LOKALITA: Altentreswitz

Okres: Neustadt an der Waldnaab

Kraj: Horní Falc

GPS: 49.5858539N, 12.3679633E

Naviguj na souřadnice

Přístup: Kostel se nachází v blízkosti západního kraje obce. Přístup vede od hlavní silnice, která leží na východní straně stavby.

Zasvěcení: sv. Matouš

Status: Filiální kostel.

Stavební fáze

Předpokládá se, že tento původně románský kostel vznikl ve 12. století. Mezi nejstarší zachovalé části kostela patří apsida s menším románským okénkem. Do současnosti se dochovalo obvodové zdivo lodi, jehož část sahá do úrovně dveřního překladu. Na jižní straně byla objevena dvě románská okna, která byla v období barokních úprav zazděna. Pravděpodobně to byla následující středověká stavební fáze, ve které došlo k zvýšení kostelních stěn a předpokládá se, že se v horních prostorách nacházelo patro, dnes nedochované, které mohlo sloužit k ubytování nebo mělo obranou funkci. V 17. století proběhla výstavba barokních oken, která jsou umístěna nad okny románskými. V tomto období byla rozšířena i sakristie, která byla roku 2002 zbourána a nahrazena sakristií novou. Proměnou prošla i fasáda s novou omítkou.

JIHOVÝCHODNÍ STRANA KOSTELA.

JIHOVÝCHODNÍ STRANA KOSTELA.

POHLED NA APSIDU KOSTELA.

POHLED NA APSIDU KOSTELA.

Stavební podoba

Jedná se o jednolodní podélný kostel zakončený půlkruhovou apsidou. Apsida je osvětlena třemi okny. Po severní a jižní straně apsidy jsou okna barokní a uprostřed je dochované románské okno, které ovšem lehce vybočuje ze středové osy směrem na jih. Na severní straně lodi se v blízkosti presbytáře nachází sakristie, do které je vybudovaný druhý vstup z východní strany. Do lodi vedou čtyři barokní okna, která jsou v párech umístěna po severní i jižní stěně. Na jižní straně se rovněž nachází vstup do kostela. Tento portál je tvořen třemi jednoduše opracovanými mohutnými žulovými bloky. Dva slouží jako dveřní sloupy, které jsou z vrchu zatíženy třetím kvádrem. Západní stěnu lodi vyplňuje dřevěná kruchta a na ni vedoucí schody. Na této stěně jsou stále patrné špalety, které jsou zřejmě pozůstatek po dvou polích s křížovou klenbou.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZÁPADU.

POHLED NA KOSTEL OD SEVEROZÁPADU.

JIŽNÍ STRANA KOSTELA.

JIŽNÍ STRANA KOSTELA.

Zasazení do krajiny a historický význam místa

Podle názorů historiků architektury je kostel vystavěn na vyvýšeném místě, kde předtím stávalo sídlo místního vládnoucího rodu (jde tedy původně o tzv. vlastnický kostel). Kostel je nápadný svými rozměry. Přestože se půdorysem jedná o malý vesnický kostel, jeho stěny jsou velmi vysok a předpokládá se, že kostel byl ještě ve středověku zvýšen o patro. I přes domněnku o obranné či ubytovací funkci dnes již neexistujícího patra, jeho funkce není pevně určena.

Vybavení kostela

Vybavení kostela pochází ze 17. století a je na stěnách lodi doplněno čtrnácti výjevy křížové cesty z 19. století, zakoupenými roku 1998.

Duchovní prvky

Duchovní kontext

HISTORICKÝ

O historii obce Altentreswitz se traduje, že byla původním mocenským sídlem pánů Treswitz, kteří se později přesunuli na místo, kde vznikla obec Burgtreswitz. Tato událost se částečně odráží v názvu obou obcí.

VÝZDOBA A IKONOGRAFIE

Sv. Matouš je apoštol a evangelista, který byl původním jménem Levi a živil se jako celník. Zlatá legenda vypráví o tom jak sv. Matouš zkrotil dva draky a vzkřísil z mrtvých syna krále Egippa v Etiopii. Po tomto činu nechal Matouš vystavět kostel a pokřtil krále s celou jeho rodinou a královským dvorem. Dále legenda traduje, že po smrti krále chránil jeho dceru Ifigenii před nuceným sňatkem, ale při její obraně zahynul. Tento evangelista je nejčastěji zobrazován s knihou a andělem, který mu měl diktovat slova při psaní evangelia. K méně používaným atributům této osobnosti patří nástroje jeho umučení – meč, sekera a halapartna.

Literatura

Franz Winklmann, Kathol. Filialkirche St. Matthäus in Altentreswitz, in: Streifzüge: Kirchenführer zu Kirchen und Kapellen in der Stadt und Großgemeinde: Vohenstrauß, č. 22, 2000. Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha 2006. Richard Hofmann und Georg Hager, Die Kunstdenkmäler des Königreichs Bayern: Bezirksamt Vohenstrauß, München 1907.