LOKALITA: Zdouň
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.2617753N, 13.5124531E
Naviguj na souřadnicePřístup: Obec Zdouň můžeme považovat za samotu s kostelem sv. Vavřince. Nachází se mezi Hrádkem a Tedražicemi. Kostel sv. Vavřince se nachází na návrší v katastru obce Tedražice. Příjezd je možný od sušického nádraží či z Hrádku, po silnici III. třídy přes Tedražice. Po zmíněné silnici je vedena i cyklotrasa 305. Nejbližší autobusová zastávka Tedražice, náves se nachází asi 400 metrů východně, ve volných dnech je obsluhována jediným párem spojů. Nejbližší železniční stanice Hrádek u Sušice (trať Klatovy – Horažďovice předměstí) je vzdálena necelé 2 km západně. Parkování je možné v blízkém okolí kostela na vyhrazeném parkovišti.
CELKOVÝ POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU.
Zasvěcení: sv. Vavřinec
Status: Farní kostel.
Stavební fáze
Kostel sv. Vavřince ve Zdouni je románsko-gotická stavba, kterou datujeme do třetího čtvrtletí 13. století. Patří k nejstarším kostelům v kraji. V historických listinách je kostel roku 1314 zmiňován již jako farní. V první polovině 14. století původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. V době třicetileté války (17. století), klášter ve Zdouni i osada Vzduny vyhořely. Požáru unikl pouze kostel sv. Vavřince. Podle jiných pramenů došlo k zániku samotné osady již mnohem dříve, v 15. století v době husitských válek. Hlavní loď kostela byla sklenuta roku 1691, další úpravy jsou méně významné. V roce 2006 proběhla celková rekonstrukce: byla obílena věž, byly vyrobeny nové dubové dveře, včetně nové kované mříže, byly opraveny vnitřní omítky a provedena výmalba interiéru.
POHLED NA VĚŽ KOSTELA.
POHLED NA SAKRISTII KOSTELA.
Stavební podoba
Hlavní loď kostela má skoro čtvercový půdorys. Loď má v obou čelech zděné trojúhelníkové štíty. Po stranách lodi jsou dvě vysoká lomená gotická okna s kružbami. Loď je sklenuta valeně s lunetami, klenba v rozích zpevněna prostými pilíři. Na východě je k lodi připojený užší presbytář trojbokého závěru po obvodu s opěráky. Presbytář je obezděn žlábkovým soklem, v závěru jsou tři lomená okna, která mají trojlistové, čtyřlistové a plaménkové kružby. Triumfální oblouk je rovněž lomený. Před západním průčelím lodi je připojená věž o čtvercové základně, jejíž přízemí plní funkci předsíně. Po jižním boku presbytáře je obdélná sakristie s oratoří v patře. Loď i presbytář kryje strmá sedlová prejzová střecha. Věž je kryta zvoncovitou bání. Vchod do kostela je z podvěží, klenutý křížovou žebrovou klenbou. Vstupní lomený portál do lodi je ve slohu rané gotiky.
POHLED NA PRESBYTÁŘ KOSTELA.
DETAIL GOTICKÉHO OKNA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel sv. Vavřince je pozůstatkem bývalé velké rýžovnické osady Vzduny a nalézá se nad říčkou Pstružnou. Kostelík tvoří významnou a nepřehlédnutelnou dominantu části údolí Ostružné. Kostel je obklopen hřbitovem.
Vybavení kostela
Vybavení kostela je převážně barokní.
VSTUPNÍ LOMENÝ RANĚ GOTICKÝ PORTÁL.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
Duchovní prvky
VÝZDOBA KLENBY
Uprostřed klenby se nachází malovaný sdružený erb, nesený okřídlenými štítonoši, lemovaný štukovým rámem a českým nápisem s datem 1691.
SDRUŽENÝ ERB V KLENBĚ LODI.
ZVONY
Ve čtyřpatrové věži visí dva zvony. Největší zvon váží 350 kg, má průměr 85 cm. Na zvonu není označeno jméno zvonaře, ani rok odlití. Podle dochovaných písemných pramenů byl tento zvon odlit ve 14. století. Na zvonu je nápis gotického písma: _Mateus + Lucas + Matous + Johannes_. Druhý zvon je menší, jeho váha je 90 kg. Ani u tohoto druhého zvonu není známo jméno zvonaře. Na rozdíl od prvého zvonu je u tohoto znám přesný rok jeho ulití a to 1402. Na zvonu je nápis opět gotickým písmem: _Maria Regia Pia – Anno Domin M CCCC II dne R_. Pod tímto nápisem je zde umístěna gotická ozdoba.HŘBITOV OSOBNOSTI
Na starém hřbitově (u jižní zdi) je pochován František Pravda (1817-1904), vlastním jménem Vojtěch Hlinka (český katolický kněz, spisovatel a autor povídek). František Pravda od roku 1847 žil v Hrádku u Sušice, kde působil jako vychovatel. Do světa literatury vstoupil v roce 1848 novelou _Dvě svatby najednou_. Spolupracoval například s Antonínem Vaškem – otcem Petra Bezruče. Některé Pravdovy spisy byly přeloženy do cizích jazyků (němčiny, dánštiny, maďarštiny a slovinštiny).Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Bývalá osada s názvem Vzduny se rozprostírala kolem celého návrší a je zde zmiňována již ve 13. století. Dochovaným pozůstatkem minulé osady je studna, která se dodnes nachází u parkoviště pod kostelem. V osadě se dříve nacházela tvrz, která se nacházela jihozápadním směrem přímo v ose kostela (dnes tzv. nový hřbitov). Z této tvrze vedla cesta s průchodem přímo do kostela, což dokazuje zazděný průchod ve věži. V roce 1257 se od tvrze psal Dlouhomil ze Zdouně a Boru, po něm v roce 1290 Svojše a v roce 1312 Oldřich ze Zdouně (zřejmě děd, otec a syn). Svojše ze Zdouně později vystavěl hrad v Buděticích. V pozdějších letech byla tvrz přeměněna v klášter. V 16. století se připomínají místní kněží. Svědčí o tom i mnohé náhrobní nápisy. Posledním farářem ve Zdouni byl kolem roku 1590 Tomáš Berle.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Patronem kostela je sv. Vavřinec, který byl služebníkem papeže Sixta II. Po papežově násilné smrti byl Vavřinec císařem Valeriánem vyzván k vydání pokladů církve. Vavřinec si vyžádal tři dny na to, aby mohl tento úkol splnit. Za tu dobu veškerý majetek věnoval chudým. Když byl císařem požádán, aby mu majetek vrátil, předstoupil před císaře a přivedl s sebou nesmírný počet chudáků, lidí zmrzačených, trpících a slepých a prohlásil: _“Toto jest majetek církve.“_ Za tuto vzpouru byl dne 10. srpna 258 v Římě odsouzen k smrti upálením zaživa na rožni. Svatý Vavřinec je patronem archivářů, jáhnů, chudých, správců majetku, kuchařů, sklenářů, hasičů, duší v očistci, Španělska, města Říma a Florencie. Jeho atributy jsou almužna, bičování, jáhenská dalmatika, palma, rošt a sokol.