LOKALITA: Bergham

Okres: Pasov

Kraj: Dolní Bavorsko

GPS: 48.5087136N, 13.1716611E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel se nachází v jižní části obce.

Zasvěcení: sv. Štěpán

Status: Filiální kostel.

Stavební fáze

Bývalá palácová kaple je nejstarším kostelem v okolí. Románská zděná stavba s pozdně gotickým kněžištěm a malovanými síťovými žebry pochází z 12. století.

POHLED NA KOSTEL Z VÝCHODNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL Z VÝCHODNÍ STRANY.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL OD JIHOZÁPADU.

Stavební podoba

Jedná se o malý jednolodní kostel s kněžištěm na východní straně. K jižní straně kostela přiléhá věž. Kněžiště společně s věží je tvořeno z režného zdiva a pochází z konce 15. století. Prosvětluje je pět lomených oken s kružbou ve tvaru tzv. jeptišky a je sklenuté síťovou klenbou, která je polychromovaná. Jádro lodi je pozdně románské, nyní omítnuté. Hlavní vstup do kostela se nachází na jižní straně, na západní stěně lodi se nachází menší dřevěná tribuna. Datum 1474 nad vrcholovým oknem kněžiště je pravděpodobně nové.

POHLED DO KNĚŽIŠTĚ.

POHLED DO KNĚŽIŠTĚ.

POHLED NA TRIBUNU NA ZÁPADNÍ STRANĚ LODI.

POHLED NA TRIBUNU NA ZÁPADNÍ STRANĚ LODI.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Vesnice Bergham se nachází na západním svahu nad údolím Wolfachu, odkud je široký výhled do kopcovité krajiny. V bezprostřední blízkosti kostela je na úzké návsi několik zemědělských usedlostí z 18. století a převážně z počátku 19. století. Jedná se jednoduché částečné i plné blokové stavby, některé kryté šindelem. I přes několik novostaveb nabízí Bergham vzácný obraz vesnice, v níž je stále zachována starší venkovská stavební kultura v krajinném kontextu.

Vybavení kostela

Sochy a obrazy jsou převážně barokní, lavice pravděpodobně pocházejí z 20. století.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.

Duchovní prvky

VĚŽ

Věž kostela působí masivním dojmem, díky svým robustním proporcím a minimu oken. V prvních dvou patrech prosvětlují věž pouze malá úzká okénka. V posledním patře se nacházejí sdružená okna zalomená do oblouku.

POHLED NA VĚŽ KOSTELA.

POHLED NA VĚŽ KOSTELA.

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

Vesnice je jedním z četných míst ležících podél řeky Wolfach, jejíž název napovídá, že se jednalo o fiskální majetek, jehož většina byla odlesněna a osídlena až poté, co bavorské vévodské panství přešlo v roce 788 na franckého krále. Kolem roku 1200 se objevil Walchunus de Rotenberg, který odvozuje své jméno podle tvrze Rothenberg. Listina z roku 1241 poskytuje některé informace o složitém panství Rothenbergů, k němuž Bergham patřil. V roce 1371 se jako majitel dvou tvrzí v Berghamu objevuje Peter Tuschl z rodu Tuschlů. Heinrich Tuschl von Söldenau ve své závěti z roku 1376 určil za dědice Berghamu Wilhelma a Stephana Mautner zu Katzenberg a Protzka von Wolfenberg. V roce 1378 prodali tvrz spolu s dalšími statky bavorským vévodům. Hrad na výšině východně nad kostelem byl zničen Švédy za třicetileté války v roce 1648.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Kromě soch a obrazů křížové cesty se na severní stěně lodi kostela nachází barokní obraz zobrazující umučení sv. Štěpána. Sv. Štěpán byl prvním mučedníkem („prvomučedníkem“) církve, který byl ukamenován k smrti poté, co vzbudil hněv Židů. Byl jedním z prvních sedmi jáhnů, služebníků církve, ustanovených apoštoly. Sv. Štěpán je většinou zobrazován jako mladý muž bez vousů, jemných rysů, oblečený v jáhenskou dalmatiku. Přesně takto je ztvárněn na zmíněném obrazu, kde ho kamenují. Sv. Štěpán, ale pozvedá svůj pohled na nebesa, kde lze vidět Ježíše Krista a Boha. Dle legendy pronesl svou řeč: „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího po pravici Boží.“ Všichni se v ten moment na něho vrhli a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Jeho kamenování se údajně zúčastnil i Saul (sv. Pavel).

NAHOŘE BAROKNÍ OBRAZ ZNÁZORŇUJE UMUČENÍ SV. ŠTĚPÁNA.

NAHOŘE BAROKNÍ OBRAZ ZNÁZORŇUJE UMUČENÍ SV. ŠTĚPÁNA.

Literatura

Georg Dehio, Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler: Bayern II, Niederbayern, München 1988. Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha 2007. James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991.