LOKALITA: Prostiboř
Okres: Tachov
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.6540806N, 12.8969336E
Naviguj na souřadnicePřístup: Areál kostela je situovaný v dominantní poloze na mírném návrší v západním závěru prostibořské návsi.
Zasvěcení: sv. Mikuláš
Status: Filiální kostel příslušící pod římskokatolickou farnost Kladruby u Stříbra.
Stavební fáze
Výstavba původně gotického kostela je kladena do první čtvrtiny 14. století. První zmínky o raně středověkém osídlení obce pochází z roku 1115, kdy byla odebrána z majetku kladrubského kláštera. Samotný kostel je písemně připomínán ve 2. polovině 14. století v souvislosti s jeho patronátem. Z gotické stavby se dochovalo presbyterium a přilehlé úseky podélných stěn lodi. Současná podoba kostela je výsledkem rozsáhlejší barokní přestavby v letech 1753 až 1756. Tehdy patrně došlo k prodloužení a zaklenutí lodi, připojení sakristie k severní straně presbyteria a ke vztyčení hranolové věže. Součástí barokní přestavby byla rovněž úprava oken, vítězného oblouku a zřízení kruchty a štítu. Poslední opravy krovů a fasády proběhly v 90. letech 20. století.
POHLED NA KOSTEL ZE SEVEROZÁPADU.
POHLED NA KOSTEL OD JIHOVÝCHODU.
Stavební podoba
Jedná se o jednolodní kostel s polygonálním kněžištěm, k němuž na severovýchodě přiléhá čtyřboká věž se sakristii v jejím přízemí. Průčelí kostela je členěno pilastry s římsovitými hlavicemi. Nad římsou je vyzdvižen trojúhelný štít s volutovými křídly, který je zdoben výklenkem se sochou sv. Mikuláše a oválnými okny. Portál průčelí je pravoúhlý s prohnutým nástavcem a nad ním je umístěné půlkruhové okno. Obdélná loď kostela je osvětlena třemi páry půlkruhových oken v bocích a dvěma menšími okny nad kruchtou. Loď je klenutá valenou klenbou s lunetami a pokryta štukovou výzdobou. Kruchta stojící na dvou žulových sloupech je rovněž podklenutá valeně. Vstup do presbyteria vyznačuje segmentový vítězný oblouk. Presbyterium je klenuté křížovou žebrovou klenbou a paprsčitou žebrovou klenbou v pětibokém závěru. V jeho prostoru se zachoval gotický sanktuář a čtyři původní hrotitá okna s kružbami, páté na jižní straně bylo rozšířeno. V severní stěně je prolomen vchod do sakristie neboli přízemí věže.
POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA.
POHLED NA KRUCHTU NA ZÁPADNÍ STRANĚ KOSTELA.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel sv. Mikuláše je obklopený bývalým hřbitovem, jehož plocha je po obvodu vymezena kamennou ohradní zdí. Jihovýchodně od kostela se nalézá barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která pochází z poloviny 18. století. Mezi kostelem a kaplí, u vnější stěny hřbitovní zdi, stojí kamenný smírčí kříž. Podle pověsti připomíná dívku, která měla v hostinci vyřknout lehkomyslný slib o přinesení věnce z nového hrobu. Poté co se k němu vydala, byla vyrušena hrobníkem a strachem zemřela.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOVÝCHODU A NA KAPLI SV. JANA NEPOMUCKÉHO.
KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO.
Vybavení kostela
Zařízení kostela je barokní, pochází z konce 17. a z 18. století. Výjimkou je soška Panny Marie stojící ve výklenku levého postranního oltáře, která pochází z 16. století.
POHLED DO INTERIÉRU KOSTELA.
VEDLEJŠÍ OLTÁŘ SE SOCHOU PANNY MARIE.
Duchovní prvky
OLTÁŘE
Hlavní oltář spadá do konce 17. století. Je zdobený akantovým ornamentem se sochami sv. Václava, sv. Josefa a obrazem sv. Mikuláše. Ústřední obraz zobrazující patrona kostela je lemovaný tordovanými sloupky s plochým reliéfem vinné révy. Pravý postranní oltář zdobí socha Ježíše Krista a po stranách sošky sv. Alžběty a Zachariáše. Na levém oltáři vyniká socha Panny Marie na půlměsíci, držící knihu a krucifix. Oltář je dále opatřen soškami sv. Anny a Jáchyma.
POHLED NA HLAVNÍ OLTÁŘ.
VĚŽ
Čtyřboká hranolová věž byla vystavěna v letech 1753 až 1756, v době kdy byl kostel zbarokizován. V jejím přízemí se nalézá sakristie, která je klenutá valenou klenbou s výsečemi. Věž je členěna nárožními pilastry a je opatřena zejména půlkruhovými okny. Nad římsou se nalézá užší patro s prohnutou hlavní římsou spolu s půlkruhovými a oválnými okny. Pravoúhlý vchod věže je situován od západu.
POHLED NA VĚŽ KOSTELA.
Duchovní kontext
HISTORICKÝ
První zmínka o Prostiboři se objevuje v roce 1115, kdy byla jako jedna z vesnic vyjmutá z obdarování kláštera v Kladrubech. Kladrubský benediktinský klášter nakonec vesnici získal v roce 1373, když ji s nimi spolu s blízkým hradem směnil Racek z Prostiboře za jiný majetek. Mezi příslušníky místního šlechtického rodu a klášterem v Kladrubech patrně existovaly různé vztahy, podmíněné dlouhodobým soužitím ve vzájemném sousedství. V souvislosti s převodem majetku v roce 1373 pochází i první zmínka o prostibořském kostele, která uvádí změnu patrona.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
Kostel je zasvěcený sv. Mikuláši, biskupovi z maloasijského města Myra. Jedná se o jednoho z nejuctívanějších světců kvůli jeho laskavým a milosrdným skutkům. Kromě pontifikálií s mitrou a berlou bývá zobrazován se třemi zlatými koulemi či jablky položenými na knize, které odkazují na jeho dobrotivé činy. Světec je zpodobněn v sochařském provedení ve výklenku hlavního průčelí kostela a v malířském provedení na hlavním oltáři.
SOCHA SV. MIKULÁŠE VE VÝKLENKU ZÁPADNÍHO PRŮČELÍ KOSTELA.