LOKALITA: Horšov
Okres: Domažlice
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.5387431N, 12.9167753E
Naviguj na souřadnicePřístup: Kostel stojí na západním okraji obce obklopen hřbitovní zdí.
Zasvěcení: Všichni svatí
Status: Filiální kostel farnosti Horšovský Týn.
Stavební fáze
Nejstarší románské zdivo kostela Všech svatých pochází z poslední čtvrtiny 12. století. Toto zdivo je tvořeno pečlivě opracovanými žulovými kvádry v jižní a západní zdi kostelní lodě. Z rozsahu tohoto neporušeného románského zdiva lze vyčíst původní rozměry románského kostela, který dosahoval jen zhruba dvou třetin pozdější šířky i výšky kostelní lodě. Románský kostel pravděpodobně původně sloužil jako kaple biskupského dvorce, což také naznačují zbytky možné panské tribuny, přístupné naznačeným západním vstupem v patře. Ve třetí čtvrtině 14. století byl kostel rozšířen severovýchodním směrem a byl přistavěn presbytář, přičemž se znovu použily románské kvádry, které byly zapracovány do nových zdí z lámaného kamene. S určitým odstupem po dokončení presbytáře k němu byla přistavěna kaple sv. Barbory využívaná jako sakristie, která byla opatřena na konci 14. století první vrstvou fresek a druhou vrstvou fresek v roce 1489. Patrně na přelomu 15. a 16. století pak došlo k výstavbě kostelní nárožní věže, která byla vestavěna do původního krovu. Tento výjimečně dochovaný gotický krov je velmi dobře přístupný právě skrze široce klenutý vstup z patra věže. K poslední výrazné přestavbě došlo asi před rokem 1745, kdy kostel získal své dnešní zasvěcení Všem svatým. Interiér získal novou kruchtu s korintskými pilastry, štukovou výzdobu a gotická lomená okna byla v lodi nahrazena dvěma širokými kasulovými okny.
POHLED NA KOSTEL OD SEVEROVÝCHODU.
POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZÁPADU.
Stavební podoba
Na pětiboké kněžiště s vnějšími opěrnými pilíři navazuje zvýšená loď, z jejíhož jihozápadního rohu se tyčí hranolová věž. Západní průčelí je doplněno nízkou obdélníkovou předsíní, na severní straně byl během barokních úprav zaslepen gotický portál. Důsledkem barokní přestavby je také zvonice ve špičce věže a dvě kasulová okna do kostelní lodě. Fasáda je hladká, nečleněná, bez zdobných prvků.
POHLED NA VĚŽ KOSTELA.
ZAZDĚNÝ GOTICKÝ PORTÁL NA SEVERNÍ STRANĚ KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Horšov leží v rovinaté krajině podél řeky Radbúzy. Byl jedním ze sídel ležících na řezenské obchodní stezce.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je barokní.
POHLED DO PRESBYTÁŘE.
Duchovní prvky
KAPLE SV. BARBORY
Svatá Barbora patří mezi čtyři velké panenské mučednice (tzv. virgines capitales) v katolické církvi. Je ochránkyní před blesky a požáry a patronkou rizikových povolání středověku, např. stavebních dělníků a horníků, od pozdější doby také pyrotechniků a dělostřelců. Celou jí zasvěcenou kapli v horšovském kostele Všech svatých pokrývají nástěnné malby. Na východní a západní stěně jsou k vidění části starší výmalby z konce 14. století. Tyto starší malby byly překryty zhruba sto let poté v roce 1489 novou výmalbou na přání Dobrohosta z Ronšperka, významného místního katolického šlechtice a člena Jednoty zelenohorské. Do okruhu pravděpodobných autorů maleb patří dolnorakouští mistři Mistr z Herzogenburgu nebo Mistr svatojakubského oltáře v Eggenburgu.
POHLED NA VÝCHODNÍ STĚNU KAPLE SV. BARBORY.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Horšov byl ještě na konci 12. století důležitým správním centrem okolní oblasti, která patřila pražskému biskupství. Zároveň byl Horšov také sídlem arcijáhenství, správní podjednotky pražské diecéze. V době první písemné zmínky o Horšově, která spadá mezi roky 1182-1192 byl pražským biskupem ambiciózní Jindřich Břetislav, bratranec Přemysla Otakara I., jehož v Horšově zastupoval biskupský správce Kryštof Ošitka. Význam Horšova poklesl po založení blízkého města Horšovský Týn pražským biskupem Tobiášem z Bechyně na konci 13. století. Ten se stal novým správním centrem biskupského panství. Arnošt z Pardubic si Horšov vybral kolem poloviny 14. století jako sídlo nově vzniklého úřadu tzv. nápravníka, který měl vojenskou povinnost chránit zájmy pražského biskupa v oblasti. V druhé polovině 14. století byl spolu s dalšími stavbami na biskupském panství za úřadování biskupů Arnošta z Pardubic a Jana z Jenštejna přestavěn také horšovský kostel.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Ústředním tématem malířské výzdoby v kapli sv. Barbory je cyklus 25 scén ze života svaté Barbory. Autor vycházel z textu Zlaté legendy, nejvlivnějšího středověkého sborníku legend o světcích. Cyklus začíná na severní stěně výjevy z Barbořina dětství, stavby nového paláce, jejího útěku a dopadení, opakované předvedení před vládce Marciana a pobytu ve vězení, kde ji navštěvuje Kristus. Cyklus poté pokračuje na západní stěně scénami výslechů, mučení, mučednické smrti a posmrtného oslavení. Jižní stěna nese různé výjevy ze života Ježíše Krista a Panny Marie.
KAPLE SV. BARBORY S VÝJEVY O ŽIVOTĚ SV. BARBORY.
KAPLE SV. BARBORY S VÝJEVY O ŽIVOTĚ JEŽÍŠE KRISTA A PANNY MARIE.