LOKALITA: Kašperské Hory
Okres: Klatovy
Kraj: Plzeňský kraj
GPS: 49.1484439N, 13.5355008E
Naviguj na souřadnicePřístup: Ke kostelu vede silnice z města Kašperské Hory, které je od celého kostelního komplexu vzdálené 1,5 km.
Zasvěcení: sv. Mikuláš
Status: Hřbitovní kostel sv. Mikuláše měl od svého vzniku status farního kostela a zůstal jím až do 16. století. Dnes je filiálním kostelem, který náleží k římskokatolické farnosti Kašperské Hory, jenž je součástí českobudějovické diecéze.
Stavební fáze
Současná stavba kostela vznikla někdy kolem roku 1315 a první dochované záznamy pocházejí z roku 1330. Na počátku 14. století vznikaly stavební základy lodě, presbytáře a věže se sakristií. Je možné, že ve stejné době bylo stavěno i prvotní opevnění kostela. V 18. století prošel kostel barokními úpravami. Hřbitovní kaple sv. Anny byla pravděpodobně postavena ve 30. letech 16. století prošla úpravami v 17. a 18. století. Dnešní ohrazení celého komplexu je barokní a jeho vstupní brána byla přestavěna asi na konci 19. století.
POHLED NA KOSTEL Z JIHOZÁPADNÍ STRANY.
POHLED NA KOSTEL A VĚŽ ZE SEVERNÍ STRANY.
Stavební podoba
Kostel sv. Mikuláše stojí v komplexu, kde se nachází hřbitov a kaple sv. Anny. Celé toto uskupení je ohraničeno ohradní zdí se vstupní branou na jižní straně. Kostel samotný je trojlodní bazilika s polygonálně uzavřeným presbytářem, který je zaklenutý křížovou žebrovou klenbou a v jeho závěru je pro zaklenutí využita paprsčitá klenba. Na severní stěnu presbytáře je napojena hranolovitá věž, kde je v jejím přízemí vložena sakristie. Sakristie byla zaklenuta křížovou žebrovou klenbou, ale jednotlivá žebra se do současnosti nedochovala. Na jižní straně presbytáře je vestavěno dvoudílné sedile, jehož dva oblouky jsou rozděleny okřídlenou nestvůrou na konzole. Hlavní loď kostela je plochostropá, přičemž strop z roku 1700 se skládá z malovaných prken, na kterých je vyobrazen znak města a ornamentálně zpodobněné květy. Stropní malba je dílem malíře a purkmistra Kašperských Hor V. A. Groffa. Na západní straně se nachází dřevěný kůr s umístěnými varhany. Boční lodě jsou oddělené gotickými arkádami a až na jedno pole v severní boční lodi jsou stejně jako hlavní loď plochostropé. Toto zmíněné pole je zaklenuté křížovou klenbou. Do kostela lze vejít dvěma vstupními portály. Prvním je profilovaný lomený portál a nachází se na západním průčelí kostela. Druhý menší portál stojí na jižní straně kostela a je jednoduše řešený lomeným obloukem. Z vně kostelní věže jsou viditelná střílnová okénka, která dokazují obranné využití kostela.
PORTÁL NA JIŽNÍ STRANĚ KOSTELA.
POHLED NA ZÁPADNÍ PRŮČELÍ KOSTELA SE VSTUPNÍM PORTÁLEM.
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Kostel se nachází na úpatí vrchu Vinice. Současný kostel byl pravděpodobně vystavěn na místě, kde se původně nacházela menší svatyně, která současně sloužila jako farní středisko. Ve stejné době fungovala jako pohřebiště. Stavba vznikla ve spojitosti s okolní těžbou zlata.
Vybavení kostela
Kromě raně barokního hlavního oltáře se v kostele nachází boční oltář z roku 1707. Ze 16. století pochází sousoší kalvárie, které je umístěné vysoko na břevnu u špice vítězného oblouku.
Duchovní prvky
NÁHROBNÍ KAMENNY
Uvnitř kostela se nachází náhrobní kameny, z nichž je možné identifikovat pouze jeden. Jedná se o náhrobek Mikuláše Hoslera z roku 1347, který je umístěný v severní boční lodi kostela. Předpokládá se, že by náhrobek mohl patřit konšelu z města Kašperské Hory. Žulový náhrobek je jednoduše zdoben obíhajícím nápisem po jeho obvodu a zakrývá kryptu, která se pod ním nachází.Duchovní kontext
HISTORICKÝ
Kostel stojí na výhodném místě v blízkosti dálkových obchodních cest. Sv. Mikuláš žijící ve 4. století, byl biskup, o kterém se ve dvou pověstech zmiňuje Legenda aurea. V prvním příběhu sv. Mikuláš prohodil oknem tři měšce s penězi do pokoje ke tří dívek, které byly derami zchudlého šlechtice. Tyto peníze je zachránily od nuzného života. Ve druhé legendě sv. Mikuláš přivedl zpět k životu tři chlapce, kteří byli zabiti hostinským. Ten je rozsekal a naložil do sudů.VÝZDOBA A IKONOGRAFIE
V kostele se nachází dochované nástěnné malby z 1. poloviny 14. století s náboženskou tematikou a zpodobením donátorů kostela a nápisy. Mezi nejstarší díla patří nástěnná malba na severní straně presbytáře, která byla vytvořena pravděpodobně před rokem 1330. Jedná se o votivní dílo se sv. Mikulášem. Výjev je iluzivní architekturou rozdělen do tří částí. Sv. Mikuláš oděný do biskupského roucha se nachází v prostřední části a je vyobrazen, jak pravou rukou žehná donátoru kostela, který klečí u jeho nohou. V pravé části díla je zobrazen kněz Frederik sloužící mši a na druhé straně se nachází žena, která je identifikovaná jako sv. Dorota a vedle ní stojí Ježíšek. Ve výjevu se nachází nápisová páska, kde se nachází identifikace zpodobněného donátora, kterým je Johann Chunger. V presbytáři se dále nachází velmi poničený výjev ze 3. čtvrtiny 14. století, který je rozdělen na dvě scény. V první menší části je zobrazen neidentifikovaný světec, kterému u nohou klečí přimlouvající se donátor. Druhá část je zaplněna čtveřicí světců a uprostřed mezi nimi je posazená Panna Marie s dítětem. Podle některých atributů se předpokládá, že se ve výjevu s Královnou nebes nachází sv. Kateřina a sv. Mikuláš. K další zajímavé nástěnné malbě patří výjev z konce 14. století, který je umístěný v oblouku arkády severní boční lodi kostela. Ve scéně je nejvýše postaven ukřižovaný Ježíš Kristus a po jeho stranách stojí Panna Marie a Jan Evangelista. Pod křížem jsou umístěni dva donátoři s nápisovými páskami, jejichž identifikace není zřejmá. Předpokládá se, že se jedná o muže a ženu. Ve druhé spodní části je malba, která se dochovala v ještě horším stavu než výjev nad ní. Jsou v ní postaveni tři mužští světci, u kterých poznáváme pouze některé atributy, jako je kniha a berla.