma Seidla z doby kolem roku 1750. T\u0159i velk\u00e9 n\u00e1stropn\u00ed malby zobrazuj\u00ed Marii, kter\u00e1 je uct\u00edv\u00e1na jako Kr\u00e1lovna nebes. Na bo\u010dn\u00edch st\u011bn\u00e1ch lodi je dal\u0161\u00edch 10 obraz\u016f, na kter\u00fdch je Maria zobrazena jako p\u0159\u00edmluvkyn\u011b za lid. Jeden z obr\u00e1zk\u016f na ji\u017en\u00ed stran\u011b ukazuje Pannu Marii plnou dobra (\u201eVirgo clemens\u201c), patronku Deggendorfu. Podle Zlat\u00e9 legendy byla Panna Marie po smrti nanebevzat\u00e1. Pom\u011brn\u011b rozs\u00e1hlou informaci o zesnut\u00ed Bohorodi\u010dky a jej\u00edmu nanebevzet\u00ed nalezneme v tehdy velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9m spise _De transitu_\u2026 Pseudo-Melitona ze Sard (4 -6. st.), kter\u00fd p\u0159evypr\u00e1v\u011bl \u0158eho\u0159 Toursk\u00fd, a v _Homilii_ Jana ze Solun\u011b (610-649). Dle biskupa Theotekna z Livia (2. pol. 6. st.) pouze Pann\u011b Marii p\u0159\u00edslu\u0161elo, aby jej\u00ed t\u011blo, kter\u00e9 nosilo Boha, \u201ebylo p\u0159ijato spolu s du\u0161\u00ed ve Sl\u00e1v\u011b do nebe\u201c. T\u00edm, \u017ee Panna Maria byla vzata na nebesa i s t\u011blem, byl vytvo\u0159en p\u0159edpoklad k jej\u00edmu prost\u0159ednictv\u00ed mezi \u010dlov\u011bkem a Bohem.\r\n

Literatura<\/b><\/h3>\r\nGeorg Dehio, Handbuch der deutschen Kunstdenkm\u00e4ler: Bayern II, Niederbayern, M\u00fcnchen 1988. Jan Royt, Slovn\u00edk biblick\u00e9 ikonografie, Praha 2007. Stadtpfarrkirche Mari\u00e4 Himmelfahrt, dostupn\u00e9 on-line: https:\/\/mariae-himmelfahrt.de\/portfolio\/stadtpfarrkirche-mariae-himmelfahrt\/, vyhled\u00e1no 30. 3.2022. Kirche Mari\u00e4 Himmelfahrt (Deggendorf), dostupn\u00e9 on-line: https:\/\/www.niederbayern-wiki.de\/wiki\/KircheMari%C3%A4Himmelfahrt(Deggendorf), vyhled\u00e1no 30. 3. 2022.\r\n\r\n
\t\t\t\t\t
<\/div>\r\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

LOKALITA:\u00a0Deggendorf Okres: Deggendorf Kraj: Doln\u00ed Bavorsko GPS: 48.8285578N, 12.9638950E Naviguj na sou\u0159adnice P\u0159\u00edstup: Kostel stoj\u00ed v bl\u00edzkosti hlavn\u00edho n\u00e1m\u011bst\u00ed, na doln\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed Deggendorfu. Samotn\u00fd kostel je obklopen h\u0159bitovem a na v\u00fdchod od n\u011bj se nach\u00e1z\u00ed rozs\u00e1hl\u00fd h\u0159bitov. Zasv\u011bcen\u00ed: Nanebevzet\u00ed Panny Marie Status: Farn\u00ed kostel. Stavebn\u00ed f\u00e1ze Stavba farn\u00edho kostela byla pl\u00e1nov\u00e1na ji\u017e ve 14. stolet\u00ed, […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":14608,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-13854","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13854","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13854"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13854\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14650,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13854\/revisions\/14650"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14608"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ishp.prf.jcu.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13854"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}